Dny hněvu

Pistolník Lee van Cleef sleduje hlavně své sobecké cíle a jako vynikající střelec likviduje všechny, kdo se mu postaví do cesty. Outsider městečka, Giuliano Gemma, všemi opovrhovaný nemanželský syn barové tanečnice, se u něj vyučí zásadám boje. Idea příběhu osciluje mezi volbou přijetí údělu nespravedlnosti v relativním klidu nebo volbou osobního „osvobození“ a revolty proti stávajícímu stavu za cenu zabíjení. Film byl sice po vizuální stránce profesionálně natočen, se všemi atributy italowesternu, a řadou herců, které známe ze soudobých leonovek, ale scénář nebyl nikterak oslnivý. Příběh působí dosti utahaně, až nudně. Chybí dějový spád, momenty překvapení a gradace napětí, Záplatka vyřizování účtů po návratu do městečka se stále jakoby opakovaně zauzlovává a tak nemůže dojít k pořádnému rozjezdu. Závěr s „legendární“ pistolí Doc Hollidaye působí jako laciný pokus dát tomuto víceméně nezáživnému příběhu, nějakou myšlenku. Od začátku jsem váhal mezi dvěma a třemi hvězdičkami, nakonec tedy slabé tři (v žádném případě víc!). (03.12.2010)

Přes přítomnost většiny žánrových prvků to v součtu prostě nefunguje tak, jak si tvůrci nepochybně přáli - nakonec kdo by nechtěl natočit kultovní western, že. Vážnost příběhu sráží maličkosti - třeba ta žumpa na začátku. Drží jej hudba, i kamera. Divák se však nezbaví pocitu, že ve scénáři to muselo být určitě jinak, jenom se natočilo občas něco navíc a pak už se to nikomu nechtělo předělávat. (22.07.2010)

Giorni dell'ira anglicky Day of Anger je další z velké řady Spaghetti westernů se kterými se v 60. letech roztrhl pytel. Tenhle především vyniká velice slušnou hudbou (Riz Ortolani) kde zaujme nejvíce chytlavý ústřední motiv. No a samozřejmě Van Cleef který má charisma tak velké že by mohl zabíjet pohledem . Prakticky utáhne celý film sám protože Giuliano Gemma (známý především z telenovel o Angelice) příliš hereckého talentu nepobral a většinu filmu se tváří jako nevinný kuře. Jeho přerod z prosťáčka se kterým každý zametá v bouchače je velice nevěrohodný. Scénář není ničím výjimečným a režisér je typický Talián co okoukal filmy Leoneho a Corbuciho. Přesto jsem se dobře bavil. (02.03.2008)

Gemma a van Cleef tvoří příjemnou dvojci, na kterou se dá koukat. Hudba je u podobných spaghetti westernů stěžejní, a jelikož se Ortolanimu povedla, řadí se tento film mezi ty lepší "špagety". Některé části filmu jsou natočeny na stejných místech jako Pro pár dolarů navíc, takže pohled na připlešatělého staříka s fajfkou vám tuto Leonovku určutě připomene. (20.07.2008)

Scott je žumpař, který je pro svůj nemanželský původ všemi opovrhován. Když do Scottova městečka přijede respektovaný pistolník Talby (Van Cleef), který se Scottem skoro jako jediný jedná slušně bez předsudků, je to pro Scotta možná jediná šance dostat se ze zoufalé situace. Scott proto nakonec Talbyho přemluví, aby ho učil pistolnického řemesla... Poutavý, chytře napsaný příběh o člověku (Scott) bez jakékoliv perspektivy budoucnosti, který musí celý život snášet ponižování jen z toho důvodu, že nepochází z dobré rodiny a nemá šanci se z ničeho vymanit. Je to vlastně silně nadčasové téma o pokrytectví, předsudcích, lidské nenávisti k čemukoliv vymykající se danému standartu. Mně se v tom Gemma líbil, role mu sedne jako ušitá na míru. Kritiku snese snad jenom vykreslení vztahu Talbyho a Scotta, které mělo být důkladnější a tím pádem vyhrocenější. S tím souvisí i častá filmová chyba časové kontinuity, kdy se jen těžko odhaduje jaká doba mezi událostmi uplynula. TOP 20 SW. (28.05.2013)