Linie násilí

Až počtvrté mi přišlo k téhle "éterické" krimi vhodně zvolené pozvolné tempo a prolínání několika vypravěčských rovin. Jeden z filmů, ke kterému se vztah rodí buď pomalu nebo vůbec. Zamyšlení nad odcizeností a samotou, mocí a jejím zneužitím. A pak ta hudba Ry Coodera... Mám prostě pro Wenderse slabost. (25.10.2010)

"Půl království za župan. To je slušná nabídka. Dokonce i v Hollywoodu." Linii násilí mám rád, i když úplně přesně nevím proč. Možná je to tím, že pokládá zajímavý otázky a občas nabídne i náznak odpovědi. Takže proč chce někdo zabít megaproducenta ultranásilnejch filmů Mika Maxe místo toho, aby za něj žádal výkupný? Proč mají díru v hlavě únosci a ne oběť? Má to něco společnýho s dokonale propojeným dosud neschváleným kamerovým systémem monitorujícím ulice Los Angeles? Tušil obsluhovač tohoto systému Ray Bering, že i jeho činnost je monitorována? Je okopávání zahrádky důstojnou prací pro producenta? Prostě je to spletitý, ale mě to baví. (19.11.2021)

You must change. Gangster rap is dying. Violence is dying. Když se řekne techno-paranoidní thriller, asi si málokdo vybaví jméno, poetiku a dílo Wima Wenderse, přestože jeho podezíravost vůči všemu mimo poezii starých časů byla zřejmá vždy. Linie násilí se vzpírá svému zařazení, i když nelze popřít, že o thriller jde a paranoia je na místě. Jako když vkládáte pružnou obruč do kufru - vejde se, ale nepatří tam. Scéna Billa Pullmana, jak se za profi diverzní asistence party mexických údržbářů městské zeleně za účelem zisku tajných materiálů přihlašuje v internetové kavárně via Netscape do emailu a k tomu hraje Ry Cooder. Tehdy i mnohdy jindy se Linie míjí a zároveň protíná jako trajektorie víceúrovňového převaděče s Mulholland Drive. Právě pro tuto obruč do osmičky v karteziánském prostoru je Wendersovo mile anachronické zvolání protestu z pravěku špízlování docela zajímavé. CREATIVE KILLING /// Define violence. (24.09.2023)

Tak zase je to o hledání sebe sama, o uvědomění si, co je v životě podstatné. Děj je hodně přehnaný vobavách o jakémsi boji proti společenské nesvobodě, která dříve, nebo později musí padnout na každé státní zřízení. Hlavní postava filmu producent filmu Mike Max (Bill Pullman) prochází drsným očistcem, aby si uvědomil priority života a ne jen hnaní v kariéře a vydělávání hromady peněz. Zřejmě velmi šťastná náhoda. Další postava vědec Ray Berring (Gabriel Byrne) prozře, ale podlehne kruté moci svého zaměstnavatele (představiteli státní moci, který chce potlačit základní lidské svobody), protože zjistí snadnou zneužitelnost a kumulování velké moci na úkor svobody..Třetí postava detektiv Doc Brock (Loren Dean) nalezne lásku a případ, který nemůže vyřešit. (25.05.2009)

ocenenia : MFF Cannes 1997 - Nominácia na 1. cenu ◘◘◘◘ Násilie je ovocím paranoje, a častokrát keď príde dlho očakávaný nepriateľ, zistíme že nás vlastne oslobodil.... Na tak zložitú tému si Wenders zvolil asi až príliš zložitý dej, neobratne kľučkujúci medzi svetmi hollywoodskej filmovej produkcie, vládnej špionáže, policajného vyšetrovania, vzťahov otca a syna, manžela a manželky, ženy a muža.... príliš veľké sústo pre tak subtílny film, neschopný prekročiť hranicu od iba krásne zosnímaného (kamera Pascal Rabaud) rozjímania k naozaj "za srdce chytiacemu" filmu.... herecké výkony sú však veľmi dobré, Bill Pullman a Gabriel Byrne, urobili asi všetko, čo im scenár dovolil.... a vo vedlajšej úlohe otca sa poslednýkrát na plátne objavil Samuel Fuller, slávna postava americkej kinematografie, ktorý sa práve násiliu vo svojich filmoch nikdy nevyhýbal... apropo, nie je miesto vraždy, okolo krorej sa točí celý dej filmu, identické s miestom, použitým pri natáčaní Paríž, Texas? (05.03.2009)