Ray

Jeden z nejlepších životopisných příběhů, jaký byl kdy natočen. Film, který Vám přiblíží Raye Charlese Robinsona ve všech jeho podobách, ať už těch obdivuhodných nebo vzbuzujících soucítění. Chtěla bych velmi ocenit ztvárnění Rayovy matky a vůbec veškeré návraty do Rayova dětství, které filmu nastavily velmi dojemnou rovinu. Báječný Jamie Foxx, který mě o svých kvalitách přesvědčil v mnou dříve shlédnutém Collateralu, se v Rayovi přímo vtělil do svojí role, jak už do úlohy ztrátou zraku postiženého umělce, tak do role muže, který i přes tuto překážku docílil splnění všech svých tužeb. Film má svěží tempo, ať už údernou, čarovnou a svádivou hudbou, nebo silným příběhem ústředního umělce, který v sobě nezapře odhodlání, talent, sebejistotu a umění dosáhnout všeho, na co jen pomyslí. Scény historie vzniku některých skladeb jako "The Mess Around" nebo "Hit the Road, Jack" jsou přímo geniální, navíc Vás jistojistě bezpochyby rozhýbou, i když zrovna třeba tomuto druhu hudby neholdujete. Pro mě, jako pro člověka, komu jméno Ray Charles nic neříkalo, natož pak jeho hudba (stydim), se po tomto filmu leccos změnilo :). (31.08.2009)

Ray je skutečně film, který stojí a padá na ikoně Raye Charlese, nenabízí žádnou přidanou hodnotu, je to docela úzkoprsá a neinvenční biografie, která má velice malou šanci, že diváka zaujme, pokud není fandou Raye Charlese nebo aspoň jemu podobné muziky. První polovinu jsem protrpěl, zdramatizování v drogovém období způsobilo vítané oživení, ale opět jen potvrdilo zkostnatělou dynamiku nepřekvapivých biografických filmů (vzestup-pád-prozření). Upřímě pochválit mohu jakš-takš režii a samozřejmě perfektního Jamie Foxxe. 5/10 (22.03.2010)

Nominácia na Oscara za najlepší film je čisto politická záležitosť. Film je precízne nakrútený, hudobné čísla skvelo zostrihané a Jamie Foxx geniálne reflektuje všetky fyzické i psychické polohy jeho postavy. Ale samotný scenár by bez neho a kameramana pri svojej dĺžke uspal aj nadopovaného Raya Charlesa. Pekná pamiatka veľkému hudobníkovi (v ktorej si nájdete i paralely s vlastným životom), no k veľkému filmovému zážitku má ďaleko. (09.02.2005)

Ray Charles nemal to šťastie, že sa mohol na ženy pozerať, takže s nimi musel spávať. Ale čo by to bolo za umelca, keby nemal zložitú povahu. Scenár na rozdiel od mnohých životopisných snímok svojho hrdinu obzvlášť neheorizuje ani nekritizuje a tak si môže divák na základe videného myslieť o Rayovi čo len chce. Napríklad nejaký umelec si môže myslieť, že ťahanie gospelu do baru je gýč a majiteľ nahrávacej spoločnosti považovať odchod do konkurencie za prejav bezcharakternosti. Niekto si naopak bude po filme myslieť, že nad Charlesa niet. Sú herecké celebrity, ktoré využívajú svoju hviezdnosť získanú v nejakom škváre na ukázanie sa opäť v nejakom mainstreamovom filme, Foxx sa stal hviezdou vďaka úlohe komplikovaného Raya a mohlo to dopadnúť všelijak.....Ale dal do nej všetko a nielen Oscar, ale aj česť jeho výkonu. (06.08.2016)

Niekedy sa stane, že v rovnakom čase do kín dorazia dva "rovnaké" filmy (ŽIVOT CHROBÁKA verzus MRAVEC Z, ARMAGEDDON verzus DRVIVÝ DOPAD atď.). V rokoch 2004/2005 v Hollywoode vznikli dva životopisné drámy, mapujúce osobný a profesijný život dvoch slávnych amerických muzikantov, ktorí mali problémy s milenkami, alkoholom a drogami (a ktorých bratia v detstve krvavo zomreli). Z oboch snímok je jasné, že ich tvorcovia túžili získať čo najviac Oscarov a v oboch snímkach excelujú predstavitelia charizmatických mužských ústredných rolí. WALK THE LINE mi bolo bližšie, pretože mám rád country, mnohé spevácke pasáže boli úžasné a vôbec, to, čo predviedol režisér, Phoenix a Witherspoon, bolo fantastické. RAY kope v mojom srdiečku troška slabšiu ligu, ale aj tak ide o nadpriemernú, krásne nakrútenú a inšpiratívne zahratú drámu. Hudobné čísla ma strhli (a to nie som žiadny džezový fanúšik), atmosféra je krásna, scenár je už z princípu silný („uvarené dieťa“ MUSÍ zapôsobiť aj na najdrsnejších fanúšikov hororu) a to, čo predvádzajú herci, samozrejme v čele so šialene „presným“ Jamiem Foxxom (ktorého bravúrny výkon sa ale pravdupovediac miestami blíži až kamsi k nechcenej paródii, ehm), je sila. (14.09.2006)