Cabezas cortadas
Cabeças Cortadas
Cutting Heads
Režie:
Glauber RochaScénář:
Glauber RochaKamera:
Jaime Deu CasasHrají:
Francisco Rabal, Emma Cohen, Pierre Clémenti, Víctor Israel, Marta May, Carme Sansa, José Lifante, Luis Ciges, Julián Navarro, Telesforo Sánchez Frías (více)Obsahy(1)
Opět se ocitáme v zemi Eldorado, kde tentokrát vládne Díaz II. a kde se schyluje k apokalypse. Záhadný pastýř - anděl smrti seká hlavy každému, kdo vypadá, že nějakou má. Země je znovu v transu. Glauber Rocha vypráví barokně-surrealistickým jazykem o dekadentní moci a katolické kultuře v Latinské Americe.
Fenomén Glauber Rocha nás nepřestává překvapovat a mást. Tento veliký básník filmového plátna se vždy cítil být teoretikem „estetiky hladu“, která náleží k rozbouřenému třetímu světu a kterou definuje v manifestu z roku 1965: „(…) hlad Latinoameričana není pouze alarmujícím symptomem společenské bídy, je podstatou společnosti. Naši kulturu můžeme tedy definovat jako kulturu hladu. A právě v tomto bodu tkví tragická originalita cinema novo ve srovnání s ostatními kinematografiemi: náš hlad je naší originalitou a také naší největší bídou, trpěný, ale nikdy nepřijatý. My ho ale chápeme a jsme si vědomi, že nebude vymícen na základě technicky vytvořených programů, ale kulturou, která by ho kvalitativně přemohla podminováním stávajících struktur. Nejpůvodnějším kulturním projevem hladu je násilí.“ (LFŠ 2007) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (7)
(3,5*) ()
Pohrobek mnohem geniálnější Země v transu, který je podvratný ve své podvratnosti, ale přesto si zaslouží "pouhých" 9O% a nejistých pět hvězd. Rocha je co se stylu týče velice neheterogenní režisér, který dokáže natočit na jednu stranu Zemi v transu, velice godárdovský kousek, který nenabízí klasické divácké potěšení z naplňování určitých kódů, a vedle toho Diáz a pastýř, snímek, který vypadá, jako kdyby ho natočil Pasolini, ovšem s příměsí jisté vykonstruovanosti. Heric jsou přesně rozestaveni do mizanscény a jejich rozestavení většinou něco symbolizuje, většinou biblické paralely, a z fikčního světa vytrhává i zvuková stopa. Diáz a pastýř vznikl ze scénáře k Zemi v transu, který byl velice obsáhlý, a v Rochově exilu - Španělsku, přesto je velice otevřený, co do užití sémiotických/sémantických symbolů chytrý a tak akorát dlouhý. V závěru je vyřknuto, že (velice volná citace) "Tento přiběh nedává hlavnu ani patu, vypráví ho blázen, plný hněvu a zloby," a tak lze Diáze a pastýře vnímat jako politický jinotaj. Co mě ale na Rochových filmech nepřestává fascinovat, je to, že i přes svou angažovanou političnost a proklamativnost dokáží zaujmout apolitického jedince. ()
Na to se prostě nedalo koukat! Nevím, jak moc záleží na vzdělání člověka, aby pochopil celé ty miliony geniálních symbolů, ale mě prostě nebaví koukat na chlapa, kterej se válí v blátě, vyplazuje jazyk a do toho zní pořad dokola řehtání koní. ()
Cinema novo vstoupilo na konci 60. let do nového stadia, v němž se epizodičnost a exaltace probarvené a cíleně přebarvené satyry vypíná k výšinám nemluvné obrazové alegorie, která tak spojuje brazilský underground s evropským dobovým hyperartem. Pierre Clementi bloudí filmem jako kdyby bloudil filmem od Philippa Garrela té doby nebo Pasoliniho, ano, ale nadto jako kdyby se zároveň s tím propadal do tehdejšího brazilského undergroundového filmu – cinema marginal – s jeho nespoutanou anti-logickou útočností především slovní ironie. Dlouhé vizuální podobenství si podává ruku s epizodičností sebepodvratného diskurzu. Tak skvěle disjunktivní a zároveň syntetické, že výsledek může být pouze od velikého filmaře, který ani zde však nezapomněl na politickou rovinu svého díla a film je tak dokonale latinskoamerický. Venceremos! ()
LFŠ 2007 ... Usnul jsem u toho. Už to asi není moc dobrá vizitka filmu, ale i tak nehodnotím... pastýře s kosou sem viděl, ale hlavu useknutou ani jednu...ale to sem to asi prostě prospal...a nelituju toho, sny sem měl zajímavější :)) ()
„Tento film bojuje proti diktaturám, je pohřbem diktatur.“ (G. Rocha) Bohatá alegorie na hranici pochopitelnosti – mezi ty zjevnější patří odkazy k objevení Ameriky (Kolumbovo vejce) a podmanění jejích obyvatel (vzpoura Indiánů). Film naznačuje opozici rozumu a instinktu – uťatá hlava řecké skulptury padnuvší do bahna může symbolizovat pád kdysi mocného impéria. Podaří se takové impérium nastolit i bláznivému Španělovi Díazovi? Rocha po celou dobu hýří kinematografickými ozvláštněními (zcizující efekt zvukové stopy). ()
Diaz si presiel tazkou osobnou tragediou,hm ...... 20 % ()