Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dramatický příběh, kterému za předlohu sloužila stejnojmenná črta Aloise Jiráska, ukazuje na třech vojácích rakouské armády celou nesmyslnost války. V polovině osmnáctého století, v době prusko-rakouské války, se náhodně setkávají kyrysník, husar a pěšák a společně se ukrývají na samotě. Na každém z nich zanechala válka jiné stopy, ale všichni touží po normálním lidském štěstí. I když z počátku mají odlišný poměr k vojenské službě, mění se pobytem na samotě a atmosférou života v selské chalupě a odmítnou vrátit se k rakouské armádě. Ale všichni tři tereziánští „ztracenci" berou do svých rukou opět zbraně, kterých se již nechtěli dotknout, když je samota přepadena Prusy. Podaří se jim krýt útěk rodiny i s dítětem, ale sami to zaplatí svými životy. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (53)

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Na 50. léta ojediněle zpracovaný snímek, jehož technická stránka fascinuje i dnes a herecké výkony jsou příjemně civilní )výborný S. Fišer). Je zde krásně vyjádřeno, jak bláhové je před válkou utíkat, vždy člověka dostihne (zají- mavé srovnání z úvodní scénou a scénou z obléhané stodoly). Bezesporu nejlépe zfilmovaný Jirásek! ()

kinderman 

všechny recenze uživatele

Výtečné historické drama se (ještě před Vláčilovou Ďáblovou pastí) odvrací od popisné těžkopádnosti a soustřeďuje se na individuální osud lidí skřípnutých v soukolí dějin (v tomto případě sedmileté války). Příběh o znovunabyté cti mi v poslední čtvrthodince připomněl snímky J.Woo (včetně těch dvou bambitek v rukou G.Valacha). ()

Reklama

Machrovic 

všechny recenze uživatele

Faktická poznámka puntičkářského historika: Jedná se sice o prusko-rakousko válku (tj. to znamená, že proti sobě stojí mimojiné Rakousko a Prusko), ale nikoliv o Prusko-rakouskou válku jak se jmenuje konflikt z roku 1866. Válka ve filmu je buď válka o rakouské dědictví 1740-1748 nebo sedmiletá válka 1756-1763. Pro film to sice není podstatné (tam se řeší nadčasové problémy šmrncnuté ideologií komunismu (ale nebojte se ve velmi omezeném a stravitelném množství)) a já to sem píšu jenom, aby nedošlo k mýlce. PS: Komentář uživatele Bumerang k tomuto filmu je docela dost spoileroidní. Nedoporučuji, abyste si ho přečetli před shlédnutím filmu. // SPOILEROIDNÍ "HLÁŠKY", KTERÉ SE MI PODAŘILO ZACHYTIT: Jídlo nemáš, tabák nemáš. K čemu seš člověče. // Rubat Prajzy není hřích. // Počkat na befél, pak to není hřích. // Co to bylo, ty schnilotino špitálská? // Vojny budou. - A proč? - Abysme vyhráli. // Takovou si vede řeč, študiosus. // Uzené měl dobré, bludař. // Maruško, ty jsi vyvdaná? // Já jsem dosloužil, ale mstít se budu. // Pojedeš na voze, ty malý, maličký. // Prašivci, prašiví ani nos nevystrčí. // Bláznovský čas žijeme. // Neprojdeme, ztracenci. // Životy vám vraždí a vy jim ruce líbáte. // Václave, Maruška za nic nemůže. - Kdo za to může? Já ani Maruška vinu neneseme. // Že na té vojně, že je tam hojně. // Vy nejste dobrý člověk. - Netento. Neplačte. To já jentak špásem. // Velký je plášť Hospodinova milosrdenství. // Vy nekouříte? To Hospodin nezakazuje. - Nač plíce udit, z huby komín dělat? // Jako plástve medu tahle řeč. // Nevrátí se, už se nikdy nevrátí. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Prozatím druhé setkání s režisérem Makovcem dopadlo opět plným počtem. Ztracenci své doby se nalézají, aby opět bojovali za znovu nalezení své existence, neboť jejich doba nepřeje lidskému žití. Skvělé filozofování, skvostný jazyk, milostné zklamání i návrat do prázdna. To vše provázeno barokní hudbou a bezchybnými hereckými výkony (S. Fišer se vedle Valacha a Hlavatého rozhodně neztrácel a mile překvapil). Režie je bez diskuze nadčasová, film vypadá minimálně o deset let mladší. Jedna z povinností pro zasvěceného, československého diváka. ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

O Milošovi Makovcovi som vedel akurát to, že niekto taký existoval. Videl som iba jeden jeho film a ani ten si nepamätám. Dúfal som, že Stratenci, ktorí sú pokladaní za vrcholné Makovcove dielo, môj názor trochu vylepšia. Bohužiaľ, videl som opäť iba historizujúce a moralizujúce dielo podľa Aloisa Jiráska, ktoré som v podstate pretrpel. Predsa len ide o starý film neobsahujúci nič, čo by ma zaujalo. Filmoví historici mu určite nájdu nejaké vhodné miesto, ja som mu s veľkým sebazaprením dal tri hviezdičky. A v deň, keď som videl film, zomrel posledný žijúci predstaviteľ - Stanislav Fišer. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (3)

  • Vítězství Pruska nad Rakouským císařstvím v této válce vedlo ke vzniku Rakouska-Uherska a pruské hegemonii. (ArthasKarfa)
  • Film měl soutěžní premiéru na filmovém festivali v Cannes 1957. Nezískal však žádnou cenu. Vyhrál film Friendly Persuasion (1956), který je také z válečného prostředí. (Terva)
  • Na natáčení měl Stanislav Fišer svou manželku a dceru Ivanku. Když tvůrci potřebovali do jedné scény dítě, zahrála si jej jeho 11měsíční dcera. (sator)

Reklama

Reklama