Silnice Řím - Neapol neprůjezdná!

Mozaika malých příběhů, které napsal  sám život.  Comencini angažoval plejádu tehdejších italsko-francouzských filmových hvězd a  dal jim obyčejnou lidskou tvář, která se ztrácí v davu ostatních.  Dusné vedro na italské dálnici, kde všichni uvíznou na celý den a před očima diváka se začnou odvíjet ta malá z vetších souvislostí  na první pohled vystřižená dramata. Necharakterizují pak ani jednotlivé postavy, ale člověka v celé jeho kráse i hnusu. A především v tom druhém je Comencini naprosto nekompromisní a z jeho zrcadla jde chlad.   Nedoporučuji pak de facto žádnému fanouškovi angažovaných hvězd, poněvadž si je vůbec neužije.  A tak jak se  vždy provoz po dopravní zácpě obnoví, tak pokračuje i život sám, děj se co děj, tak to vždycky bylo, je a snad i bude.  Do určité míry díky oné mnohočetnosti neosobní až odtažité, ale i proto možná tak silné, protože takhle to kolem nás prostě klokotá a my jsme toho součástí, ať chceme nebo ne.  Pětihvězdičkový sociálně-kritický koncert bez falešných tónů. (02.11.2023)

Yngorno - Una Storya Ymposssibile je celkom slusny film z mimoblbowoodskej tvorby. Dialnica je nepriedusne uzavreta, a pritomni soferi si to najprv uzivaju, aby sa neskor ukazalo, ze ludia su svine : - jo, ja netvrdim vsetci, alke vacsina jo. Uprostred filmu sa toho vela nedeje, ale nuda dostala priestor len obcas, to je nesporne pozitivum. Ganeshazial dostanu priechod aj temne stranky ludskych vlastnosti. 70 % (03.10.2015)

Nic nedokáže odhalit charakter člověka lépe, než když ho vystavíte extrémnímu zatížení. Nemusí se jednat pouze o fyzické vypětí, ale může jít také o psychický tlak na jeho nervovou soustavu. Jedním z příkladů se může stát i dlouhé čekání v nekonečné frontě aut, tak jak to i ukazuje tento film. Velmi dobře vykreslené postavy a jejich jednání , takže pro mě 4 * . (25.11.2011)

Neprávem zapomenutý film o tom, co se stane s kultivovaným i méně kultivovaným člověkem, když na několik desítek hodin uvízne na dálnici a nemůže nic, jen čekat a čekat... U někoho začnou bujet sexuální pudy, které končí znásilněním, u jiného zase propuknou abstinenční příznaky po cigaretě (P.Dewaere) ,které vedou pomalu k sebevraždě, u někoho propukne záchavt velikášství a tak dále a tak dále... Neuvěřitelný mix a mozaika lidských slabostí a poklesků, skryté agrese a vášně skvěle zahraných plejádou evropských filmových hvězd... (02.11.2005)

Mozaikové drama z obří dálniční zácpy s výbornými výkony nejen hvězd jako Annie Girardot nebo Mastroianni, ale i herců ve vedlejších rolích, s jednou pro mě nezapomenutelnou a velmi silnou scénou. To když se mladík chystá pomstít hromadné znásilnění dívky, už nese zapálenou sirku k nádrži auta, kde tři násilníci (znavení po tom, jak si „pěkně užili“ ) spí, ale nakonec to auto nezapálí... Ono totiž není tak snadné rozloučit se se svou duší a někoho opravdu zabít ... Takže co zbývá nám všem – stejně bezmocným lidem? Jen tupě dál trčet v totální zácpě na dálnici, kudy jsme si to chtěli hasit nejmíň stovkou. A místo pomsty a nějaké katarze se jen z auta do auta přes okénko držet za ruce. A lidé kolem nás, násilníci i ti, co jen mlčky přihlíželi a posvítili si na znásilnění reflektory auta, aby líp viděli, ti všichni dělají jakoby nic. Hořkým vítězem tohoto pro mne i po letech mrazivě silného dramatu je tak nakonec vytrvalostní chodec, neúnavně se proplétající mezi řidiči a uvězněnými auty. Na rozdíl od všech těch tisíců zoufale vzteklých, paralyzovaných lidí ten chodec jediný brzy uvidí, co je za obzorem... (10.12.2012)