Záhadný Hektor

Velmi dobrá wallaceovka, jež se může pyšnit krásnými ženami v účesech a kostýmech 60.let a šlapající hudbou té doby. Mix starých bondovek (sekretářka mající vše pod kontrolou, krásné ženy, ponorka, nemilosrdné vraždy, odporný padouch, pasti) a tajuplných kriminálek (tajemný mstitel, zločinci, dům padlých dívek, jenž není tím, za co je vydáván). Také tento snímek si z gotických horrorů vypůjčuje jen podzemní labyrint chodeb a střechy zahalené do kouře z komínů. Škoda, že atmosféra není strašidelnější. Na druhou stranu je však pátrání po záhadném Hektorovi a vrazích jeho sestry zábavné s občasnými vtípky anglického humoru - inspektor Higgins sklouzne ze střechy na balkon a projde pokojem s vyděšenou dívkou. Následuje ho inspektor Warren a dívka to nevydrží: ,,Ono je vás více?" ,,Ne," odpoví Warren, ,,já jsem poslední, můžete zavřit okno." (14.01.2013)

Nikdy by som nečakal od nemcov tak humorne a svižne natočenú, skoro až paródiu na Scotland Yard. Určite nedosahuje na neopakovateľné gagy skvelej českej paródie Konec agenta W4C. Ale kvalitný čb obraz i premyslené vizuálne nápady dodávaju filmu tajomnú atmosféru. Jednoduchá filmovo nenáročná akčná krimi-satira v nemeckom jazyku:-) 85% (28.04.2010)

Finále je skvělý, ale předchází tomu dost zmatek. Edgara Wallace mám solidně nakoukaného z britských krimi 1960´s a tenhle film nepochybně patří k tomu lepšímu, co se dostalo na plátno. Nebo jinak řečeno, ty britské středometrážní jsou většinou na jedno brdo a slabé. V tomto případě je kvalita zaručena asi tím, že to natočili Němci. Herecky vyvážené, hrdinové i padouchové jsou čítankoví, potěší podzemí, ponorky (přestože tohoto prvky je využito málo), mě nejvíc potěšilo obsazení pana Eddi Arenta (známého nemehla lorda Castlepoola z Vinnetoua) v postavě komorníka Finche. (29.12.2017)

Maska neboli Zaklínač je uvolněně stylizovanou adaptací detektivní ironie Edgara Wallaceho pod režijní taktovkou Alfreda Vohrera. Záměrně se klame tělem, policejní detektivové dychtí dopadnout fantoma, zločinecké organizaci, obchodující tu s bílým masičkem, se z téhož důvodu rozklepou kolena strachy a krvavě běsní, protože fantom zastává zásadu oko za oko, zub za zub. Potěší stylová hravost ironického nadhledu, zatajuje dech v záchvěvech klukovského dobrodružství, obdivuje půvab žen a přes potíže s veselým úsměvem ve tváři skotačí. Ústředním zdrojem informací je Bryan Edgar Higgins (velmi zajímavý Joachim Fuchsberger), policejní inspektor škodolibého případu a s lehkým dilematem budoucnosti partnerského soužití. Zvědavost a dychtivost je pohánějícím motorem. K nejvýraznějším postavám nebezpečně cynických kriminálních hrátek patří fyzicky zdatný australský policejní lovec fantoma James W. Wesby (velmi příjemný Heinz Drache), mlaďounká a lehce žárlivá Bryanova snoubenka Elise Penton (příjemná Sophie Hardy), z penze k honitbě fantoma kvapně spěchající inspektor Warren (příjemný Siegfried Lowitz), ze zásady zákeřně vykutálenější advokát Maurice Messer (zajímavý Jochen Brockmann), rejem shovívavě pobavená manželka fantoma Cora Ann Milton (příjemná Margot Trooger), důstojný policejní ředitel, sir John Walford (příjemný Siegfried Schürenberg), a přesvědčivě spolehlivý komorník pro několik stran současně, Archibald Finch (velmi příjemný Eddi Arent). Z dalších rolí: tak surově rozhořčený reverend Cyril B. Hopkins (Carl Lange), vystrašení zločinci Frank S. Shelby (Karl John) a Thomas Reddingwood (Kurt Waitzmann), či smyslně svůdná Bryanova sekretářka Jean Osbourne (Anneli Sauli). Záhadný Hektor alias Maska alias Zaklínač je osvěžujícím stylovým pobavením detektivního rodokapsového žánru v odlehčenější náladě. Hodilo by se dodat: ať jsi lump, či hrdina, my jsme jedna rodina! Příjemnější filmová zábava. (21.07.2020)

Když věci fungují tak, jak mají, je to radost, kterou za to stojí vidět. Zcela mimochodem, i když jsou dialogy tak trochu archaické, tak nedokážu ani s odstupem času najít nic, co by se dalo této detektivce vytknout. Co k tomuto zážitku víc dodat? Němci prostě wallaceovky uměli točit. A nejenom Alfred Vohrer, ale také výborně Harald Reinl. Proto se i dnes k nim rád vracím. Žel jsem si také uvědomil, že u některých starých filmů už ten prožitek nemusí být pro někoho již tak působivý. (17.10.2011)