Reklama

Reklama

Díra

(festivalový název)
  • Tchaj-wan Dong (více)
Trailer

Obsahy(1)

Na Tchaj-wanu propukne epidemie podivné nemoci, jejímž symptomem je, že se nakažený začne plazit jako brouk. Několik obyvatel starého činžáku se odmítne evakuovat a na tomto neutěšeném místě zůstává. Co chvíli se zde porouchají vodovodní trubky a podlahy jsou zaplavené. Jednomu nájemníkovi instalatér provrtá díru do podlahy, kterou ale už nepřijde spravit. Takto se propojí byty jednoho muže a jedné ženy a jejich fádní životy se tím začnou až nečekaně komplikovat. (KlonyIlony)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (19)

ScarPoul 

všechny recenze uživatele

Za oknami zúri Soderberghova Nákaza. Vo vnútri sa ale odohráva prvotriedna nuda podporená osamelosťou. Obdobie monzúnov v plnom prúde a Ming-liang Tsai tak má možnosť naplno rozohrať svoje ústredné motívy. Deštrukcia vody, ticho umiestnené v každom kúte miestnosti a osamelosť prahnúca po spoločnosti. Dvorný herec Kang- sheng Lee behajúci v debilných slipoch po baráku a zároveň s drobnými náznakmi ľudskosti a pochopenia v krásne pomalom a na významy bohatom filme. Tsaia začínam mať úprimne rád. Natočiť sci-fi odohrávajúce sa v obmedzenom priestore. Strach a obavy dotýkajúce sa obyčajných životov, nútených žiť z vôle a dobrosrdečnosti a to všetko v sprievode barových songov zasadených do bezútešného prostredia. Takéto veci môžem. A rozhodne odporúčam. ()

Germanicvs 

všechny recenze uživatele

Vizionářská virová apokalypsa konce roku 1999 (srovnatelná s tou z roku 2020) se řine jako nekonečný proud vodního živlu uzavřenou oblastí. Díra v podlaze se stává jedinou komunikační spojnicí dvou existencí. Temná mračna neodvratitelné zkázy neočekávaně rozjasňují hudební vstupy, které nás pohladí na srdci v časech dnešních a snad i těch budoucích. ()

Reklama

honajz 

všechny recenze uživatele

Jean-Pierre Jeunet meets Starci na chmelu. :-) Nejdřív jsem se trochu lekl, že půjde o rozhlasovou hru, přece jen nějaké dialogy trvající pár minut s černou obrazovkou mi představu filmu nenavozují, ale pak konečně začal příběh, který se mi líbil, ale kratší stopáž by mu slušela o hodně víc - přece jen se některé scény opakují, aniž by námět posunuly výš nebo dál, takže mne to trochu nudilo. Ty zcizovací efekty v podobě písniček jsou kouzelné, obzvlášť v kontrastu s tím hnusným barákem v realitě, kam zatéká, a oproti počasí, kdy furt a furt prší. Potěšil mě konec, ty závěrečné scény jsou plné naděje a optimismu, zvlášť ta pomocná ruka. Ale na můj vkus je to pořád jen stopáží přepálená povídka. Sice zajímavá, s dobrým námětem, ale zbytečně dlouhá, hrající jen na pointu. ()

evilmind 

všechny recenze uživatele

Tady jsem opravdu naivně naletěl, když jsem si předem přečetl jen tu část popisu děje, co mluví o viru, který mění lidi v brouky (a to ještě vtipálek, co to summary psal, nedodal, že nikoliv doslova), a zcela pominul podezřelé okolní nadšené hemžení filmových pseudointelektuálů. Začátečnická chyba. Ve skutečnosti je to o tom, jak dva neevakuovaní zoufalci zírají na sebe 90 minut dírou, kterou jim tam nechal instalatér. Občas si zírání proloží nesmělým pokusem díru ucpat, občas "děj" popostří televizní hlasatelka nebo kabaretní pěvecké výstupy. To je vše. Nuda prostě umí být tak pestrá... ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Zdařilé nápady na vtipné gagy a vynálezavé chvilky během depresivního pobývání uprostřed návalu epidemie i dešťové potopy. Trampoty s dírou ve stropě – na zemi, pokusy o nejrůznější zakrytí díry mopem, páskou i pokličkou, poťouchlá pomsta sprejem... Sklad toaletních papírů, močení napůl do záchodu, napůl do umyvadla. Rošťácký kluk s kolem, příchod mužů s obrovskými dezinfekčními přístroji. Originální využití deštníku jakožto nástroje na sběr padající omítky!! :o) Kapitolou samou o sobě jsou krásně barevná muzikálová čísla – jak jsem dodatečně zjistil, sice nejde o původní filmové písničky, ale několik desítek let staré a znovu oprášené skladby zpěvačky Grace Chang, ale rytmus a atmosféru mají, stejně jako vizuální zpracování, úžasné. **** Před 8 měsíci se mi Tsaiova Díra až na hudební čísla příliš nelíbila, ale přesto se jí i díky onomu kontrastu mezi trpkou realitou, hořce groteskními situacemi a muzikálovými prvky podařilo ve mě zanechat tolik, že mě to donutilo se k filmu vrátit a napodruhé si ho se všemi propracovanými (a nejednou skutečně vtipnými) detaily vychutnat mnohem víc. Ten styl plný statických záběrů je dost zvláštní, občas působí až amatérsky, ale v rámci ponoru do atmosféry musím říct, že má hodně do sebe. Jen u několika záběrů a scén mi překážela zbytečně dlouhá délka, zvláště v druhé polovině, když nápadů postupně ubývá a v poslední půlhodině je plně nahrazuje deprese, jsem už místy neměl tolik nadšené dojmy – ačkoliv romantický závěr má Díra (včetně teprve skvělého propojení reality a fantaskních muzikálových výjevů) působivý a zdařilý... [80%]        ♫ A jedem! ;-) ()

Galerie (32)

Reklama

Reklama