In weiter Ferne, so nah!
Faraway, So Close!
Režie:
Wim WendersKamera:
Jürgen JürgesHrají:
Otto Sander, Peter Falk, Horst Buchholz, Nastassja Kinski, Bruno Ganz, Solveig Dommartin, Heinz Rühmann, Willem Dafoe, Rüdiger Vogler (více)Obsahy(1)
Anděl Cassiel (Otto Sander) těžce nese, že může lidi jen tiše utěšovat, aniž by mohl účinně zasáhnout do jejich osudů. Poté, co jeho přítel Damiel (Bruno Ganz) sestoupil na zem a stal se člověkem, Cassiel osaměl. Se zájmem sleduje velké změny a po pádu Berlínské zdi "naslouchá" mysli Michaila Gorbačova (Michail Gorbačov). Cassielova společnice Raphaela (Nastassja Kinski) cítí, že Cassiel již nechce být andělem. Když pak Cassiel vidí, jak malá Raissa (Aline Krajewski) padá z balkónu výškového domu, zachytí ji a neodvolatelně se stává smrtelnou bytostí... Pokračování veleúspěšného Wendersova filmu NEBE NAD BERLÍNEM. Gorbačovova sekretářka - velká obdivovatelka díla Wima Wenderse přemluvila strůjce perestrojky, aby si vyhradil několik hodin svého času na natočení kratičkého výstupu. (Pohrobek)
(více)Recenze (29)
Silně trapná zkušenost z neumělého pokusu zkombinovat sebevykradačství s novým úhlem pohledu: jako by si někdo řekl, že to půjde i bez poselství, jen se sérií černobílých záběrů na anděly naslouchající lidským myšlenkám. První třetina vykrádá Nebe nad Berlínem až hanba (jen Cavea zastoupil Lou Reed), druhá jeho poselství o záviděníhodné kráse života zcela neguje a třetí je jako podprůměrný díl Falkova Columba. Nemám ráda, když film postrádá výraz a vyjádření, ošívám se, když staré postavy v novém žánru zaujímají pozice, jež jim nejsou vůbec vlastní, a úplně nesnáším, když má Dafoe spoustu vážně míněných keců jako vystřižených z jiné dimenze. Kdo by to byl řekl, že i intelektuální umělecké filmy můžou mít zcela přízemní a zmršené sequely (jakkoli samozřejmě oceňuji možnost sledovat 2 a půl hodiny Ajantise v hlavní roli). ()
Hodnotím v kontextu s geniálním Nebem nad Berlínem - proto ne úplně absolutní hodnocení. Kdybych však Nebe neviděl, byl bych zřejmě unešen dokonale. Film překypující zvláštní atmosférou a nabízející podivuhodné zamyšlení nad dobrem, přítomností a silnou, trpělivou a neopominutelnou "rukou minulosti". Podmanivý snímek - Nebe je ale bohužel jen jedno. ()
85% - Na rozdíl od Nebe nad Berlínem je tento film dějově mnohem epičtější, a něco z té epičnosti mě místy rušilo. Vzhledem k surrealsitické atmosféře jsem to ale Wendersovi rád odpustil. In weiter Ferne, so nah musím hodnotit velmi kladně, protože řemeslo je zde odvedeno dokonale, a k tomu přicházejí nové a zajímavé myšlenky. Ani na chvilku jsem se u filmu nenudil, i když je delší, a možná ne tak hluboký, jako Der Himmel über Berlin. Režisérovy vyprávěcí schopnosti, hudba, a luxusní herecví v čele se Sanderem, to si zaslouží velkou poklonu. Danke Wim, gerne wieder!!! ()
Nedívám se na filmy na pozadí nebo z perspektivy jiných filmů, vytvořených týmž nebo jiným autorem. A pokud tento autor používá (a mnoho autorů to dělá, nejen Wim Wenders), některé své zaběhnuté a osvědčené „finty“ rád se na jejich modifikované formy znovu podívám. Amarcord_1 píše v čsfd: „Na rozdíl od Nebe nad Berlínem je tento film dějově mnohem epičtější, a něco z té epičnosti mě místy rušilo.“ – možná je právě toto kamenem úrazu. Tato „epičnost“ se občas mění v „teatralitu“, „košatost děje“ v jeho rozmělnění. Ale tak či onak má tenhle film koule, a jen ten, kdo má koule, se může i trefit. ()
Nádherné pokračování. Ačkoliv Td,tb Nebe nikdy nenadletí, je výtečně vystavěno. Film vypovídá o dalším z andělů, který se stává člověkem - ovšem Cassiel se andělství vzdává nešťastnou náhodou. I jeho start v lidském světě není nejšťasnější jako u Damiela. Stává se alkoholikem, žebrákem a pouličním individuem. Pohybuje se po místech již svobodného Berlína a je sledován Raphaelou, potkává Damiho a jeho Plaza del angelo, Columba a jeho první exhibici v galerii... Td,tb je ovšem smutnější než Nebe. Tragičtější a častokrát i komičtější... Změnil se příběh, zůstala poetika, hloubka a Berlín... ()
Reklama