Fireworks
Obsahy(1)
Obrazoborecký a homoerotický pohled na muže, který sní o námořnících, natočený sedmnáctiletým Angerem během víkendu, kdy rodiče nebyli doma. Anger prohlásil: „V tomto filmu je všechno, co můžu říci o sladkých sedmnácti, americkém námořnictvu, amerických Vánocích a 4. červenci.“ (oficiální text distributora)
Recenze (14)
Nemám žádnou zkušenost s jiným dílem Kennetha Angera, tudíž nemůžu posoudit, jestli je tento režisér „geniální“ či se v tomto filmu začíná projevovat jeho styl. Já se v každém případě u tohoto filmu vcelku nudil (téma mě dost minulo), trochu pobavil nad předvedeným „mužstvím“ námořníků, od srdce zasmál u rachejtle a hlavně „mléčné scény“ a nechápal pohled na lidské vnitřnosti (?). Snímek objektivně na ty slabší 3* asi má, z mého pohledu však ne (diskutabilní a diskutovaný věk autora při natáčení zohledňovat nehodlám). ()
Fireworks aneb Sperma jako litry mléka stékající po rozkoší z naprosté podřízenosti vypjaté mužské tváři /// Kenneth Anger, jeden z mála filmových tvůrců, u kterého se nebojím hovořit o genialitě, natočil v mládeneckém věku jeden ze svých nejlepších filmů, výjimečných i v kontextu dnes již legendárního celoživotního díla talentovaného umělce. Traduje se mýtus o sedmnáctiletém Kennethovi, který natočil Fireworks jen se skupinou svých přátel během jediného víkendu, když rodiče odjeli. Ale těžko říct, co je na tom pravdy, když se údaje o Angerově věku v tolika zdrojích tolik odlišují. Ale mlád byl, to jistě. Přes nízký věk nepostrádal tvůrčí odvahu, (intuitivní) porozumění filmovým prostředkům i jejich sebejisté ovládnutí. už tehdy stvořil svůj charakteristický rukopis a zadal si osobní téma, načrtl základ pro téměř celé své dílo a natočil experimentální, trochu také surrealistickou (ale spíše v rovině obsahu než pojetí) zpověď/výpověď o sobě samém – film o nočním snění sexuálně nezkušeného, submisivně založeného mladíka (hlavní roli hraje Anger sám) o naplnění odvážných erotických fantazií s několika mariňáky (vojáci, především pak američní Jarheads plní příléhavou roli ryzí mužnosti), na které by se ve stavu bdělosti dost možná zdráhal i jen pomyslet. sebevědomě, ovšem přitom poslepu nás Anger vede hluboko do své vlastní duše. přes výsostně privátní tématiku filmu není stopy po častých vadách jiných talentovaných tvůrců, potýkajících se s osobní, intimní filmovou výpovědí, kteří sami sebe nevědomky a bezděčně omezují a upírají divákovi vcítění a plné pochopení. důvodem bude paradoxně právě Angerův nízký věk, bez zkušenosti, předpojatosti, ještě než na řadu přichází zpytování je snazší dosáhnout bezprostřednosti, Angerovy totální upřímnosti a sdělnosti. ale to je jen planá hypotéza. ()
Tento poválečný Angerův film mi připomíná zpracováním spíše filmy předválečné, nicméně je velice zajímavý svým námětem i za jak krátkou dobu vznikl pod taktovkou tehdy ještě mladíčka Angera. Ten je ve filmu znásilněn a mučen skupinkou mužů, celým filmem prostupuje symbol ohně, plamene, mužského semene a nakonec se snílek probouzí ze sna a jejda, kdo vedle něj na posteli leží … ten svalovec, tak zbožně obdivovaný Angerem před tím, než potkal námořníky s řetězy. Kromě úvodního vstupu je film beze slov … 7655 ()
Bohužiaľ ide táto téma úplne mimo mňa, takže či je Fireworks geniálnym dielom, nie som schopný posúdiť. Určite je zaujímavým, plným nápadov, odvážnym a plným hnevu a testosterónu. No a pripadal mi prehľadnejší, ako Scorpio rising. Z určitého hľadiska je to výborná komédia. Najmä pre (nás) heterosexuálov. ()
