Jen pro tvé oči

CITÁT - Bond. James Bond........... Scénář : Michael G. Wilson a Richard Maibaum. Kamera : Alan Hume. Hudba : Bill Conti. Ocenění 1982 - Oscar (Bill Conti, Michael Leeson) - nominace (za píseň "For Your Eyes Only") 1982 - Golden Globes, USA - nominace (za píseň "For Your Eyes Only") 1991 - ASCAP Film and Television Music Awards vítěz (za píseň "For Your Eyes Only") http://www.youtube.com/watch?v=35YMelR8Dyc CITÁT - Měl jste ho vyslechnout, a ne dovolit slečně Havelockové ( Carole Bouquet ) , aby ho proděravěla. (30.04.2011)

Päťdesiatštyriročný Roger Moore, pardon, teda James Bond a predsa akčný hrdina par excellence. Dvanástna bondovka v poradí je jedna z mojich úplne najobľúbenejších, aj keď v porovnaní s niektorými ostatnými má vlastne len vcelku priemerného záporáka. To však značnou mierou vyvažujú parádne akčné (dobrodružné) scény (najmä lyže vs. motorky, mňam). A bondgirl? No, Carole Bouquet bola vo filme "len pekná", to čaro, ktorým by mali bondove ženy oplývať mi u nej tak trochu chýbalo, ale to na mojom hodnotení veľa nemení, lebo mne ide o samotný film, ktorý je bezpochyby kvalitný a prirodzene nenudí... (18.11.2007)

Jedna velká honička. I tak by se dal tenhle film popsat. Moore ještě stále snesitelný, i když místy mi přišlo, že vlastně ani nebyl moc potřeba. Většina akčních scén si vystačila s kaskadéry a pěstní souboje, které Rogerovi nikdy nešly, jsou omezeny na minimum. Sice se v té hromadě akce trochu ztrácí příběh, ale i přesto se mi to velice zamlouvalo. Carole Bouquet mě zaujala hodně, už jen tím, že jako jedna z mála Bondových dívek měla mozek a nedala 007 během dvou minut. Jednoznačně palec nahoru. A za vtipný úvod s Blofeldem má u mě John Glen malé plus. (02.02.2007)

Jaj Moore, Moore, tak se ti na stará kolena přeci jen zachtělo být akčním hrdinou? Koneckonců, proč ne, scénář na to je, zápletka se po doslova a do písmene ulítlém Moonrakeru vrací zpátky na zem, dokonce kamsi hluboku do flemmingovské historie a hraje se zase podle jednoduchých karet. Žádné super apokalyptické vynálezy, žádná super udělátka a super padouchové, ale stará dobrá KGB, nevypočitatelné podsvětí a jeden ztracený britský přístroj. A o něj usiluje jako 007, tak několik podivných subjektů z řad mafie... Je patrné, že se píší léta 80., zejména úvod filmu jako by vypadl z nějaké pokleslé americké detektivky tak typické pro onu dekádu, do toho nám hraje příšerný casio pop a už značně dýchavičný Bond Moore se snaží dokázat, že na to stále má. Má? Bez sarkastických hlášek, jejichž přívod mu scénář uzavřel, ani omylem. Doubla potřebuje snad i na běh do schodů, šarm veškerý žádný a jeho charakteristické machovství nahrazuje dědkovský sex-appeal. Naštěstí je tu druhá půle, kde se srovná jak zvuková kulisa, tak hlavní představitel a na Moorovku se odvíjí až překvapivě vážný a napínavý děj se snad nejlepším koncem, jaký kdy Bondové měli tu čest sehrát (telefonát ministerské předsedkyni). Přísně tajné je dřevitá špionovka, která narozdíl od Srdečných pozdravů z Ruska postrádá jednotící charisma hlavního aktéra a nám, kterým se z popkultury 80. let dělá špatně, připravuje několik horkých chvilek nevolnosti, ale v důsledku je to dobrá zábava s poměrně slušnou akční režií Johna Glena. Rozhodně lepší než galaktický úlet Moonraker, ale Moore byl stejně nejlepší tam, kde se nebral vážně. (08.11.2004)

Po předchozí vesmírné noční můře, kvůli které se často o půlnoci budím zalitý potem, se konečně tvůrci ukáznili, vrátili se s Bondem zpátky na Zem a dali vzpomenout na časy, kdy Sean Connery sváděl ve vlaku lítou bitku s Robertem Shawem. Pokud by to neudělali, místo v Řecku se tenhle díl mohl odehrávat někde okolo Saturnova prstence. Je to opravdu osvěžující změna, takže 007 už není jenom hláškujícím strojem neustále rozepínajícím dámské podprsenky, ale opravdovým agentem s povolením zabíjet. Přibylo realistické akce, banda padouchů se svou výdrží rovněž vyšvihla (k jejich zneškodnění je nestačí jenom prohodit oknem, ale rovnou shodit ze sály) a zdejší bondgirl mi padla do oka nejen svou krásou, ale i chováním. Bond si tentokrát její srdce musel pracně vybojovat, ale stejně jako on, i divák nakonec dostal to, po čem celou dobu toužil. P.S. Roger Moore je na stará kolena charismatičtějším agentem, než byl při své první misi v Žít a nechat zemřít. (03.01.2012)