Hanebný pancharti

Tak z toho mam trochu rozporuplny dojmy. Pokud se tesite na spoustu prestrelek, mate radi vojenskou techniku a chcete videt souboje tanku, vzdusne souboje atd., zkratka jestli chcete od valecnyho filmu hlavne akci, jdete o dum dal. Vetsinu zasadnejsich akci jste totiz mohli videt uz v traileru. Z 150 minutovy delky filmu totiz akce zabira kdovi jestli pul hodiny, zbytek jsou jen kecy a kecy a kecy. Na ktery je nastesti Tarantino machr, takze nuda nehrozi. Opet tu mame uz znacne nezajimavy deleni na kapitoly, ale tentokrat si tim Tarantino podkopava nohy, on uz film je jen nekolik scen nasekanejch za sebe a tim rozdelenim to jeste vic zvyrazni. Takze to je vzdy dvacetiminutovej dialog, malicka akce, dvacetiminutovej dialog a takle to jede az do finale, ktery je precejen lehce akcnejsi a hlavne vybusnejsi. Nicmene, i kdyz by se dal film sestrihat na delku pod dve hodiny a tak vyhazet nektery dialogy, pripadne jich vyhazet vic a usetrenej cas doplnit akci, ty dve a pul hodiny docela slusne utecou a to i pres to, ze se film vcelku tahne. Dialogy jsou totiz vetsinu casu hodne vtipny, samozrejme znacne cernej humor, ale zaroven je z nich cejtit kazdou minutu napeti, ostatne celej film je vcelku napinavej, coz je jeste podporeny tim, ze Tarantino si pudu pro akci nijak nepripravuje a vzdy ji tam necekane flakne. Ta je natocena naprosto perfektne, obcas se dockate fakt bombastickejch zaberu, navic pusobi znacne realisticky a hlavne pekne krvave. Co se tyce hudby, ta je sice slozena bud ze znamejch pisnicek nebo vykradena z Kill Billa, ale nijak to nevadi a pekne podbarvuje dej. Film ale krome teda vymakanejch dialogu a slusny Tarantinovo rezii, drzi nad vodou hlavne herci. Pitt ma sice uchylackej prizvuk a jeste uchylnejsi vyraz, ale je naprosto perfektni, stejne jako ostatni musim pochvalit Waltze, jehoz lovec zidu je neco mezi krutou nacistickou svini a detektivem. Ale pak nak tu moc nevidim dve pochvaly, ktery se sem hodi. Jedna pro Tilla, jehoz nemluvnej, vecne nasranej zabijak nema chybu a druha pro uchylnyho Myerse, kterej se na platne ale moc neohreje. Jedinej, kdo mi nesed, je predstavitel Hitlera, ten byl vzhledove nekde uplne jinde. Krome toho, ze misto nekterejch dialogu by to chtelo fakt tu akci, mam ale nejvetsi vytku na samotny Pancharty, jejichz postavy jsou vetsinou dost upozadeny a nedostanou prostor pro nejaky velky krvavy akce. Celkove rozhodne skvele natocenej, zahranej a zajimavej film, ale ze bych z neho byl nejak hotovej, radil ho mezi 200 nejlepsich nebo mel potrebu ho znova videt, to zase ne. (10.09.2009)

Tarantino ve veliké formě a zároveň snad zatím nejvíce nakloněný divákům. Své znalosti filmové historie (a "historie") sice rejža vystavuje na odiv i zde, ale tentokrát nepotřebujete s šíleným děckem z videopůjčovny držet krok, abyste se zatraceně dobře bavili (byť samozřejmě nemáte šanci nasmát se tolik co on sám). Všechny Tarantinovy trademarky jsou zde zkrátka přítomny, a bylo už o tom nabušeno spoustu úhozů a popsáno mnoho papíru, proto jenom vypíchnu, proč se mně osobně zachtělo jít do kina víc než jednou, a proč stále pošilhávám po DVD. Předně jsou tu vynikající postavy, a považte, včetně Diane Kruger a Eli Rotha výtečně zahrané. Samozřejmě umřete smíchy z Brada Pitta, budete se uchechtávat Tilu Schweigerovi, a za srdce (případně jiné orgány) vás bude brát oslnivá Mélanie Laurent, ale stejně zůstanete nejvíc nakřivo z Christopha Waltze, který létá z jedné polohy do druhé rychleji než míček ve finále mistrovství světa ve stolním tenise, a stejně tak dokáže měnit i tempo a způsob svého chování. Noch einmal k francouzské krásce - David Bowie, rudé šaty a mistrovská kamera vám vyrazí dech a budete škemrat o ten správný plakát ještě daleko víc než u Kill Billa (btw tam šlo o tři velmi "bad bad" girls a jednoho boye seřazené před kaplí zády do kamery, muhehe). No a pak je tu ještě ta skupinka malých rolí typu nacistických pohlavárů, která je taky dost vydařená, byť ve zcela jiném duchu než zbytek osazenstva (všichni by mohli obstát v testu reálnosti, ale takoví Adolf s Josefem jsou prostě karikatury). A stejně na něco zapomínám, i když se ještě otřu o opět perfektně vybranou hudbu a v různých odstínech černé barvený humor, protože je tu toho prostě spousta. Aby také ne - dvě a půl hodiny je víc než slušný prostor. A ke cti pana Tarantina je nutno podotknout, že vám to tak opravdu nepřijde, a snesli byste to určitě ještě o něco delší. Takže je jasné, že do toho půjdu a řeknu, že tohle je zatím nejlepší Tarantino. 90% (28.03.2010)

