Equalizer 3: Poslední kapitola

Dementizér Washington a režisér Fuckua do třetice a kupodivu se z toho vyklubal nejlepší díl týhle trilogie u který jsem jedničku odzýval a dvojku proklel. Trojka má konečně relativně normálně natočený akční scény a akce je navíc i příjemně brutální. Navíc porovnám li to opět s hnusnými a umělými digi Expendables tak tady dostaneme aspoň reálnou akci v reálném prostředí. Nic z čeho bych si sedl na prdel, ale dalo se to.60% (18.10.2023)

Ukázková série, v níž je zastoupen tradiční nešvar druhých a třetích dílů. První díl byl v lecčems originální s dynamickou atmosférou, na níž měla největší zásluhu tajuplnost hlavní postavy. Druhý díl, který už tento aspekt postrádal, však ještě nabídl prohnilou vládní agenturu s nemilosrdnými zabijáky. A v této závěrečné epizodě už klesající kvalita vzala za své. Nudný, chaotický vývar z vody, kde je McCall odsunut na vedlejší kolej, chybí charismatický záporák a jednotlivé dějové linky působí roztržitě a neuceleně. Ačkoliv tato série rozhodně nemá šanci stát se legendou ve svém žánru, rozhodně si zasloužila důstojnější zakončení. 40% (08.10.2023)

Amalfské Atrani (ve filmu Altamonte) je idylické městečko zabydlené samými usměvavými, přátelskými, bodrými, zkrátka príma lidičkami (tfujtajxl). Takový malý roztomilý skanzen, kříženec jehovistického kibucu, Hobitína a vyumělkovaného Montmartru z Amélie. I místní mladý šerif je milý a dobromyslný prosťáček. To třeba jednou najde v noci na silnici postřeleného černocha a ihned ho odveze k místnímu hobitínskému doktorovi domů, zaparkuje mu auto, které ani neprohledá a vůbec ho ani nenapadne to ohlásit někam výš. Ten černoch je samozřejmě náš starý známý ekvalizér McCall, Robert McCall, který se právě vrací z jisté sicilské prácičky. No. Potom ovšem na zdejší oblast dostane zálusk neapolská Camorra, jejíž gangsteři jsou krutí, drsní a vypadají většinou jako manekýni od Armaniho. Ale když se v "Altamonte" jejich cesty zkříží s cestou našeho ekvalizéra, je jasné, že jeden z nich to šeredně odskáče. Nebudu spoilerovat, ale byl jsem napnutý jako struna až do posledního záběru, jak to všechno dopadne. Ekvalizér už sice zestárnul, takže spíš než Texas Rangera, Bonda, Ramba nebo Seagala evokuje Clinťáka z Unforgiven, ale masakrování zloduchů mu jde pořád dobře od ruky. A v hollywoodském zákulisí se prý špitá, že ve čtyřce (to už ekvalizérovi bude přes sedmdesát) si McCall odskočí na takový malý soukromý džihád do Rusi, kde nejdřív zlikviduje všechny wagnerovce, vykydlí celou Státní dumu a v kremelském finále pak nekompromisně a sadisticky nafiletuje Putina mačetou. Wow! (06.10.2023)

Napoprvé mstil mladičkou prostitutku, kterou do bezvědomí seřezali ruští pasáci, napodruhé se zlí hošani dotkli jeho letité kamarádky. Tentokrát vyslalo duo Antoine Fuqua a Richard Wenk sousedského mstitele na přímořský jih Itálie. Po poslední akci ale neprožívá zrovna nejveselejší období, protože s dírou v těle po kulce leží u dobráckého doktora doma, zatímco malé městečko na skalnatém pobřeží nedaleko Neapole sužují nájezdy místní mafiánů, kteří dost radikálně vybírají výpalné. Náš hrdina se postupně zotavuje, klábosí s místními, užívá si vlídného prostředí i útulných kavárniček. A samozřejmě nehodlá přihlížet tomu, co se okolo děje. Je to sice (když se nic neděje) lehce kýčovité, každopádně věhlasný Robert Richardson kouzlí s kamerou, zatímco Denzel Washington s hůlkou, jinak samozřejmě bývalý elitní agent a mstitel bez masky, nabírá zpět svou kondičku. A s Dakotou Fanning, které kdysi dělal bodyguarda, měl spíš zavzpomínat na staré časy. Je to rozvážné, atmosférické a fajn, ale právě tahle prostřední pasáž je – no, už dlouhá. A na akci skoro ani nezbývá čas. Když přijde, je samozřejmě ušitá na míru jeho věku, takže zase spíš dostává přednost jeho vynalézavost a šikovnost. Ale nijak zásadně se nezapotí. A to je škoda, protože bych třeba jeden odpolední čaj za nějakou tu akcičku vyměnil... Tak či onak je chameleon Denzel znovu výborný, stárne s grácií a vlastně bych si třeba za rok klidně po téhle „poslední kapitole“ ještě jeden dovětek dal. (13.10.2023)

Roberto McCall a jeho sicilské nešpory u šálků čaje a filetování Camorry. Když si poměřuje pohledem cíle, jejichž oči se brzy zakalí a žábry ztratí růžovou, dostane naplno prostor noblesa jeho představitele. Vždyť on se zadýchá jen tehdy, když vyjde schody ke kostelu! Man on Fire 4 opět táhne především on a ještě přitom překračuje klacky v podobě nedůvtipného scénáře, manýr režiséra (scéna na náměstíčku s davem v odporu ala Training Day trochu bolela) a castingového erroru značky Dakota. Že důchodce Denzela při akci často zahalí tmou a střihem považuji za klad. Takhle si alespoň zachovává gloriolu zabijáka, co zbytek života svých nepřátel dokáže zasadit do přesného časového rámce.. (15.11.2023)