Žárlivost

Kde jsou ty časy... 1) Napsal 37letý Vladimír Dvořák, režírovali 30letý Ján Roháč a 41letý Vladimír Svitáček a exhibovali 44letý Miroslav Horníček a 40letý Miloš Kopecký. Nelze pominout._____ 2) Každý má dva dědečky? To znamená, že je dvakrát více dědečků než lidí. (13.11.2020)

Sice zručně natočený skeč, hvězdné herecké obsazení, ale přesto je to v podstatě víc nudné než zábavné. Dialog Horníčka s Kopeckým je napsán Vladimírem Dvořákem ve stylu forbín V+W, ovšem když dva, respektive čtyři dělají totéž, nemusí to být totéž. A zde se to opravdu moc nepovedlo. V+W byli zkrátka nenapodobitelný originál. Občas sice zazněla nějaká vtipnější replika, která nepůsobila tak nuceně a křečovitě jako většina ostatních, ale nejvíc mě zaujala taneční kreace, kterou myslím Horníček s Kopeckým později zopakovali v některém z televizních Silvestrů. Jinak jde o spíše komunální "humor", jímž se Dvořák zřejmě už "zastřeloval" na pozdější populární Televarieté s Bohdalovou, která byla za socialismu vděčným konzumním vrcholem laciné televizní zábavy pro široké vrstvy pracujících. (29.12.2022)

Již jména tvůrců jsou zárukou nejvyšší kvality. Očekávání, která jsou takto vzbuzena, se bohatě zhodnocují vlastním obsahem. Univerzální herec - zdaleka ne "pouze" komik - Kopecký a bytostný autorský klaun Horníček, v jistém ohledu Werichova varianta k emigrovavšímu Voskovcovi, se překonávají v brilantně vedených, vysloveně lahůdkových dialozích. Zdánlivá konverzační minikomedie je současně účinnou výpovědí o dobovém stavu tehdejší komunistické společnosti (zmetková skříň, motiv žárlivosti). To tehdy, uprostřed poslední přednormalizační vlny politických procesů, bylo možné. Za zmínku stojí i mistrovské dějové zvraty. A to všechno na ploše "pouhých" dvaceti minut. Tolik děje, tolik napětí, tolik nápadů, tolik invenčního herectví! I hříčka se může dotknout věčnosti. (05.06.2012)

Během dvaceti minut jsem se smál tolikrát jako často ne za celý film, který se žánrově řadí ke komediím. Obě legendy českého filmu excelují. Vynikající dialogy nedopřály ani na chvíli oddech mé bránici a pointa doslava vychrlená Kopeckým nemá prostě chybu - stručné, vtipné, výstižné. Ne každému tenhle humor sedí, já jsem si jen pomlaskával. "Přeskakuje Vám.", "No, dovolte!", "Ten telefon." :-D (04.10.2008)

Naprostá pecka slovního humoru a já čekal čím se to pokazí, protože je to u nás národní zvyk. Totiž když je něco perfektně rozjeté, musí se to rychle pokazit. Zde je to hudba. Přesněji řečeno zbytečná hudební vložka. Naštěstí až na konci a není to dlouhé, tu když tam ti dva tancují nepočítám. Nu, mohlo to mít plný počet, no. (23.06.2020)