Reklama

Reklama

Zachraň si, kdo můžeš (život)

  • Francie Sauve qui peut (la vie) (více)
Trailer

Obsahy(1)

Slavný J.-L. Godard patří mezi nejvýznamnější inovátory v dějinách kinematografie. Dokazuje to i tragigroteskně-satirickým snímkem Zachraň kdo můžeš si (život), který je v jeho tvůrčí dráze velice významný (on sám jej označuje za svůj druhý první film). Vypráví v něm příběh televizního režiséra Paula Godarda a jeho komplikovaných vztahů k ex-manželce, milence Denise a prostitutce. Jednou z podstatných intencí této filmové básně o strachu, fantazii, hudbě, obchodu a smrti je vize prostituce jako hnací síly života vyspělé liberální společnosti. Snímek budí dodnes skandální pohoršení: vadí například sekvence, v níž Isabelle Huppertová v úloze prostitutky ochotně aranžuje své tělo i celkový ráz svého chování přesně dle infantilně zvrhlých pokynů svého zákazníka-byznysmana, a mnozí diváci bývají šokováni rovněž obdobně rituální sekvencí hromadné sexuální orgie prostitutek s magnátem a jeho tajemníkem.

Ačkoli veškeré tzv. nahé scény pojímá Godard vizuálně cudně, ve zvukové stopě slyšíme autentické dotazy a výrazy, které jakoby se do civilní lidské mluvy dostaly z pornobranže (obhroublým instrukcím k orálnímu sexu na povel předchází dotaz adeptky nejstaršího povolání světa, zda by měla zákazníkovo sperma polykat). Ke svému oblíbenému tématu protestu proti zmechanizované lidské existenci a prostituci tvorby v novodobé zkomercializované společnosti J.-L. Godard podotýká: Já sám jsem jenom děvka, bojující proti kuplířství ve filmu. Spíše než u intelektuálů vzbudil tento snímek sympatie u punkové mládeže. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (39)

Trainspotter 

všechny recenze uživatele

Jsem z Godardova filmu poněkud, ne, dost nejistý. Asi jsem nepochopil o co vůbec v tomto snímku šlo a jen s velkým přemáháním jsem se snažil vydržet až do konce. Bohužel, nepovedlo se. Pan Jean-Luc mě neoslovil svou nespoutanou a absolutně svobodnou formou pojetí filmu a chvílemi jsem myslel, že porucha je na mém přijímači při trhaných zpomalených scénách, ale spíš to vypadá že poruchu měl v hlavě sám režisér. Hvězdičku dávám za docela povedené obsazení a druhou za pokus o experiment. Ty další tři nedávám, protože mě to nebavilo a neoslovilo, nerozumím francouzsky a děsně jsem se nudil už jenom při pohledu na tak příšerné snímání kamerou. Pan kameraman asi pojem jako kompozice zlatého řezu na fakultě nikdy neslyšel, ale možná to byl záměr jak odradit i ty největší fanoušky francouzského filmu. Tak prosím, zachraňte si kdo můžeš (život, volný čas nebo zdravý rozum, to je už jedno...) a nedívejte se na to, pokud nemusíte. ()

Legas 

všechny recenze uživatele

Snad první film (resp. režisér), který mě dokázal vysloveně vytočit. A to byl zřejmě účel. Film bez pravidel, který kašle na všechny školní poučky a doporučení, kde si pan režisér dělá, co se mu zamene. Někdo s jménem Jean- Luc Godard si to samozřejmě může dovolit, tak proč někoho vyloženě nenasrat a někoho nepotěšit, a to tím způsobem, že se můžou koukat na jeden z mála stoprocentně svobodných filmů? Inu, jak se mi nelíbí ty postmoderní abstraktní čmáranice, nelíbí se mi i filmová svévole. Mám rád porušování pravidel, ale v rámci nějakých mezí. Nemíním být odvařený ze všeho, co se vymyká normě. Ale musím uznat, že se mě vlastně líbí, jak mě pan Godard pěkně vytočil (lidově řečeno nasral). Takže se mu ten film vlastně povedl??? Ou jojoj! Přeberte si to, jak je libo. ()

