Elephant
Elephant
Režie:
Gus Van SantScénář:
Gus Van SantKamera:
Harris SavidesHrají:
Alex Frost, Eric Deulen, John Robinson, Matt Malloy, Jordan Taylor, Carrie Finklea, Nicole George, Elias McConnell, Timothy Bottoms, Ellis Williams (více)Obsahy(1)
Slunečný den v areálu americké střední školy. Kamera sleduje pár chlapců i děvčat, kteří se míjejí na trávníku, na hřišti, na nekonečných chodbách školní budovy. Všichni působí uvolněně, sebejistě, možná dospěleji než jejich rodiče. Mají jména - John, Alex, Eric, Carrie -, ale na nikom z nich nespočine kamera tak dlouho, aby kolem něj vyrostl příběh. Nic zdánlivě nenapovídá tomu, jakým hrůzným dramatem vyvrcholí den. Ostatně i ono drama je zachyceno jakoby z odstupu: žádný obraz paniky, žádné výkřiky zděšení, jen záblesk překvapení v očích těch, jež jejich dva spolužáci bez emocí kosí výstřely.
Gus Van Sant pojal drama, jež se odehrálo ve škole v Columbine jinak než Michael Moore ve svém oscarovém dokumentu. Víc než sociopolitické souvislosti ho zajímá, co asi se dělo v myslích těch slušných a kultivovaných mládenců, kteří se rozhodli dát světu za vyučenou povražděním nevinných lidí a skoncovat s vlastním životem. Nehledá vysvětlení, je si vědom, že řetěz příčin je složitý. Bajka praví, že každý slepec líčí slona podle části jeho těla, kterou ohmatal.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (237)
Po formální stránce se nic originálního nekoná. Tarantinovsky roztříštěné a nelineární vyprávění tu bylo už mnohokrát. Van Sant ze začátku diváka ukolébává, aby ho pak o to silněji chytil pod krkem. Ale přeci jenom, ty záběry sledující studenty při chůzi a při různé činnosti byly na můj vkus až příliš dlooouuuhéééé a neměly žádnou výpovědní hodnotu. Van Sant nic neřeší, nic nevysvětluje, nepídí se po příčinách onoho hrůzného činu, pouze až dokumentaristickým stylem ukazuje události toho dne. Ten film je studený jako psí čumák a je otázka, jestli je takový přístup správný. A nedá se mi zastavit u samotné scény masakru. Oceňuju, že se Van Sant vyhnul lacinému ukazování naturalistických momentů zabíjení, ale podle mně to režijně nezvládl. Téměř žádný křik, studenti jen tak pobíhají sem a tam. Postava jednoho ze svědků, černocha Bennyho přijde do třídy, kde leží zastřelený student a u něho stojí dívka jakoby nic, založené ruce, žádné slzy, žádné emoce, žádný šok. Benny ji doprovodí k oknu a ona z něho vyleze úplně v poklidu, Benny se potom sebere a jde se nechat v klidu odprásknout. Copak takhle se lidé chovají ve vypjatých krizových chvílích, kdy jim jde o život? Ani náhodou....PS: Nejvíc mně stejně zamrazilo při scéně, kdy pošťák přijde se zásilkou, ve které je funkční samopal a vydá ho nezletilým děckám jen tak na podpis. Amerika a její zákon na volné držení zbraně je fakt na palici. ()
Rozporuplné. A rozhodně zajímavé. Film jako takový nevyniká ničím. Je naprosto rutinní, obyčejní, všední. Sledujeme několik výňatku z každodenního života náhodných studentů na střední škole. Nemají na sebe žádnou návaznost, jen se v jednom dni sympaticky proplétají a ukazují jednotlivé typy charakterů. Možná spíš jen povrchně nastiňují, protože tady nezáleží na tom, jak se postavy cítí nebo jaké jsou. Celý den totiž nenasvědčuje ničemu, co by se mohlo stát. A najednou bum. Proč to udělali? Co je k tomu vedlo? Zde se ale žádné otázky ani odpovědi nedočkáte. Protože ani žádná zdánlivá není. Mužeme se jen tiše domnívat, čemu ten hrůzný čin předcházel. Jen v náznacích tu znázorněno několik možných variant, které ale nejsou nikterak rozvětvené či ukotvené v zdánlivě nesmyslném příběhu. Možná byl nesmyslný stejně jako čin, který přišel po něm. A měl vůbec nějaký smysl? Svou výpovědí se film řadí někde mezi Let číslo 93 a Bowling for Columbine. Polodokumentární chladný film bez emocí, který svým provedením a následným vyvrcholením dokáže vyvolat velice silný sugestivní dojem. Nic víc, nic míň. Máte nad čím přemýšlet. Dlouhých záběrů na oblaka je tu až nepříjemně mnoho... ()
Elephant je natočen s chladným odstupem. Pár lidiček, jejichž osud bude za pár hodin zpečetěn, je nám představeno jménem a lehce naznačeno, co jsou zač, ale tím to končí. To je v pořádku, nestojím o citové vydírání a o připoutání k postavě, kterou mi záhy někdo zastřelí, k postavě, která je vzácná už tím, že je to prostě člověk. Odtažitost je ale dovedena až na samu hranici. Křik, hysterie, panika, cokoli emocionálního ze strany obětí či vrahů, jakýkoli přirozený akcent .... to vše asi považoval Gus van Sant za přiznání postoje nebo za slabost a nechtěl se namočit. ()
Viem presne čo chcel týmto filmom G.V.Sant povedať, ale neviem, či práve tento pohľad bol práve najšťastnejší výber. Ukázať študentov a chod školy ako takej z všemožných pohľadov bolo fajn, ale po hodine som už toho mal dosť a v duchu som si vravel, že by sa už konečne mohol začať črtať nejaký príbeh. Po čase začalo byť jasné o čo pôjde. Masaker v závere je síce poriadne oživenie, ale vzhľadom na predchádzajúce minúty by som si vedel predstaviť aj drsnejšiu depku. Navyše samotný záver, kde si má divák domyslieť, ako detskí ozbrojenci skončia, to mi tiež nesedelo. Iba na jedno pozretie. 60%. ()
Ticho pred búrkov. Vyžmykané do poslednej kvapky. Filmársky obdihuvodne precízne, ale obsahovo (formálne nie) nič moc. Gun Van Sant to natočil mimo režíjnych postupov z vlastnými krutými a doslova chladnými postupmi. Celá hodina je vlastne iba také to stupnovanie, ale poriádna gradácia je až v posledných (presnejšie 15) minútach. Možno to na mna neposobili tak psychický jak malo, ale dosavadný strih a opakované scény to zachranili.80% ()
Reklama