Režie:
Antoine FuquaScénář:
David FranzoniKamera:
Sławomir IdziakHudba:
Hans ZimmerHrají:
Clive Owen, Stephen Dillane, Keira Knightley, Ioan Gruffudd, Joel Edgerton, Stellan Skarsgård, Ray Winstone, Hugh Dancy, Til Schweiger, Mads Mikkelsen (více)Obsahy(1)
Artuš a jeho rytíři kulatého stolu poctivě bojují za slávu římského císaře. Jeho oddíl hlídá Hadriánův val a bojuje s Brity, vedenými tajemným Merlinem. Jejich patnáct let dlouhá služba je téměř u konce, ale lstivý biskup Germanius má pro ně ještě jeden úkol. Pokud ho úspěšně dokončí, pak získají svobodu. Mají doprovodit do bezpečí za Hadriánův val rodinu bohatého římského šlechtice Maria Honoria, k jehož domu se blíží mocné saské vojsko vedené krutým králem Cedrikem a jeho synem. Mise to bude sebevražedná a Artuš i jeho rytíři to vědí. V Honoriově domě Artuš objeví malé vězení, z kterého osvobodí pohanku Guinevere, která se zalíbí Artušovi, ale i Lancelotovi. Cesta přes hory je náročná a musí přespávat v lese. Tam zprostředkuje Guinevere setkání Artuše a Merlina. Artuš si myslí, že jde o zradu, ale ukáže se, že mu Merlin nabízí spojenectví proti Sasům a připomíná mu, jak vlastně získal svůj slavný meč. Artuš spojenectví přijímá... (TV Nova)
(více)Videa (2)
Recenze (649)
Jednou vetou to povedal už Cival - Vskutku nebetyčná sračka. Klady : Keira, hudba, Keira,Stellan, Keira v obväzoch, niekoľko pekných záberov (7 statočných na ľade proti 200 - pohľad zhora) Keirine kérky, Stellan, občas postava s menom Tristan, Keira, Keira, Keira. Zápory : papundekel, Artuš, Lancelot, deti, plačúce deti, Artuš, nevýrazný Merlin, huhňavý Artuš, deti, plačúce deti, zle nasnímané masovky, zaradenie kenda do 5 stor. v Európe, Lancelot, huhňavý Artuš, dialógy ako z Bčkovej patriotickej agitky, absolútny odklon od legendy - kde bola kua Morgana ?, posledných desať minút v štýle hrdinskej telenovely atd. Tento film je ďalším dôkazom (po Prvom rytierovi a Merlinovi) prečo je Excalibur výnimočným filmom. ()
Ani doktorát z Uměleckých věd by případnému režisérovi nepomohl od toho, aby pod produkčním bičem Jerryho Bruckheimera nenatočil film, který by se na historii díval z „řádné“ a všeobecně uznávané stránky. Pravda, navrtat dolarový vrt v klasické anglické mytologii je čin odvážný, ale proč ne? Antoine Fuqua je na jednu stranu zručný řemeslník, ale s danou látkou si bohužel neví rady. Dějově dosti rozpolcená freska, jenž zbavuje klasiku nánosu mytologie, je sice opřena o parádní výpravu (130 milionový rozpočet je znát), ale v dialozích a vůbec celkové dramatické stavbě příběhu režisér selhává na plné čáře. Berličkami jsou zde slušní herci (duo Skarsgard – Schweiger je jeden z nejlepších castingových kroků l.p. 2004). V technických disciplínách je však Král Artuš nadstandardní podívanou (potažmo i poslechovou). Mistrovsky vedená kamera Slawomira Idziaka (oscarová nominace za nasnímání filmu Černý jestřáb sestřelen), kterou Idziak podpořil zajímavým tónováním, jenž odpovídá pochmurným klimatickým podmínkám severoanglických vysočin, filmu jasně dominuje. Zimmerova hudba je koncentrátem těch nejheroičtějších motivů, které v syntenzátorových nástrojích přechovává. A opomenout brilantní práci zvukařů, kteří se vyřádili (společně s kameramanem) při bitvě na jezeře s pukajícím ledy, by bylo neodpustitelné. Ano, je to ptákovina, je to plně klišé, ale ty dvě hodiny jsem se nenudil ani minutu, což zase až tak ve větší míře vídaný jev není. ()
