Rebelové neonového boha

Ming-Liang Tsai vytvoril veľmi pomalý, ale na myšlienky a pocity bohatý film. Štvorica mladých ľudí vysporiadavajúcich sa so životným obdobím kedy už nie sú braný ako deti, ale svojimi skutkami sú rovnako vzdialený svetu dospelých. Emócie sú sprostredkované divákovi cez obrazy a ticho. Dialóg posúva dej len minimálne. Veľké plus je taká silná snaha o bezprostrednosť, že som nedokázal odtrhnúť od filmu oči. Nejedná sa totiž o nudný film aj napriek pomalému tempu a značnému odramatizovaniu deja. Nič dôležité sa vo filme nestane. Každý hrdina je nositeľom svojich rozhodnutí a tie prinášajú aj klady aj zápory. Nikdy ale žiadnu z nich nedokážu naplniť. Príbeh je plný samoty, túžby, lásky, priateľstva, strachu a zmien. Tie zohrávajú v živote protagonistov dôležité miesto a každá z nich sa s nimi snaží vysporiadať po svojom. Pre mňa bezchybný film. Ming-liang Tsai je citlivý režisér a pôsobivý rozprávač. (28.05.2014)

Ming-liang Tsai je tvorca celkom bizarného charakteru. Videl som od neho len zopár filmov a tento mi z nich prišiel ako najlepší. Pochmúrna atmosféra apatickej mládeže v uzatvorenej mestskej spoločnosti bola zachytená tak autenticky, akoby tvorca sám niečo podobné vo svojom dospievaní prežil. Moje hodnotenie 3.5, keďže pomalé tempo mi nesadlo v každom zábere a kým sa príbehy hlavných postáv neprekrížili, prišlo mi, že ide iba o festivalový počin v ktorom nie je tvorcovi jasné o čo mu presne ide. Avšak nakoniec predsa vedel, to ja, divák som to nepochopil. Esteticky nádherná kamera ktorá zachytáva krásu špinavého mesta (nemyslel som si, že niekedy niečo také napíšem) vynikajúce herecké výkony, Iba ako som spomínal, tempo je miestami neúnosne pomalé, no kee som aj po zhliadnutí premýšľal nad tým celým posolstvom, nemôžem ísť pod 4 hviezdičky. Nejaký ten morálny mladík vo mne mi to nedovolí. (27.08.2018)

Řeka, Kruhy pod očima, Rizi ... to jsou filmy režiséra, které jsem viděl (na Ai Qing se teprve chystám) a přesto, že většinou byly tyto snímky diváky odsouzeny, mě se líbily nejen proto, že jsou zcela jiné. Tak tomu bylo i u tohoto téměř revolučního projektu, který se natrvalo vepsal do dějin taiwanského filmu a kdy jsem gay tématiku vnímal zčásti jen proto, že jednu z postav hraje herec Lee, jinak je téměř nepostřehnutelná. Osobité, originální a dá se na to dívat i po tolika letech ... 8888 (24.12.2023)

Yu-Wen Wang je hezká, moc hezká a film na mě nejednou dýchl jistou zvláštně podmanivou atmosférou, v níž se od počátku zmítala monotónní každodennost s napínavými sekvencemi. Neonový Tchaj-wan s blikajícími světly venku i tam uvnitř počítačové herny a všude kolem mladíci (i s mladicí) na prahu dospělosti či již těsně za ním zkoušející vše možné, nevyhýbající se ani činům vskutku rebelským. Díky precizní filmařské stránce mě nejednou bavilo sledovat i ten pomalý děj včetně oné každodennosti v životě mladých v dané éře v exotické velkoměstské provinci, na druhé straně nemůžu říct, žebych s mladíky nějak více souznil a žeby mě jako postavy začali hlouběji zajímat. Po první půlhodině jsem se od jisté chvíle už ani moc nezamýšlel nad jejich jednáním, vzhledem k tomu, co vše se v člověku v souvislosti s dospíváním může probouzet. Tak jsem se prostě díval, občas mě film zanudil, ale naštěstí chvilkovou nudu vždycky posléze vystřídal něčím opět zajímavým. Nějak to začalo a přešlo. Také to nějak skončilo. Vnímám, že jde o dobrý film, ale cosi mu schází k tomu, abych měl z Rebelie neonového boha silnější zážitek (nebo přebývá... co do stopáže). Nebo alespoň nedlouho po skončení druhého zhlédnutého filmu Minga-lianga Tsaia /Díra 1998/ tento pocit mám. [70%] (27.04.2023)

Po slabém Kolik je tam hodin? jsem se začal bát, aby mě Tsai nezklamal. No, bál jsem se zbytečně, nezklamal. Rebelové neonového boha vyprávějí příběh o čtyřech mladých, co se snaží zjistit, co vůbec chtějí od svého života. Celé to plyne pomalu, dialogů tu není bůhvíkolik, ale přesto ten film má takovou zvláštní pochmurnou (ale ne depresivní) atmosféru. Nemůžu říct, že by tu nebyly nudné chvíle, ty tady jsou, ale je jich málo. Jinak mě ten film bavil, nenudil a vzhledem k tomu, že na to koukám teďka v noci, tak jsem u toho ani neusínal, což je pro mě u pomalých filmů jedno ze znamení, že za něco stojí. A Rebelové neonového boha za to stojí, tedy pokud vám nevadí málo dialogů a emoce vyjadřované beze slov obrazem. I filmařsky je to dost slušné, od kamery po herce. 4* (24.04.2019)