Texaský masakr motorovou pilou

Aspoň z jedného dôvodu som rád, že som videl tento horror. Dostal som sa tak k originálu z roku 1974. Ale zase nie len preto. Keďže ide o môj prvý motorovopílový zážitok, určite naň tak skoro nezabudnem. Aj keď mi to hodinové naháňanie s pílou v ruke niekedy začalo poriadne liezť na nervy, pár momentov v dome, ponurá hudba a nechutný never-die záporák mi nahnali strach. 60%. (21.10.2007)

S nulovými očakávaniami som dostal tučnú porciu brutality, strachu, napätia a krvi. Človek čo čaká niečo typu Scream, nech si nechá zájsť chuť. Teenagerská vyvražďovačka sa sice koná, ale kapku s inou atmosférou. Vizuálne špičkové. Od žltých filtrov na začiatku, cez modré v lese, až po tie temné v domoch. Napadali ma veci ako Seven, či Saw. Nečakal som nič hlboké, ani prekvapujúcu pointu. Film sa o to na štastie ani nesnaží, zato sa mu darí výborne gradovať hustú atmosféru a perfektne vykresliť skratové správanie sa človeka pod obrovským psychickým tlakom. Marcusovi Nispelovi som to zožral aj s navijákom. Myslím že mi to ešte nejaký ten deň poleží v hlave (a v žalúdku). Na konci som sa cítil plne uspokojený. Aaaa. (21.06.2005)

Titul horroru - "Texaský masakr motorovou pilou" - je natolik výmluvný, že stejně jako kdysi dávno dokázal Mojžíš rozdělit moře na dvě poloviny, daří se i "Masakru", s použitím motorové pily a za nelidského vřískotu kritiky, nekompromisně dělit diváky na dvě zcela odlišné sorty lidí. Ti první se při pouhém pohledu na plakát či obal s jmenovaným filmem otřepou hnusem a zdaleka se mu vyhnou. Ostatní zbystří pozornost, význačně se pousmějí, a nedojdou pokoje, dokud za nervního zvuku mot. pily nespatří první amputovanou končetinu dopadat do kaluže rudé krve. Pokud právě Vy patříte do téhle skupiny (a já pevně věřím, že ano, poněvadž jen dočasné vyšinutí smyslů by na tuhle stránku zaválo ty limonády z první grupy), pravděpodobně nebudete zklamáni. Krve je dost, děvčata hlasitě křičí, mot. pila se nezadrhává, "kožená tvář" je na scéně rekordně dlouhou dobu ... vrrr..vrrrrr... pohodička. Zaujme i stylizace a barevné ladění filmu, které poměrně dost připomíná mého miláčka D. Finchera. Kdyby záleželo jen na mě, přidal bych (na úkor vzrušeného pobíhání po lese) více atraktivních scének z "obyčejného každodenního života" pošahané famílie. Ale to je pouze má nenaplněná touha u filmu, u kterého určitě celá řada lidí dává přednost masakru fyzickému, před tím psychickým. (01.11.2004)

Masakr filmových kvalit, u kterého jsem se musel pobaveně usmívat. Ničím nepřekvapující, prvoplánovité, předvídatelné, pokoutně efektní a tradičně "vysmažené". Nejlepší postavou je šerif, který tolik citované heslo "pomáhat a chránit" vzal trochu moc osobně. Strašák Leatherface se zmenšil na obyčejného řezníka, který ani neudrží motorovou pilu v ruce. Pche! (04.08.2008)

Tahle návštěva kina (mělo to být rande) dopadla katastrofálně stejně jako to rande. Většinu filmu jsem strávila ponořená do křesla s mobilem v ruce, abych se nějak zabavila. Z filmu jsem viděla jen začátek, jednu scénu uprostřed (kdy mě upoutala jednoduchá angličtina:"Do it, Do it - ukřižovaného kluka se právě snaží zachránit smrtí jeho holka) a pak asi posledních 5minut plus titulky. Ne že bych se nějak extra bála, já jen prostě nesnáším tu krev...S odběry problém nemám, mám problém s mučením lidí, vyhřeznáváním vnitřností a sypání soli do ran...Jako remake je to možná dobrý, víc ani ťuk (23.10.2008)