Křehké vztahy

Na pomezí *** a ****. Je s podivem, že film, který se tak věrně drží Houellebecqovy předlohy neudrží notu v závěru. Zuby nehty nás provede téměř všemi hlavními událostmi knihy, ale tempo, které k tomu využívá je příliš vláčné. Film neubíhá, ale pouze plyne. Naštěstí nenudí, ale k tomu aby správně fungoval, mu chybí dvě věci. Za prvé je občas nesmyslně krácen o vteřinové komentáře hlavního hrdiny, které knize dodávaly správný hořký humor a za druhé přichází o rázný závěr předlohy. Základní pointa knihy tak sice zůstává, ale je rozmělněna jednak díky nepříliš nápadité režii (točit stroze v úmyslu podtrhnout atmosféru by šlo jistě lépe), a druhotně "naději", kterou měla příběhu dodat postava Tisseranda, je nesmyslně přebyta nečekaným osudem hlavního hrdiny. Chápu, že autor si nemůže před producenty vždy vyskakovat, ale to hodnocení u mě pak taky ne. I přes jmenované výtky se ale nejedná o špatný film a nečtenáři budou jistě spokojenější než já. (21.02.2011)

Nemusela by to být špatná,načernalá komedie,nebýt toho protivného provádějícího hlasu.Po polovině filmu jsem na větu "Náš hrdina"byl již značně alergický.No a onen hrdina(Philippe Harel)toho v reálu taky moc nenamluví,protože v celém filmu mluví v podstatě jen z podvědomí,takže tu máme prováděcí hlasy dva.A tyhle typy filmu nemusím.Navíc je škoda,že si oba herci role neprohodili,protože Garcia je koukatelnější a svůj komediální potenciál již v několika filmech jasně prokázal.Ale je to Harelův film,tak prostě hlavní roli hraje Harel.A hotovo. (29.06.2014)

Zhlédnuto bezprostředně po dočtení Houellebecqovy stejnojmenné předlohy, které si v jeho tvorbě asi cením nejvíc. Nic z toho, co napsal později, už mi nikdy nepřišlo tak dobré jako právě Rozšíření bitevního pole. A tato filmová adaptace se mi hodně líbila, protože se románu drží mimořádně věrně, což mám přesně rád. Navíc to bylo natočeno jen 5 let poté, co vyšel román, takže to ještě stihlo zachytit tu depresivní atmosféru hnusných korporátních devadesátek, byť film jen přece jenom o něco modernější než kniha (v níž hlavní hrdina kupříkladu vlastní Peugeot 104, což je auto, které se přestalo vyrábět v roce 1988). Na nic nejsem víc alergický, než když mají tvůrci filmových adaptací potřebu literární předlohu nejrůznějším způsobem ohýbat, zasazovat do jiné doby, měnit její vyznění, přidávat či vypouštět z děje nejrůznější postavy a motivy, měnit jména postav a jejich profese či věk, a v závěru se radikálně odklonit od původního rozuzlení v knize. Zde šla věrnost předloze tak daleko, že se dokonce podařilo přenést i decentní Houellebecqův humor, díky němuž to není čistá depka, byť jako komedii bych se to zdráhal nazvat jen stěží. Pár výtek bych k tomu filmu nicméně přece jenom měl. Film se například neobejde bez otravného voice overu, který je příznačný pro naprostou většinu filmových adaptací románů vyprávěných v první osobě (ve filmu je oproti předloze navíc perspektiva změněna z "já jsem zažil" na "náš hrdina zažil"). Za druhé jsem měl poněkud problém s tím, že do role hlavního hrdiny, kterému je v románu 30 let, byl obsazen 43 letý herec - Philippe Harel mi pro tu postavu jednoduše přišel příliš starý, byť herecky je jinak výborný. Dále mě trochu překvapil filmový závěr, který v knize nebyl, a který je oproti předloze výrazně optimističtější. No a poslední výtkou je debilní český název, který je pro mě zcela nepochopitelný a který se nevím z jakého důvodu musel odklonit od již existujícího českého názvu knihy, která vyšla v češtině poprvé v roce 2004. Btw. přijde mi zajímavé porovnat tento film s pozdější adaptací jiné Houellebecqovy knihy La Possibilité d'une île, kterou si v r. 2008 natočil sám autor, a která mi osobně přijde zcela hrozná, což zajímavě nabourává (podle mě zcela naivní) představu, že nejlepším interpretem svého díla je sám autor. (21.08.2020)

Myslím, že príbehu to viacej svedčí na papieri a vidieť doslovnú adaptáciu po prečítaní knihy na filmovej obrazovke už nie je také zábavné ani zaujímavé, avšak bez znalosti predlohy funguje film ako solídny sprievodca Houellebecqovým debutom Rozšírenie bojového poľa. Myslím, že filmu sa podarilo zachytiť ducha predlohy, no všadeprítomný rozprávač môže pôsobiť trocha otravne. Režisér sa totiž musel potýkať s faktom, že samotný román je založený na monológoch hlavnej postavy. Oceňujem predovšetkým dobré herecké výkony hlavných predstaviteľov. (12.08.2017)

Tento filmík je o tej temnejšej stránke úspechu, ktorá je s ním vždy spojená ako misky váh...a to ľudia neúspešný, žijúci svoje životy v pre niekoho možno nudnom sivom priemere. Podľa mňa realistickejšie sa tá čoraz väčšia skupina ľudí ,ktorá sa ťažšie vyrovnáva s drastickými pravidlami súťaže v práci ale hlavne vo vzťahoch nedala vyjadriť. Aspoň na mne tento film zanechal hlbokú stopu a celý čas som sa pýtal sám seba či tam nepatrím aj ja. Ukazuje realitu takú akú prežívam často aj ja a bolo veľmi nepríjemné si pomerne často hovoriť...ach veď takéto niečo sa mi už stalo a podobne. No ale vlastne najmä to tvorí významnú časť môjho možno až privysokého hodnotenia. Napriek tomu, že sa film nesie vo veľmi pomalom tempe, dokáže sprostredkovať všetku frustráciu a bezmocnosť, ktorú hrdinovia prežívajú. Hlavne hlavný hrdina je podľa mňa jednou z najdesivejších postáv akú som kedy mal vo filme možnosť vidieť. Knižná predloha, ktorá vyvolala veľkú vlnu záujmu vo Francúzsku vraj zachádza v opise tejto z pohľadu filmu depresívnej doby ešte ďalej. (05.07.2006)