Walter Mitty a jeho tajný život

Vedle virtuálních vztahů Stiller v úvodu opatrně ukazuje zdvižený prostředníček také korporátnímu kapitalismu, který umrtvuje lidskou individualitu a jedince proměňuje ve štvance ochotného udělat kvůli udržení zaměstnání první poslední. Posledním útočištěm člověka se přirozeně stává jeho tělo, potažmo mysl. Osvobozující síla imaginace dovoluje alespoň snít o ušlechtilých činech hodných velkých romantických hrdinů, kteří byli z reality již dávno vytěsnění do velkolepých hollywoodských pohádek. Walter Mitty se nestydí přiznat, že je sám takovou pohádkou, která prostřednictvím svého ušlechtilého poselství ospravedlňuje četné spektakulární scény. Druhou polovinu filmu tvoří řetězec strhujících dobrodružných příhod, jejichž estetické pojetí je vědomě inspirováno časopiseckými obálkami, neboť právě do fotografií z prestižních časopisů Walter ze své každodenní rutiny uniká. Trikové sekvence sice znejasňují hranici mezi snem a realitou do té míry, že se rozdíl stává irelevantním (namísto toho, aby vytvářel určité napětí), ale zároveň nenásilně doplňují charakteristiku hlavního hrdiny. Třebaže se romantická podzápletka navenek zdá nadbytečnou a film může působit jako sebezdokonalovací příručka pro muže, kteří nevědí, co s životem, jsou to po celou dobu ostatní lidé (přítelkyně, Sean O’Connell, matka a nepřímo i zesnulý otec), kteří Waltera v jeho sólových dobrodružstvích přímo i nepřímo podporují a nutí jej, aby v nich pokračoval. V dnešní „bezkontaktní“ době velmi vítaná snaha přesvědčit diváka, aby nežil jenom ve virtuálním světě a nebál se realizovat své sny, je tak šikovně provázána s výzvou, abychom nebyli sobci a ani v nejtěžších chvílích nepřestávali myslet na druhé (čím film vyznívá konformněji než v hrubých rysech podobná anarchistická akce Wanted). Walter Mitty dokazuje, že Stiller umí utlumit svou povahu excentrického komika ve prospěch poměrně vážné myšlenky. Ono zvážnění ale naštěstí nikdy není takové, aby film opustil bezpečné území skrznaskrz „feel good“ zábavy pro velké plátno a celou rodinu. S odstupem času bych se Mittyho nebál ve vší vážnosti označit za nejpozitivnější filmové překvapení loňského roku. 85% Zajímavé komentáře: Tetsuo, Radko (13.01.2014)

Neskutečně pohodová a navíc obrazově dokonalá jízda, která ve mně víc než týden po projekci čím dál víc zraje. K tomu si přidejte Bena Stillera v jeho nejvyspělejším a zároveň nejhravějším režijním počinu, soundtrack roku a máte zde film, po němž se opravdu budete chtít ihned sebrat a odjet na Island fotit sopky či zajet do Grónska poznat někoho z místních osmi obyvatel. Nebo si celou tuhle nálož pozitivní energie dát ještě jednou. (26.12.2013)

S Walterom Mittym bojujem, i po druhom zhliadnutí na veľkom plátne. Má krásne scenérie, energický soundtrack a pozitívnu náladu. Akonáhle ho však začnem vnímať hlavou, príde mi ako omalovánka, ktorá príliš nedáva zmysel a myšlienky o živote podáva príliš polopaticky a bezobsažne na to, aby sa nestala iba exotickejšie podanou rodinnou jednohubkou. Walter Mitty je pohľad na svet roztopašnou a euforickou myslou dieťaťa, ktoré v ňom ešte nič nezažilo. (16.01.2014)

Takže - jak mohl pan Péro (s en navíc) narvat do portmoné foto, které teprve vytvoří? Nebo Beník u fontány očumoval všechny obrázky? Čert ví. Ok, nereálný, mazlivý příběh s epesními exteriéry, který nás má krkolomně dovést k poznání, že by každý potřeboval nějakého toho fotografa, aby jím byl vtažen přes hranice připosranosti do oblasti skutečného života. Kromě mě tedy, já potřebuji spíše zbrzdit. Zoolander zahrál výborně, v tom se s panem pytlík...em neshodnu, ostatně jako i v hodnocení, ovšem jinak velice trefně vystihl hned několik důvodů, proč nechte před sledovačkou mozek na nočním stolku. (04.07.2014)

Každý člověk má v sobě dosti tužeb po dobrodružství a kdo nemá, stejně si tenhle snímek zamiluje. Každý pecivál, který byl nejdál ve Zlámané Lhotě pro chleba, dostane zde nenásilný manuál na lepší život. Ano, Ben Stiller ve zdařilé předělávce taškařice z let padesátých Tajný život Waltera Mittyho, skutečně dokonale vykresluje téměř zmařené bytí ztroskotance, nudného patrona, který sotva dovede lajknout fotku dívky v internetové seznamce. Cesty osudu jsou však natolik nevyzpytatelné, že milého suchara vrhnou přímo do soukolí tak ztřeštěných událostí, že se (společně s ním) nepřestanete divit. Druhým dechem dodávám, že mu zároveň budete i trochu závidět a řeknete si: "Sakra, proč jsem i já něco takového nepodnikl?!" Poselství tohoto filmu je tedy takové: "Pamatujte si, že nikdy není pozdě se svou existencí něco udělat. I když máte pevné vazby a závazky. Nestavte si bloky, nesněte jako Walter Mitty, chyťte příležitost za pačesy a začněte konečně žít." Sekundární poselství, které si z filmu odnesete je, že na Islandu je kurva krásně! (20.06.2014)