Utopie - Nejvíc lidí žije v Číně

Norské volební osmero, které obsahuje spoustu známých postřehů - třeba, že lidé se mění, touží po rodině, potřebují společnost a taky lásku. Zároveň jsou ale lhostejní, slepí, ztracení a bez domova... i když, pravda, většina jich žije v Číně, to ovšem neznamená, že se nemůžeme norskou optikou ve společenském zrcadlení zlídnout i my - pobavit se, i tak trochu popřemýšlet, kam vlastně sami patříme - VĚTŠINA nebo jen NĚKTEŘÍ?... Viděno během Challenge Tour 2015: 30 dní se světovou kinematografií (06.04.2015)

Opravdu zajímavej film, od kterýho jsem vůbec nic nečekal a on mě přijemně překvapil. Jenže pro mě je dost těžký tenhle film ohodnotit hvězdičkama. Průser je, že já nemam absolutně žádný znalosti o politickejch stranách v Norsku, takže u některejch povídek jsem absolutně nechápal, co tim chtěl básník říci a moc mě nezaujaly. Jiný povídky zase byly docela dobrý a daly by se klidně použít i na nějakou českou stranu. Nejvíc se mi líbila asi Fremskrittspartiet. Dobrá byla i poslední povídka s dědkama, co se propadaj do bahna, zpívaj internacionálu a čekaj, až někdo půjde kolem... Filmu dám (zatim) 3 hvězdičky, ale jestli se někdy budu opravdu hodně nudit, tak zkusim vyhledat nějaký základní informace o politickejch stranách v Norsku a podívám se na to znovu. (08.09.2008)

„Nedal jsem vám peníze, abyste si mohli koupit sladkosti.“ - „Kolik losů jste si koupil?“ - „Tři.“ - „Můžeme vám vrátit peníze.“ - „A co ostatní losy?“ - „Ti lidé tu nejsou, ne?“ - „Ne, ale většině lidí by se nelíbilo, že byli podvedeni.“ - „Většina lidí žije v Číně.“ Ten film je atmosférou strašně zvláštní. Stejně jako svéráznými příběhy, které jsou jeden absurdnější než druhý. Divák sleduje pumpaře Lasse, který svou benzínkou zaštiťuje všechny povídky. A tak se člověk setká s: otcem od rodiny osvobozeného z pout původní identity; zaneprázdněnou manažerku, která díky nenasytné krávě najde svůj domov; 2 ženami a uneseným rumunským chlapcem; mužem, jenž umí stejně dobře opravovat auta jako vztahy; sourozenci s pragmatickým až cynickým přístupem k životu; využívaným mladíkem bodujícím díky magické schopnosti hrnku s pokémonem; lékařem trpícím představami; či levicovými důchodci s pozitivním přístupem. Film dělalo 9 různých tvůrců a povídky se tedy liší kvalitou, ale u mě převažuje pozitivní dojem, dám solidní 4*. (09.10.2022)

Tenhle film je něco jako Noc na Zemi nebo Mystery Train po norsku. Povídkový komediální drama o Norsku v době voleb. Každá povídka je jiná. Jedna lepší-druhá horší, jedna vtipná-druhá smutná, jedna napínavá-druhá trochu nudná. Po pokoji z toho neskáču, ale je to zase jeden z těch lepších kousků ze Skandinávie. PS:Nemohli by se všichni Komančové za zpěvu Internacionály utopit v bažině? (24.12.2009)

Veľmi príjemný pohľad na nórsky svet. Každá "poviedka" sa snaží povedať čosi o spoločnosti a nebojí sa kritizovať. Napriek tomu, že snaha povedať NIEČO VIAC je veľmi silná (a možno trochu prvoplánovaná), je to podané úsmevným spôsobom, takže film nenudí a donúti vás zamyslieť sa aj nad tým, či náhodou najviac ľudí nežije okolo nás... (28.03.2006)