Vojtík a duchové

Poněkud zbytečné pokračování z mizernými dětskými herci, a vlastně ani dospělí tentokrát nic moc. S výjimkou Navrátilovy chvilky, kdy poprvé zavře pobertu do sklepa. Trojanová opět toporná a dokonce ani Vaculík tentokrát neví, co hrát. Zápletka se zloději a světem duchů poněkud nedomyšlená (Kurnik, vždyť jsou zbaveni prokletí, tak co tam furt straší? Jen je oproti prvnímu dílu není vidět. A jak vy fungovaly přechody jen tak ze světa lidí do světa duchů a zpět? To znát kdejaký zloděj, mění se v ducha a zpět stokrát za večer.) (16.03.2014)

Mladší půlka hereckého osazenstva této pohádky, Klárou Pollertovou-Trojanovou počínaje a Martinem Luhanem konče, hraje tak žalostně, že scénář, který je dost pitomý už sám o sobě, vyzní ještě mnohem pitoměji. Starší půlka hraje většinou jenom špatně. Říkám si, jestli jsou tvůrci tak pyšní, že to nevidí, nebo jim to je jedno. Skoro mi připadá, že si řekli, že když je to pro děti, tak to nevadí. Odpad jak vyšitý! (28.09.2015)

O hodně slabší pokračování vynikající televizní pohádky CYPRIÁN A BEZHLAVÝ DĚDEČEK. Je to tím, že vše, čím byl první díl skvělý, už ve druhém vyprchalo. Chybí ta originalita představení strašidel a jejich lumpáren. Není tu nic extra nového. Pouze se tu objeví Cypriánovy děti, asi desetiletý syn a čerstvě narozená dcera. A celé je to takřka o tom synovi, který se kamarádí s Cecilkou. Z něj se stane taktéž strašidlo, ale bohužel nic nepředvede. Tohle pokračování mě zklamalo. [427. hodnocení, 19. komentář, 50%] (30.09.2020)

Děj je oproti prvnímu dílu obohacen o celou řádku zajímavých motivů (loupežníci, žárlivost na mladšího sourozence, proměna v ducha a zase zpátky...), ale kvalitativně je ,,Vojtík" o třídu níž. Už jako dítěti se mi nelíbilo vyústění příběhu, na jehož konci se Cecilka nestává člověkem (jako Leontýnka v Ať žijí duchové), ale Vojtík pouze získává schopnost ji vidět. Dá se tedy předpokládat, že ho Cecilka stejně nakonec ztratí – narozdíl od ní Vojtík jednou vyroste a dospěje a ona tak musí čekat na další generaci dětí, se kterými by si mohla hrát. (Trochu mi to připomíná postavu Kirsten Dunst v Interview s upírem, což je poněkud morbidní představa.) (05.10.2015)

Duchů plný hrad, příliš oduševnělé to navzdory tomu nebylo. Vojtík byl vcelku roztomilé mládě, ale hereckých kvalit dětských hereckých hvězd, jakou byl svého času třeba Tomáš Holý, nedosahoval ani zlomek vteřiny, Cecilka byla o fous lepší, ale o fous devítileté holčičky, což taky není žádná hitparáda. Poměrně zajímavý nápad na pokračování roztomilé, ale neoslnivé, pohádky tak ztroskotává na na mizerných výkonech okostýmovaných ochotníků. Milá duchařská písnička to už moc zachránit nemohla. (24.05.2015)