Úsměv

Zcela promarněný potenciál. Už mě začíná rozčilovat ten trend současných instantních kino hororů, kdy tvůrci postaví film na nějakém samoúčelném monstru, ale zcela rezignují na scénář, který by se zdráhal cokoli vysvětlit. Nápad postavit zápletku na křečovitě se usmívajícím šmejdu, před kterým není úniku, je pravda dost geniální sám o sobě, ale tvůrci z tohoto hororového potenciálu tahají naprosté minimum. Místo budovaného tísnivého znepokojení jsem dostal směsici předvídatelného strašení, které nemá žádný logický vzorec, předvídatelných jump scarů a polodementního chování hlavní postavy, jež se není ani schopna vyjádřit tak, aby ji lidé okolo ní uvěřili a nepůsobila okamžitě jako blázen. O to větší bizár to je, že se jedná o vystudovanou psychiatričku. Díky alespoň za luxusní soundtrack, který tahá děs i z naprosto běžných každodenních scén. Jinak si ale radši dejte asi tak 10x lepší It Follows. (12.02.2023)

Husina při té první sebevraždě (perfektní úvodní titulky), do poloviny mě to drželo i hezky v napětí, pěkná kamera, mrazivý hudební doprovod a celkem dost creepy finále, které nekončí vůbec happy. Každopádně, někde za půlkou, jsem cítil, že se už maličko nudím, začínalo mi být jasný, že už se asi další nechutný sebevraždy na obrazovce nedočkám a strašně dlouho jsem si zvykal na hlavní postavu, která mi byla už od začátku lehce nesympatická. Na kino Horor, ale solidní podívaná (nic pro náctiletý) + režisérský debut (velká podobnost v Arim). (28.11.2022)

Smile nadväzuje skôr na sedemdesiatkové a osemdesiatkové psychologické kúsky typu The Changeling, Entity alebo Sentinel, než na súčasnú hororovú vlnu určenú primárne pre teenagerov. Už od začiatku je zrejmé, že tempo bude pomalé a hlavná postava má už spomienky na strednú školu trochu vyblednuté a zároveň nejde o klasickú pohľadnú superhviezdu. Osobne mi trochu prekážala snaha o mytológiu podobnú Kruhu a It Follows, pretože mám dojem, že by úplne stačilo, ak by išlo iba o vízie spôsobené traumou z detstva. Pričom by ani hororových prvkov neubudlo. Taktiež je pomerne skoro jasné, čo chce film povedať. 70% (28.03.2024)

Připomnělo mi to Jamese Wana a jeho v Zajetí démonů. Vykrádačka mnoha hororů slepená dohromady, ale díky kurevsky kvalitní filmařské práci jim to odpustíte a bavíte se. Smile je doslova kombinace It Follows, Kruhu a Anděla smrti. Naprosto přesná kopírka a kombinace všech klišé, ženská začne bláznit a hroutit se, nikdo ji nevěří, udělá scénu, začne pátrání, najde se spřízněná duše, která to nakonec samozřejmě odsere v naprosto jasném a předvídatelném konci, jenže celé je to tak dokonale natočené, zahrané a kurevsky znepokojující, že všechny tyhle věci prostě přejdete i když jste je viděli 100x jinde. Famózní scény, úžasný hudební podkres a ozvučení, smrtící jump scary a neskutečná atmosféra. Při finálních titulkách se si sral do křesla a to jsou tři odpoledne. V noci bych tohle nedal. Takže suma sumárum jo, je to kombo všeho možnýho, včetně klišé v ději, ale málem jsem se posral. Jeden z nejlepších, ne-li nejlepší horor tohohle roku.80%. (13.11.2022)

Mom, come pick me up, I'm scared. Ne že by to nebylo předvídatelné nebo nepřipomínalo další (a někdy určitě lepší) filmy, ale pořád jsem měla dojem, že je vše na správných místech a že mi temná ruka mačká srdce uvnitř hrudního koše. Kupříkladu It Follows je určitě nadřazený po umělecké stránce, nicméně síla Smile spočívá spíš v brilantním tematizování mentálního (ne)zdraví a zrcadlení povědomých patologických projevů ve stejně povědomých prvcích hororového žánru. Sosie Bacon odvedla velmi dobrou práci při promítání vnitřních muk na tělesnou schránku zvenčí. (17.01.2023)