A Rózsa énekei
Rose's Songs
Režie:
Andor SzilágyiScénář:
Andor SzilágyiKamera:
Elemér RagályiHrají:
Franco Castellano, David Zum, Ildikó Bánsági, Džoko Rosič, Kati Patocskai, Petra Váradi, Maia Morgenstern, Zoltán Gera, Ági Margitai, Dénes Újlaky (více)Obsahy(1)
Píše se rok 1944. Inženýr Géza Halász bydlí s rodinou ve velkém vilovém domě proslulého operního zpěváka Rózsy. Přišel o práci v továrně, ale za každou cenu se snaží ochránit své nejdražší před terorem, který v Budapešti proti židovskému obyvatelstvu vystupňovali fašisté. Odmítá nosit potupnou žlutou hvězdu, a také neodejde se svojí rodinou do židovského ghetta. Pan Halász vedle svých starostí dokáže mít dostatek pochopení i pro uprchlíky z venkova, vždy u něho nacházejí dočasný úkryt. V ulicích zatím řádí Němci i všeho schopní maďarští fašisté - šípáci. Všechny obyvatele domu posilují v jejich naději na přežití jen starobylé židovské melodie, jež občas zaznívají z podkrovního pokoje v pěveckém podání pana Rózsy...
Film je režijním debutem scenáristy Andora Szilágyiho. Jeho příběh zachycuje nehrdinské hrdinství obyčejných lidí v době druhé světové války, přitom působí velmi lidsky a nepateticky. Na Maďarském filmovém týdnu v roce 2003 získal cenu za nejlepší scénář. Zaujme působivými výkony italského herce Franca Castellaniho, který ztvárnil roli Gézy Halásze, stejně jako desetiletého chlapce Davida Zuma v postavě jeho syna Tomiho. Matku Lili Halászovou vytvořila v Maďarsku populární Ildikó Bánságiová (známá z filmů Budapešťské povídky, Mephisto, Hanussen), úlohu Olgy představuje herečka rumunského původu Maja Morgensternová (Sedmý pokoj, Witmanovic hoši). Postavu dědečka hraje Djoko Rosič (v minulosti vystupoval v maďarský filmech Hajduk, Živ nebo mrtev, Nebeské zástupy, Maďarská rapsodie, Cikánský zákon).
(oficiální text distributora)
Recenze (3)
Křišťálový glóbus - výběr ()
Filmy o osudu Židů během 2. světové války se množí po celé Evropě, ale tenhle je prostě jen další z řady. Sice je prý podle skutečné události, ale jinak nemá co nabídnout. Pokud tedy režisér nespoléhal na překvapivou pointu, která mi došla pár minut po začátku. Jinak to vypadá, že židovské osazenstvo téhle vily prožilo válku v naprosté pohodě, s výjimkou pár drobných incidentů, které režisér podal tak, aby moc nenarušily nulovou emoční hladinu vyvolanou sledováním filmu. ()
Vraždenie či holokaust Židov v Maďarsku nastalo až v roku 1944 po obsadení wehrmachtom a nástupe szállasyovských Šípových krížov. O prípravách na túto genocídu už informoval Rudolf Vrba, utečenec z Osvienčima vo filme Útek z Osvienčima, 2004. Odvtedy v rýchlom slede bolo deportovaných vyše päťstotisíc Židov do Osvienčima, okrem privilegovaných Židov žijúcich v Budapešti. Na tých prišiel rad krátko pred príchodom Sovietskej armády. Niekoľko tisíc z nich maďarskí fašisti postrieľali priamo v hlavnom meste na nábreží Dunaja a ich vyzlečené telá pohádzali do rieky (preto vo filme poukladané páry topánok na brehu Dunaja), ďalšie zdokumentovanie tejto udalosti je vo filme Hracia skrinka, 1989. Operný spevák Imre Rózsa aj napriek svojim známostiam v diplomatických kruhoch Britov, Švédov a Vatikánu neopustil svoju krajinu po obsadení Maďarska fašistami v roku 1944. Halász mu každý večer o siedmej prinesie večeru, a potom maestro si zaspieva. A to je nosnou ideou tohto filmu. ()
Reklama