Plameň v expozícii filmu prichádza do záberu , kedy kamera sníma rozbúrenú rieku. Blčiaci oheň sa v nej stráca. Voda ho hltá, mizne a následne v zábere stojí námorník, ktorý v náručí drží mladého muža ako Michelangelova Madona v skulptúre Pieta. Zobudenie mladého muža je sprevádzané kameramanskou výpoveďou , kde Kenneth Anger okrem iného technickým okom kamery skúma odlomené prsty zo sadrovej sochy ruky, čím zliepa pre diváka nemého, ale zato veľmi poetického rozprávača usilujúceho o upriamenie pozornosti na viaceré symboly , ktoré sú echom vnútornej stránky mladého , začínajúceho filmára v časoch po ukončení svetovej tortúry vo forme druhého devastujúceho globálneho konfliktu neľahkej prvej polovice dvadsiateho storočia. Čo jedinec v takomto období hľadá ? Primárne ideovo siaha po zmysle svojej existencie. Snaží sa zakotviť a snímať realitu z pevných základov individuálneho sebaurčenia. Evidentne išlo o ruku Božiu. Tá je vystavená režijnej obrazovej kritike. Má odlomené prsty . Prestala mať na svojich veriacich dosah. Bezprstá ruka nemôže spojiť ukazovák a prostredník k požehnaniu svojich ovečiek , a teda sa ocitá na poloprázdnom stole . Nie však v miestnosti vojenského lazaretu, ale v neznámej izbe. Takouto neznámou bol aj svet pre mladého Kennetha Angera, hľadajúceho svoje intelektuálne aj existenčné korene. Hlavný aktér si spod prikrývky po prebudení vyberá sošku a ukladá ju na nočný stolík. Zrejme išlo o sošku nejakého starobylého božstva. Autor filmu možno týmto postupom chcel naznačiť, že princípy našej dôvery v entity majú svoj dominantný post vo fáze nášho spánku, kedy na naše telo doľahne bezbrannosť a pokoj, v ktorom sa človeku najľahšie verí, že má na nás dosah vyššia moc. Ako inak sa dá vysvetliť fáza spánku spojená s nekonečne interesantnými a komplikovanými snami ? Aj záchrana hlavného aktéra bola holým a bezbranným snom. Človek v spánku ostáva sám pred sebou nahý, pretože pokiaľ aj existujú tajomstvá , sen ich človeku samotnému odhalí ( o analýzach snov a podvedomia hovorí vtedy autorovi určite známe dotyčnú mienku tvorivé duo Sigmund Freud a Carl Gustav Jung ). Takéto intímne sny si ale ťažko hľadajú svoju pozíciu v rámcoch skutočného jestvovania individualistu, na ktorého sa vzťahujú i keď fiktívne , ale zato intenzívne povinnosti voči väzbám, ktoré so spoločnosťou podľa oficiálneho mienenia musí dodržiavať. Preto sú fotografické kópie výjavu sna na zemi nezaostrené. Majú problém nájsť svoje miesto pre skutočnosť – aj keď možno vychádzajú zo spomienok zrejúcich do podoby aktuálneho stavu hlavného protagonistu. „GENTS“ je prechodom do pavučiny ciest , po ktorých sa ženú motorizované stroje osvecujúce dlhé asfaltové cesty aj počas noci. V takomto obraze musel aktér pred vychádzaním na ulicu ustanoviť v sebe súdy, že ho čaká bariérovaný kontakt s okolím, ktoré je nič netušiace vo vzťahu k jeho vnútru, a tak môže prísť k jeho odhaleniu, čo sa neskôr môže stretnúť s ostrou konfrontáciou okolia. Aj výprask ale prináša pôžitok a v každom dravcovi je niečo krotké, ale v každej koristi je taktiež niečo dravé – aj keď sa jedná iba o myšlienku páchnucu ako zdochlina pre supy. Myslím, že práve to slúžilo ako idea gradujúca k fyzickému napadnutiu hlavného hrdinu a k vytrysknutiu krvi. Tá slúži ako predzvesť satisfakcie. U Kennetha Angera konkrétne tej sexuálnej, spermatickej, myšlienkovej. Preto ku koncu horia fotografie ako spomienky, preto sú na nich znateľnejšie postavy a preto myšlienky spálila tradícia Vianoc ( symbol s Vianočným stromčekom ) . Summa summarum chcel Kenneth Anger zrejme nechať pre svoju rodinu odkaz „ Merry Christmas, som homosexuál“ . () (méně) (více)
Galerie (7)
Photo © Canyon Cinema
Reklama