La cabina

Muž vyprevadí syna na autobus do školy. Po ceste späť zbadá novú telefónnu búdku a rozhodne sa zavolať si. Akonáhle však vojde dnu, dvere sa uzavrú a nemôže sa dostať von. Každý okoloidúci sa mu snaží pomôcť dostať na slobodu. Policajti, hasiči. No všetci neúspešne. Z ničoho nič sa dostaví skupinka montérov, ktorí ho aj s búdkou naložia a odvážajú preč. Všetci za potlesku smoliara vyprevádzajú v domnení, že mu konečne niekto pomôže. Nie je však všetko tak ako sa na prvý pohľad zdá. No, že ja tomuto dám štyri hviezdičky - sám zo seba som šokovaný. Ale originalita, pointa a záver ma jednoznačne presvedčili. (19.01.2013)

Uf...! To, co může přihlížejícím připadat jako komedie, to samé může oběť – beránek v pasti před škodolibým publikem prožívat jako nefalšovaný horor! Kdybych si někdy v budoucnu vytvářel žebříček krátkometrážních filmů, z nichž jsem měl nezapomenutelné zážitky, tento španělský televizní snímek, originálním způsobem pojící humoristický a hororový žánr dohromady, by v něm určitě neměl chybět. Špičkově vystavěná filmová povídka, ve které počáteční zábavu čím dál víc vystřídává stupňující se napětí, má navrch nejen nečekanou pointu, ale rovněž další geniální záblesky (menší SPOILER! mj. v retrospektivní scéně, kdy si hlavní hrdina v hlavě promítá začátek celé zapeklité situace a divák nadobývá falešný pocit naděje ohledně nápadu k možnému vysvobození). Doporučuji všem nedívat se do zdejší galerie, nic dalšího si o filmu nezjišťovat a rovnou si povídku pustit! :) (11.12.2021)

Za svůj život určitě spousta z nás zažila nějaký ten trapný moment, na který se asi nedá zapomenout. Podobně se ze začátku cítí i náš hrdina, který zůstane uvězněný v budce. V těchto chvílích ještě nikoho nenapadne, co je vlastně hlavní myšlenkou tvůrců a každý si užívá humorné situace, které místy připomínají grotesku. Marnost a stud však brzy vystřídá zloba a zoufalý pokus dostat se ven za každou cenu. Atmosféra v tuto chvíli začne pracovat na plné obrátky, kdy scény chvíli připomínají komedii a následně se za pomoci vhodně vybraného hudebního doprovodu začne pomalu měnit v psychodrama. Dopomohl tomu i skvělý výkon herce Vázqueze, který i bezeslov dokázal předvádět opravdu skvostnou podívanou. Tento krátkometrážní snímek natočený pro televizní účely, mě bavil téměř po celou dobu. Jenomže já jsem od přírody rýpal a tak ani zde jsem si nemohl nepovšimnout jisté nelogičnosti, nebo chcete-li těžko uvěřitelného vyvrcholení příběhu. Přesto však dokážu ocenit nápaditost scénáře a všechny klady si ode mně vysloužili nadprůměrné hodnocení.7/10 (27.08.2011)

Hororové je na tom to zobrazenie ľudskej nátury zľahčovať a zosmiešňovať cudzie nešťastie (ako sme videli pri nehode s ponorkou Titan). Cudzí človek je uväznený v telefónnej búdke a dav má z toho zábavu. Sedia, smejú sa, predávajú balóniky okolostojacim. Pekne to navodilo znechutenie nad spoločnosťou. Okrem toho má tento snímok celkom dobrú tajomnú atmosféru, kedy nevieme, prečo sa to stalo a ako to bude pokračovať, tak ako by horor mal mať. Potom sa ale preklopíme do druhej polovice a mne to jazdenie tým autom prišlo miestami zdĺhavé. Som ale rád, že autori sem začlenili pár zastávok so symbolickým významom. Čo sa týka záveru, tak záleží, či vám takýto druh koncov sadne. Mne prišiel na jednej strane celkom aj lacný, proste ako inak to ukončiť? (Spoiler: Proste tajomná skupina ho odvezie do skrýše, kde nájdeme niekoľko podobných búdok s mŕtvolami. Koniec je, že nejaká tajná banda takto inštaluje búdky, chytá do nich ľudí a potom ich odvezie do úkrytu, kde ich nechá umrieť. Prečo? Načo? KONIEC SPOILERu)Na druhej strane mal koniec dobrú atmosféru. La Cabina je zaujímavý krátkometrážny snímok, ktorý ma do polovice bavil. Potom prišla slabšia druhá polovica, ktorú zachraňovalo tých pár zastávok a následne koniec, ktorý sa mi, napriek miernej ,,lacnosti", celkom aj páčil. (06.03.2024)

Pekný španielsky mix komédie a ľahšieho hororu o telefónnej búdke, v ktorej si ale moc nezatelefonujete. Režisér Antonio Mercero síce svoj príbeh začal trocha voľnejšie, avšak neustále nabaľoval na kvalite (či už obrazovej alebo hudobnej – tá sa mi obzvlášť páčila) až do záveru, v ktorom sa všetky zložky skĺbili tak ako mali. Ešte že sú dnes tie mobily. (19.01.2008)