Reklama

Mi Nü-Chai odpad!

všechny recenze uživatele

Typické porno pro pseudointelektuály, dovedu si představit, že nad tímto někteří z nich vášnivě masturbují - spousta bezobsažných rádobyfilosofujících řečí, místy proloženo vulgarismy, sem tam obnažená ňadra či pozadí a snaha být co nejvíc pobuřující. S tím asi souvisela též práce s kamerou - časté zpomalování záběrů, které mi způsobilo ošklivou migrénu. Naprosto zbytečný a prázdný film, ve svých "odvážných" scénách nechtěně směšný. ()

Fingon 

všechny recenze uživatele

Jean-Luc Godard si mně rozhodně nezískal ani třetím filmem, který jsem měl tu smůlu od něj vidět. Tenhle byl z těch tří (U konce s dechem a Banda pro sebe) tím zdaleka nejhorším. Film, který pohoršuje? Mně to především nudilo. Takže tu máme - příběh mladého režiséra s podezřelým příjmením - příběh ženy, která si vydělává prostitucí a jejíž klienti mají prapodivné nápady - komentář spisovatelky Durasové (zlatý Milenec:-) a... jo, časté zasekávání obrazu, které mně štvalo zdaleka nejvíc (a bylo způsobeno "uměleckým" záměrem, nikoli vadou média). Z celého filmu jsem měl pocit, že se mně režisér snaží nasrat. Zhnusený? Ne, jen znuděný. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Vážně podivné hry lidí... Godard má specifický způsob vyprávění, který mi ne vždy plně sedne a zde mu dost dlouho trvalo, než se dostal různými náznaky a spočátku až jakoby náhodně řazenými útržky k tomu, kam dospět chtěl. Ale smysl to rozhodně mělo a překvapivě mě tento snímek chytl, přes ten zvláštně odtažitý styl tu nechybělo jisté napětí a komorní atmosféra dala příležitost se alespoň trochu vcítit do nitra obou hlavních postav – žen vděčně nabízejících pánům kolem své vnady. Godard si tu vybírá hodně kontroverzní i choulostivé téma, nevyhýbá se zvrácenostem, oceňuji však, že většinou nemá potřebu je rozehrávat explicitně a k účinku postačí, když během oné slavné scény natáčení porna sledujeme většinou jen úchylně bizarní pokyny ze strany nahroublého ředitelského magnáta za kancelářským stolem. Během menšího šoku, jaký ve mě vyvolaly asi dvě pasáže, jsem ještě víc ocenil styl celého filmu, plného od počátku zvláštních střihů, často nekonvenčního snímání i schválně se zasekávajícího obrazu v některých scénách. Zatímco spočátku se mi jevil samoúčelně a vyvolával ve mě spíše chaos, než cokoliv jiného, v druhé polovině jsem často musel uznat, že nakonec ten styl tu sedí jako výborný způsob nejen pro cenzuru, ale i zdůraznění psychologie a zachování působivé atmosféry během celé výpovědě. Asi nikdy se nestanu vyloženě fanouškem a spřízněným divákem filmů Jeana-Luca Godarda a jeho straší snímek Žít svůj život z roku 1962 tu zůstal pro mne nadále nepřekonaný, ale tenhle bych určitě v rámci Godardovy tvorby vnímal za sebe jako jeden z těch lepších a spíše mě přiměl k tomu, abych Godardovu tvorbu po dlouhé době zase alespoň trochu oprášil. // Jinak mě zaujalo, že Césarem oceněná Nathalie Baye získala své ocenění „pouze“ jako vedlejší herečka. Byť je psána v obsazení až na třetím místě, připadalo mi, že má ze všech protagonistů naopak nejvíc prostoru. Určitě mě zde také zaujala o dost víc, než Isabelle Huppert. [75%] ()

Galerie (13)

Reklama

Reklama