Režie:
Erik GustavsonKamera:
Kjell VassdalHudba:
Randall MeyersHrají:
Silje Storstein, Tomas von Brömssen, Minken Fosheim, Andrine Sæther, Bjørn Floberg, Hans Alfredson, Nils Vogt, Kjersti Holmen, Ingar Helge Gimle (více)Obsahy(1)
Norský učitel Jostein Gaarder kombinací zdánlivě neatraktivních témat, jako jsou dějiny filosofie a příběh dospívání patnáctileté dívky, vytvořil knížku, která slaví mezi čtenáři velký úspěch. V zápětí po svém norském vydání vyšla v desítkách zemí a v roce 1995 se stala nejprodávanější knihou na světě. Sofiin svět je zároveň krásná literatura i přemítání o záhadě vesmíru a o Bohu, ušlechtilá zábava i návod k tomu, jak se orientovat v životě. V roce 1998 se tohoto nesnadného tématu chopil švédský režisér Erik Gustavson a natočil stejnojmenný film. Čtrnáctiletá Sofie najde ve schránce lístek, kde je napsané "Kdo jsi?". Začne o tom přemýšlet a uvědomí si, že vlastně ani nezná odpověď. Začnou chodit dopisy od neznámého filozofa Alberta Knoxe, který jí prostřednictvím těch dopisů poskytuje kurs filosofie. Zvídavá Sofie se postupně dozvídá o historii filosofie od předsókratovských myslitelů, přes antiku, středověk, osvícenství, romantismus, Marxe, Freuda i Darwina až po současnost. Hlavní roli vytvořila mladá švédská herečka Silje Storsteinová. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (29)
Opěvovanou knižní předlohu jsem nečetla, ale film na mě zapůsobil jako milý způsob, jak přiblížit dospívajícím svět filosofie a historie. Hodně povedené bylo ztvárnění renesance, trochu mě zamrzelo, že mýty a pohádky zde byly jen povrchně zmíněny a hodně mě zamrzelo zjevné levicové zaměření autora (kapitola o ruské revoluci). Doufám, že moje dcera bude jednou tak zvídavá jako Sofie. ()
Nejde o to, že se mě film pokoušel (okatou, násilnou a zcela debilní cestou) vzdělat, i když mě nasralo samo o sobě i to. Hlavní průser byl v tom, že se tam člověk měnil na psa! Filmy přibližující nějakou tématiku populárně naučnou cestou (říká se jim tuším dokumenty) se mi nijak nepříčí, ale kurva, nemůžete přece žumpu přestrojit za film a navrch dát jakéhosi vlkodlaka nebo co. A konec, kde byl ještě navíc Pinocchio a celá ta jeho sebranka mě odrovnal natolik, že už jsem jen stál, hajloval a nepříčetně hulákal : "Do kundy! Do kundy, do kundy!" ()
po skvělé knížce, kterou jsem před rokem četl, jsem náhodou narazil i na tento film. I když mě některé komentáře odrazovali od něho, tak jsem ze zvědavosti neodolal a pustil si ho. Nevyčítám si to, ale musím jim dát za pravdu v tom, že tento film je o něčem jiném a převádí na "plátno" pouze její děj, který není v knize tak podstatný i když je zajímavý a má své kouzlo - bohužel však jen ve spojení s poznatky, které dává jen kniha. Taky chápu, že převézt poselství knihy nejspíš nešlo, ale navíc mám silné výhrady ke zkratkovistosti, střihu a brzkému rozuzlení, která neznalé spíš odradí a nedokáže nalákat k přečtení a tudíž dávám jen slabší 2 hvězdy. [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] ()
Zvláštní kombinace mnoha témat a přitom každé vám něco dá. Jedno vás poučí, druhé vás donutí ponořit se více do děje a celek místo chaosu působí uceleně a to tak, že po skončení filmu ve mě zůstal nádech něčeho zvláštního. Snad to by pocit ze skvěleho filmového zážitku a ještě nejaká ta myšlenka nad tím, kdo vůbec jsme... ()
Pokud by se jednalo čistě o film dám *****. Ale protože je to na motivy mé velmi oblíbené knihy, mám pocit, že jsem shlédnul akt prznitelství. Co je v knize podáno úchvatným myšlenkovým způsobem, je ve filmu pokulhávající. Dějiny filosofie se holt dají těžko zfilmovat. Ale dávám klobouk dolů, tvůrcům filmu se to jakž-takž povedlo. Můj pocit zprznění ovšem přetrvává. ()
Galerie (5)
Photo © Filmjuwelen
Reklama