Osobně nemám moc v lásce Tarantina, ani většinu jeho klasik. Čeho si na něm ale osobně velmi cením, že se netají s tím, že byl a je velkým příznivcem starých "grindhousů, exploiterů, ultra-béček", atd. ... A jak se chlubí tím, kolik a co všechno v životě viděl a ostatní ani neví, o čem mluví, v tom mi naprosto připomíná mne ... :-)) Nehledě na předešlou Tarantinovu kinematografii, tímto filmem se dostal na absolutní vrchol světové kinematografie a stvořil dílo hodné "filmového Boha" ... Tohle totiž není žádné béčko ani nějaký "like-grindhouse", ale naprostá pecka ve všech ohledech. Není možné vystihnout žánr, špatné či dobré stránky filmu, nic z toho ... protože tento film je jenom dobrý a v jisté své podstatě a smyslu DOKONALÝ ... Ano, po mnoha letech jsem konečně zase viděl dokonalý film, který se rodí tak možná jednou za 10 let ... Můj TOP 10 žebříček film nenaboural, protože jsem přece jen specifického založení, ale i tak jej považuji za VRCHOL světové filmové produkce, vrchol mnoha žánrů, poctu a čestnou vzpomínku na Židovské oběti holokaustu a tak trochu i fantazii, jak by mohlo tehdy v těch strašných dobách něco být ... ale nebylo ... Absolutní perlu a skvost z tohoto filmu pak dělají herecké výkony, které jsou v některých případech snad až nad běžnými lidskými možnostmi a my poprvé od Tarantina vidíme, co to znamená, HRÁT!!! Smekám před tímto kouskem a nemám sebemenších výhrad, BRAVO !!!! (22.11.2009)

"Heydrich nesnáší přezdívku, kterou mu ti dobří lidé v Praze dali. Nevím, co na jménu Kat nesnáší. Snažil se, aby si ho zasloužil." Pitvalové v dějinách by v tarantinovský verzi druhé světové války jistě objevili drobný historický nesrovnalosti, ale pokud se někomu podaří sezvat nacistickou elitu do uzavřenýho prostoru, tak nepovažuju za nezbytně nutný válku protahovat zbytečným osvobozováním Evropy. Tarantino navíc dokázal vymačkat z křivohubýho Pitta životní výkon, nabídnout Schweigerovvi dostatečnej prostor pro jeho mlčenlivý drsňáctví a objevit pro filmovej svět fantastickýho lingvistu Waltze, jehož hrátky se zvučnou italštinou musí být snem nejednoho Itala. Já se bavil a to moc, což u válečnýho filmu nebývá zvykem, ale u Tarantina nelze očekávat nic jinýho. (03.10.2011)

Předchozími filmy se Tarantino klaněl všemu možnému, tímhle se poklonil především sám sobě. A vůbec ne zle! Kontroverzní filmař sice nezapře svoje trademarky, ale Pancharti vyznívají tak nějak usedleji, rozumněji a uměřeněji než jeho otravné žánrové onanie v minulosti. Mám-li vybrat postavu, které jsou podobní nejvíce, byl byto bezesporu Aldo Raine (Brad Pitt). Hanebníci disponují šarmem, cynismem, přímočarostí a vyprávějí rozvleklým jižanským akcentem. Dialogy a jednotlivé situace se neuvěřitelně táhnou, ale zároveň perfektně vytvářejí napětí mezi postavami, které každá další replika může rozetnout v prudkou a krátkou přestřelku. Pancharti nejsou kupodivu snímkem akčním, spíše konverzačním. Co vytknout? Že na neskutečné ploše neudělají nic víc, než odříkají banální partyzánskou historku, předestřou komiksově chytlavé postavy a pokloní se podvratné moci filmu. Srovnám-li to s předchozími Tarantinovými filmy, je to hotový epos... Pro mě osobně zřejmě nejlepší snímek krále filmového pulpu. (17.08.2009)