Pevnost Saganne

Velkolepě pojatý film o francouzském důstojníkovi, který se vydává na jih do nehostinné saharské pouště, aby bránil francouzské zájmy a stal se národním hrdinou. Děj se začíná v roce 1911, kdy Saganne (Gérard Depardieu) opouští Francii a pod vedením plukovníka Dubreuilha (Philippe Noiret) získává zkušenosti a respekt arabských válečníků. Po úspěšné misi se vrací zpět do Paříže, aby se zakrátko znovu rozjel do Afriky bojovat proti sultánovi Omarovi. Jeho životní osudy přitom kříží dvě osudové ženy - dcera místního úředníka Madeline (Sophie Marceau) a pařížská novinářka Louise (Catherine Deneuve). Film je pojat vskutku velkolepě. Působivé scenérie jsou snímány s okázalou pečlivostí, je kladen důraz na každý detail - ostatně kamera a kostýmy byly nominovány na Césara... Tímto se však veškeré klady vyčerpávají. Film má bezmála tři hodiny a většinu času se neskutečně vleče. Chybí podstatnější akce, náznak hlubší myšlenky a v paměti utkví jen pár silných momentů. Překvapivá, ale poměrně zbytečná je role novinářky Louise, která vlastně nemá žádné opodstatnění a v závěru je docela nepochopitelná její proměna z noblesní pařížské ženy v ošetřovatelku. Pevnost Saganne není špatný film, ale k dokonalosti mu chybí docela hodně - především zajímavější scénář a lepší režie, která už v půlce povážlivě ztrácí dech... Tento snímek měl pravděpodobně velké ambice, ale skončil jako průměrný, místy docela nudný film. (28.07.2008)

Váhala jsem mezi třemi a čtyřmi hvězdami, dost brutální stopáž s pomalejší první hodinou. Ale špičkové obsazení, mladý ,štíhlý Depardie, krásná Kačka Deneuve a ostatní. Ta dechberoucí Sahara, s přesypy a dunami, nad kterými se prohání vítr, karavany jdoucí k obzoru a večerní chlad, který vběhne do otevřených oken vojenské pevnosti, v které Saganne střeží křehkou hranici Francie proti osmanským kmenům, vojenský lékař, který sedí na hradbách a hraje na čelo, zatímco se smráká a vojáci i velbloudi odpočívají. Ale nic není jednoduché...statečnost, odvaha, láska...úžasná hudba...a já bych se ráda vydala do pouště, třeba tam, kde stojí francouzskou vládou pokřtěná jménem Saganne vojenská pevnost, k čemuž došlo po skončení 1. světové války. (11.05.2014)

Pro mě neuvěřitelná nuda. Kdybych neviděl mladého G.Depardieu, tak bych si myslel, že se ten film natočil nedávno. slovba jako - miluji tě - jako by už mělo znamenat, že jde o vážnou záležitost. Slyšel jsem to tolikrát, a většinou šlo jen o planá slova. Hodí se do červené knihovny, ale ne to filmu, které má umělecké ambice. Takhle odflinknutý part o lásce dvou lidí, to už jsem dlouho neviděl. Co se týče zvedání si zásluh v armádě, taky pěkná bouda. Na místa se tlačí řada vojáků, ale nadřízení si oblíbí zrovna takového nevýrazného vojáka, který ani divákům dostatečně neprokáže, že je hoden povýšení, a buch, z vojína je důstojník, a z důstojníka "vojenský vůdce". (13.04.2014)

Krásná poušť. 1) Film exceluje v první polovině v záběrech z pouště - mauritánská Sahara je podmanivě krásná a klidný neuspěchaný pomalý každodenní život vojenské posádky je velmi působivý. 2) Spoiler. Milostná linka příběhu je slabá. Sagannův pobyt v Paříži mě nudil a ani po svém návratu na poušť to už není jako dříve. Závěrečná změna bojiště pak je jen hřebíčkem do rakve slibně započatého díla. (21.02.2015)

Velmi obsáhle pojatý film režisera Alaina Corneaua, který trvá 178 minut. Řeknu bez obav, že prvních 70 minut je celkem na děj chudý ba až nudný. Ale potom děj nabere dech a je velmi působivý - zajímavý. Pak si položíte otázku k čemu vlastně vedla koloniální válka ? Co hledala Francie na Sahaře, když tam vojáci kromě písku nenalezli bez pomoci Arabů ani vodu na přežifí ? Nicméně kdo je trpělivý a chápe dějiny, nebude litovat, že je film tak dlouhý. (07.08.2009)