Jeden z nejdebilnějších filmů všech dob, v jehož nitru stojí jako Svatý grál šílený scénář s ubohými dialogy a těmi nejnezajímavějšími scénami jaké jsem za svůj krátký život viděl. S tímhle by si neporadil skutečně nikdo, natož Fuqua, který má pár světlejších momentů, ale jinak se potácí mezi špatnou a tragickou režií, která z potenciálně silného nápadu a kvalitních herců nevymáčkne nic víc než kapičku potu a hromadu mlhy, díky níž není vidět vůbec nic a Británie vypadá jako onen svět, kde je buď mrtvo nebo jsou všichni v lese. A souboj 500 Sasů versus banda křováků, to už je jen špička ledovce, již tahle trapná báchorka přináší. ()
Ano, podle pověsti Artuš porazil Sasy, ale tuším, že Ginevra nebyla modronohá bojovnice a lučištnice odněkud z lesa, ale dcerkou královskou. Nemůžu popřít, že se mi tento její příběh líbil víc, než ve skutečnost vypráví staré pověsti. Hlavně co se Lancelota týče. Díky ale velkému počtu slavných tváří se na to dívat dalo. Stellan, jako hlavní vůdce saských nájezdníků, byl ve své roli nekompromisního zabijáka úžasný. Stejně tak jako Mads se svým sokolem. Ty vlasy a kérky na tváři mu nesmírně slušely a Merlin, ten byl spíše k zasmání. V jeho případě si Merlina stále představuji jako charismatického čaroděje v podání Sama Neilla. ()
Chtěl jsem vidět tvou tvář, abych tě pak na bojišti poznal. A ty by sis měl zapamatovat moji tvář, Sase. Protože až ji spatříš příště, bude ona to poslední, co ještě uvidíš......Jeden z najhorších filmov, na akých som bol v kine. Ukážky boli dobre zostrihané a doplnené poriadnou burcujúcou hudbou. Tešil som sa. No v kine som sa nudil a odchádzal som poriadne rozčarovaný. Pochválil by som výpravu a ku koncu podarenú bitku, ale inak ma to veľmi nebavilo. Tupá popcornová zábava s veľmi zlým scenárom. ()
Galerie (122)
Zajímavosti (37)
- Během premiérového víkendu (9.-11. 7. 2004) vydělal 110milionový Král Artuš jen 15,2 mil. dolarů. Jelikož se promítal už od středy, celkový výdělek byl o 8,4 milionu vyšší. I přes producentskou záštitu Jerryho Bruckheimera, který do filmu přivedl hvězdu Pirátů z Karibiku (2003, 2006, 2007) Keiru Knightley, se snímek zařadil do tehdejší série Disneyho propadáků hned vedle Cesty kolem světa za 80 dnů (2004). (imro)
- Natáčení bylo pochopitelně náročné z mnoha hledisek, Keiru Knightley (Guinevere) ovšem nejvíc obtěžovala jedna zdánlivá drobnost: „Nejhorší bylo střílení z luku. Když ho špatně držíte, máte odkryté předloktí, a když pustíte tětivu, pěkně vás švihne a jsou z toho obrovské, hnusné podlitiny. Při tréninku a při zkouškách jsem to nikdy nezkazila, ale když se točilo naostro, byla jsem hodně nervózní a pořád jsem to kazila. To fakt bolelo.“ (NIRO)
- Ve filmu se Saská armáda vyloďuje, když Římané opouštějí Británii. Ve skutečnosti Angly a Sasy pozval do Británie až jeden z britských vládců Vortigern okolo roku 450 n. l., kdy již byly Římané už 40 let z ostrova pryč. (ajaxx)
Reklama