Třinácté patro

Třinácté patro je střízlivě natočený sci-fi snímek bez popkulturní podbízivosti a laciných efektů, který sází na silný emotivní příběh a kvalitní herectví. Na konci 90. let jeden z nejzajímavějších kousků svého žánru. Podstatě kyberpunkového subžánru odpovídá nesrovnatelně víc než mnohem známější trilogie Matrix nebo Johnny Mnemonic. Příjemné pokoukání i pro ty, kdo sci-fi zrovna neholdují. Celkový dojem: 90 %. Film pro přemýšlivější, kterým nevadí pomalejší tempo vyprávění... (14.06.2006)

Kdysi jsem tento film viděl, ale vzpomenul jsem si až při jeho opětovném zhlédnutí. S nostalgickou slzou v oku jsem si připomenul tento filmový skvost, který je díky slavnějším kolegům své doby malinko pozapomenut a přehlížen. Nicméně, já nezapomínám a jsem rád, že jsem toto znovu nalezl. Velmi chytře vymyšleno a stylově natočeno. Takové komorní drama bez přehnaných efektů, které diváka pomalu zvedá ze židle a pomaličku se mu vkrádá do mysli. Tady platí nepsané pravidlo, že skvělý příběh se dá zahrát v jedné místnosti s jedním hercem. Proto ani nižší rozpočet a herecké obsazení, postrádající slavná jména, vůbec nepokazil renomé tohoto skvělého snímku a mám dokonce za to, že více efektů a známá tvář by jedině uškodily. Miluji tenhle druh filmů a proto je i mé hodnocení vysoké. Nestydím se za krásných 90% (18.12.2011)

Kdybych o filmu nic před jeho shlédnutím nevěděl, asi by mě ani žádná souvislost s Matrixem nenapadla. Ale stalo se. Oba dva filmy jsou postaveny na podobné myšlence dvojího světa (rozepsal bych se o tom i víc, ale nechci zbytečně spoilerovat), který hrdinové prozkoumávají. Abychom dostali do filmu příběh, tak se zákonitě musí něco pokazit, no a pak už dostane prostor režisér jak si s divákem pohraje. Jestli na něj vybafne s akční lavinou nebo jej usadí nějakou pěkně hustou pointou. Bohužel, Třináctému patru chybí oboje. Tedy pokud za pointu nepovažujeme odhalední zhruba ve dvou třetinách filmu. Akce, která by možná někomu mohla chybět, by zde absolutně postrádala smysl. Režisér Josef Rusnak už od počátku vypráví příběh v civilním tempu a rozjíždí film spíše na pole detektivního pátrání hlavního hrdiny po možných příčinách zvýšeného zájmu policie o jeho osobu. Craig Bierko je pro mě naprosto neznámým hercem, který se mi opravdu předvedl. Má charisma a celý film je na něm vidět, že se v roli cítí dobře. Velmi silnou složkou je hudba Haralda Klosera, která občas v napínavých scénách dotahuje to, co nezvládá režisér. Třinácté patro je hodně civilním sci-fi filmem, který se navíc z jedné třetiny odehrává v 30. letech 20. století, takže nečekejte akční řež á la Matrix, ale inteligentně pojatou detektivku, ve které ale musíte dát minimální prostor pro mozek, protože by se mohlo stát, že všechno prokouknete moc brzy a mohli by jste se začít nudit. A to bych vám nepřál. (20.11.2004)

Slušný nízkorozpočtový sci-fi příběh ze stejného roku jako první Matrix, navíc se vzdáleně příbuznou zápletkou, a i když není zdaleka tak geniální a orgasmicky pohledný, dlouhou dobu mě hodně bavil. Jeho vrcholem je asi scéna, ve které Doug dorazí na konec světa. Působivé. Ale bohužel vzápětí poté celý film bezradný scénárista naprosto zařízne nebetyčně pitomou lovestoryovou zápletkou, čímž mi způsobí nejen prudký záchvat blití, ale i zkažený divácký zážitek... Když nad tím tak přemýšlím, Matrix byl vlastně taky taková lovestory s happyendem... No ale tam mi to nějak nevadilo, ani nevím proč, zajímavé... (28.02.2014)

No dobrá, 13. patro netěží z popularity Matrixu :) Ale myslím, že nebýt Matrixu, asi by se k nám ten film jen tak nedostal (a to i tak šel přímo na video). A k filmu samotnému: líbil se mi, hlavně svým námětem, je to správně zamotané (i když jsem se v tom pak trochu ztrácel), pointou jsem byl docela překvapen a samotný konec byl pěkně hollywoodsky líbivý :) (27.06.2002)