Le Camion
The Lorry
Obsahy(1)
Muž a žena sedí u stolu, ona mu čte a on jí pozorně naslouchá a občas se na něco zeptá. Čte mu o modrém kamionu, o řidiči tohoto náklaďáku, který vezme stopařku a ta mu zase vypráví o své rodině, až skončí u politiky. Vyprávěný film se časově prolíná k místu, kdy stopařka z auta vystupuje. Tento film na filmovém festivalu v Cannes diváky vyprovokoval, čekali úplně něco jiného a Depardieu ho nahrál z přátelství k režisérce za několik lahví dobrého vína. (MVanis)
(více)Recenze (7)
„V řetězci reprezentace je bílá mezera: obecně se o textu dozvídáme, hrajeme si s ním, reprezentujeme ho. Zde ho čteme. A je to nejistota, jež se týká rovnice Kamionu. Nevím, co se stalo, udělala jsem to instinktivně, cítím, že reprezentace byla eliminována. Kamion, to je pouhá reprezentace čtení jako takového. A pak je tu kamion, uniformní prvek, neustále identický sám se sebou, jenž projíždí plátnem jako by to byla notová osnova.“ (Interview M.Duras v Le Monde, 1977) Nesmíme upadat do dvojí hraniční pasti, která by nám mohla tento film zničit: nesmíme si představovat, že existuje něco před textem, co text říká (tento film „nemá co říct“) ani si nesmíme představovat, že text je tu od toho, aby nám dával materiál pro nadstavbu, jíž je uchopitelná reprezentace. Bílá mezera je vždy uprostřed řetězce - z ní se všechen "uchopitelný" řetězec věcí před kamerou, za kamerou, před střihem i na plátně, skládá: notová osnova je před i po každém zápisu bělostně čistá, jen ona je definitivní, jen ona je skutečně uchopitelná. Jen věc je uchopitelná, ne člověk. V tom tkví poselství jak filmu, tak jeho politiky, poselství značně poznamenané svojí dobou a stavem francouzské levice od sklonku 70. let. ()
Nejčistší příklad "WTF" filmu. ()
Zlatá Palma - výběr ()
Shrnul bych to, že svou trpělivost při sledování neztratíte, protože Kamion má mistrný arogantní tón. ()
ocenenia : MFF Cannes 1977 - Nominácia na 1. cenu ()
Galerie (3)
Photo © Les Films Molière
Reklama