Dospívání po americku

Napíšu to upřímně, ale na film táhne prakticky pouze duo De Niro/Di Caprio. Setkání postav, které tito dva hrají většinou vyvrcholí v nějakou potyčku, v lepším případě slovní. Myslel jsem si že jsem z Robertova hereckého rejstříku již viděl vše důležitého, ale tady hraje svého vesnického idiota, přecejen trošku jinak. Leonardovi bych určitě dvacet let nehádal. Klidně i nějakých 14. 75% (16.03.2015)

Scénář: Robert Getchell .. Pěkné, malé, biografické retro, které výrazně stojí na hereckých výkonech. Excelentní je jak mladý floutek Leonardo DiCaprio, tak despotický otčím Robert De Niro. Jejich střety, jak herecké, tak ty fyzické jsou jistě vrcholem snímku. (01.11.2007)

Naprosto dokonalý popis vztahu syna s nevlastním tátou z té hrůznější......hodně hrůznější stránky. Film založený především na charakteru tří hlavních postav /matky, syna a otčíma / je mimořádně povedený zásluhou strhujících hereckých výkonů. Ellen Barkin zahrála roli matky úžasně a její situaci jsem jí ani na jeden okamžik skutečně nezáviděl. Navíc po delší době zase ženská hrdinka, která má můj obrovský obdiv. Ženský to na tomhle světě mají někdy opravdu nesmírně těžké. Pak tu máme De Nira. Teda to co předvedl mě vyrazilo dech a to i přesto, že jsem si uvědomal, že se koukám na De Nira, tedy na hereckou bezchybnost, ale tohle už opravdu není hraní to je dimenze pro kterou se nevymyslel ještě název. No a na závěr jsem si nechal Leonarda DiCapria - naprosto bezchybný herecký výkon, který nemohl nechat žádného diváka v klidu. Za svůj dřívější názor, že Leonardo DiCaprio neumí hrát, si nechám dát v SM salonu 25 ran na holou. Díky mimořádným hereckým výkonům se film změnil v silnej emotivní lomcovák. (24.02.2008)

Robert De Niro je borec. Že už jsem to říkala? To je jedno, tak to zopakuju. Prostě tenhle pán hrát umí a nemusí se spoléhat jen na svého kámoše Martina Scorseseho. V Dospívání po americku si (zase) vystřihl jednu z těch rolí, kde mu věříte každé slovo, hraje takovýho tyrana rodiny, hajzlíka, kterýmu byste zpočátku nějakou tu facku v obličeji mladého Leonarda DiCapria asi nezazlívali, jenže pak ta agrese přejde do rovin, kde sympatická rozhodně není. Pokud to vezmu trochu z ženského pohledu, tak ač považuju Roberta zvlášť v tomhle období za mimořádně pohlednýho chlapíka (Casino, Nelítostnej souboj, slint, slint), v Dospívání po americku se mu podařilo díky něčemu, co už naprosto překračuje dimenze toho, co obvykle nazýváme hraním, všechny tyhle hezký rysy překonat a nastavit jakýsi pocit, že s tímhle chlapíkem bych fakt nechtěla zajít ani na kafe. Dobře, přestanu se rozplývat nad Bobbym, stejně to už za mě udělala na CSFD řada lidí. Ti samí také často zmiňovali ještě perfektního Leonarda DiCapria a já se k potlesku pro tohoto mladého herce přidávám. Málokdy byl tak fenomenální, ne ani Skrytá identita, ani Titanic, ani Chyť mě, když to dokážeš, z něj nedokázala dostat to, co role mladého Tobyho (pardon Jacka) Wolffa. (05.04.2008)

Takový malý film, šedá myška na filmovém nebi. Ovšem tyto vlastnosti nejsou chybou tohoto filmu, jehož zážitek je naprosto dokonalý. Leonardo DiCaprio nejlépe hrál ve svých začátcích a tento film je toho důkazem. Robert De Niro si svou roli despotického primitiva náležitě užil, ten chlap snad neumí nebýt dokonalý. "Život jednoho chlapce" není obrazem Ameriky 50. let, ani líčením života mladistvých té doby, protože vedlejší postavy mají velmi málo prostoru. Ale o to nejde. Jako souboj dospívajícího chlapce se svým sadistickým otčímem netřeba víc. (27.02.2007)