451 stupňů Fahrenheita

Až príliš slabý film, téma niekde v budúcnosti. Pálenie kníh? Ako naozaj? Neviem knihu som nečítal, ale nejedna scéna bola tak predvidatelná. Napríklad kde si Montag zobral knihu z knižnice ktorú mal spáliť. V polovici som si povedal že to vypnem, nakoniec som to dopozeral. Až na tie efekty a prostredie, strata drahocenného času. 2* (05.06.2018)

Knižní předlohu jsem nečetl, nemohu tudíž posoudit, zdali je lepší či horší než tato filmová adaptace. Budu tedy vycházet primárně z dojmů, které jsem "nabyl" při shlédnutí snímku Fahrenheit 451. Snímek Vás zaujme především svým "naleštěným" vizuálem, který dokonale kontrastuje se strohou vizí budoucnosti. Bohužel, mimo tyto pozitivní atributy nemá snímek vůbec nic, čím by zaujmul. Jako by se ona krásná vizuální strohost "přenesla" i do scénáristické linie, kde nadělala neuvěřitelnou spoušť, přičemž po ní zbyl jenom příběhový chaos, příšerné herecké výkony (Michaela Shannona samozřejmě nepočítám, ten je skvělý jako vždy) a přemrštěná stopáž. Je vážně velká škoda, že snímek Fahrenheit 451 dopadl zrovna takto. Potenciál na stylovou a pochmurnou akční látku zde rozhodně byl. „Knowledge is dangerous.“ (20.05.2018)

Fahrenheit 451 je okrem iného aj o tom, že spoločnosť sa snaží ľuďom do hláv natlačiť nepodstatné sprostosti, zaujať ich nezmyslami a oni zabudnú na podstatu. Nebudú sa pýtať prečo sa to robí, ale ako sa to robí. Nie o pálení kníh, ale o snahe vytvoriť z ľudí stádo, ktoré sa ľahko ovláda. O tom celom to je. Príbeh síce jednoduchý, ale obsah podstatný. Bahrani nie je nešikovný, iba nemal po tejto knihe vôbec siahnuť. Vy ale môžete. Bola napísaná pred 66 rokmi a dnes je aktuálnejšia viac než inokedy. A Shannon? ... ten nesklamal. 2,5* (26.05.2019)

Téma sociální spravedlnosti podle dystopické novely amerického spisovatele Raye Bradburyho z roku 1953. Román byl jedním z jeho pěti nejslavnějších děl a byl ověnčený žánrovou cenou Hugo. Názvem odkazoval na teplotu, při které se papír vznítí a hoří. Kniha reagovala na masivní rozšíření televize v amerických domácnostech a s tím spojený nárůst konzumerismu, na studenou válku, na soudobou politickou éru mccarthismu, projevy totalitarismu, na obřadné pálení knih, které byly ve třicátých letech v Německu označeny jako nepřátelské vůči nacistické ideologii. V roce 1966 román poprvé zfilmoval klasik francouzské nové vlny režisér François Truffaut. Tuto druhou, televizní adaptaci (HBO) provedl Američan íránského původu Ramin Bahrani. Je to "update", částečně i upgrade Bradburyho prozíravého příběhu. Ne však moc povedený. Zde již existují i knihy elektronické a děj se na rozdíl od předchozí adaptace odehrává v úplné tmě. Postavu hasiče zde ztvárnil černošský herec Michael B. Jordan, v původnímu filmu to byl "árijsky" modrooký blonďák Oskar Werner. Tato nová verze byla vytvořena pro generaci diváků odkojených sérií Hunger Games. Potenciál filmu o společnosti v níž jsou zakázány knihy není moc využit. Také další motivy nepůsobí moc rozvinutě (například důvody vzniku "druhé občanské války" a co se stalo po ní, jsou jen mlhavě naznačeny. Dialogy jsou doslovné a motivace postav působí nepřesvědčivě. (11.07.2018)

Tahle verze rozhodně není tak špatná, jak by se z hodnocení mohlo zdát. Původní Truffautova je sice lepší a kvalit knihy to samozřejmě také nedosahuje, ale já byl vcelku spokojen. Atmosféra a vizuál se mi líbily už od začátku a Michael Shannon mě vyloženě nadchnul. Pravda, s Michaelem B. Jordanem (který mě nijak výrazně neuhranul ani v Black Pantherovi) to bylo už trošku horší a Guye Montaga jsem mu zas tolik nevěřil, což je určitě chyba. Pravda je taky to, že tam je dost dlouhých, dost zbytečných a dost nudných scén (někdy i všechno najednou), ale ty se zase střídají se scénami, které mě vyloženě nadchly. Ve výsledku jsem si to docela užil, ale hlavně kvůli tomu, jak dobře to vypadá, téhle stránce filmu skutečně není co vytknout. Nic speciálního ve vás tahle adaptace nezanechá. Tuhle verzi sice můžu velmi, velmi (ale opravdu velmi, velmi) opatrně doporučit, ale ROZHODNĚ volte adaptaci původní, tohle žádná velká filmařina není, tamto ano. A nebo si to přečtěte, v knize to totiž všechno dává smysl (tady všechno smysl nedává). Za mně je nová verze neurážející podívaná za 60%. (31.05.2018)