Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Glenn Holland je muzikant tělem i duší. Hrál v různých orchestrech a jeho snem je skládat hudbu. Musí ale také vydělávat na živobytí, protože ani jeho manželka Iris, fotografka, nevydělává příliš mnoho. A tak se jednoho rána probudí do dne, kdy musí nastoupit na Kennedyho střední školu jako učitel hudby. Hned první setkání se zástupcem ředitelky Genem Woltersem není příliš šťastné: upjatý Wolters k němu pojme averzi, která se nezmění ani za dlouhých třicet let, které Glenn ve škole stráví… Nejprve jsou žáci nepozorní, jeho výklad je očividně nezajímá, někteří pospávají, jiní koukají do prázdna a očividně se nudí. Glenn přesto dělá, co může, dokonce začne dávat jedné žákyni hrající na klarinet soukromé lekce. Dívenka má dojem, že nikdy nic nedokáže, a Glenn se ji snaží přesvědčit, aby nepolevovala, a ukáže jí, jak je hudbu třeba především procítit srdcem. Pomalu ale jistě se mu začíná dařit a jeho mnohdy nekonformní přístup k výuce, který Wolters neustále kritizuje a jemuž není zpočátku příliš nakloněna ani ředitelka školy Helen Jacobsová, začíná přinášet ovoce. Navíc mu Iris oznámí, že je těhotná. Kvůli penězům vyučuje Glenn o letních prázdninách v autoškole. Když se mu narodí syn, hned si představuje, jak ho zasvětí do světa hudby. Na škole vznikne pochodující kapela a učitel tělocviku Bill Meister mu slíbí, že studenty naučí řádně pochodovat, když do orchestru přijme v učení nepříliš úspěšného Louise Russe, který je ale vynikající zápasník. Musel ho z týmu vyloučit právě pro špatný prospěch. Když se Russ stane členem orchestru, bude se moci vrátit. Glenn skutečně po dlouhé námaze naučí Louise hrát na buben a pochodující kapela slaví při jarní slavnosti velký úspěch. Pak se ale Glenn dozví zdrcující zprávu: jeho malý syn trpí devadesátiprocentní ztrátou sluchu. Lékař radí, aby ho nenechávali znakovat, později se prý ve speciální škole naučí využívat zbytku sluchu. To se ale neosvědčí: milující Iris se marně snaží s chlapcem navázat kontakt, a nakonec prosadí, že se syn začne učit znakovat, stejně jako oba rodiče. Čas plyne, je válka ve Vietnamu, kde umírá i Louis, kterého si Glenn velice oblíbil. Ředitelka Jacobsová, která si v průběhu let Glenna zamilovala, odchází do důchodu a na její místo nastupuje nevraživý Wolters. V roce 1980 chystá škola Gershwinovský večer a hledá nadanou zpěvačku. Najde ji v osobě půvabné Roweny Morganové, která všechny okouzlí svým krásným hlasem. Glenn s ní intenzivně pracuje a brzy se mezi nimi vytvoří křehké pouto, které nemá daleko k lásce... (TV Prima)

(více)

Recenze (74)

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Přemýšlím kolikrát už jsem tento film vlastně viděl.... Minimálně 5krát (naposledy v sobotu se staršími dětmi z oddílu), takže těch 5 hvězdiček v tomto případě u mě zosobňuje opravdu mnohonásobně prověřenou kvalitu. Ten film v sobě samozřejmě nezapře typickou obsesi amerických tvůrců/diváků po patosu (viz zejména závěrečná scéna s "děkovačkou"), ale jinak jsou v něm namíchány snad všechny ingredience, který by měl podle mě správný film mít. Především je tu silný základní příběh (o životních osudech učitele hudby a především velkého milovníka hudby), přičemž charakter hlavní postavy není nikterak černobílý (dotyčný má i své slabosti, a kvůli jedné nich se dostane do velkého pokušení). Nechybí ani silné myšlenky (viz dále) a taky řada silných emocí (z počátku humor jako třeba, když Holland učí černošského nehudebního kluka hrát na buben, pak smutek, když se Hollandovi alespoň na první pohled zhroutí celý jeho "svět" a nakonec i hodně dojetí - kromě zmiňované závěrečné scény jde za mě zejména o scénu, kdy Holland zpívá svému hluchoněmému synovi). Asi kapitolou samou pro sebe je pak hudba, která tu hraje (asi logicky) opravdu výraznou roli. Skoro bych řekl, že jedním z hlavních poselstvích filmu je ukázat, že naprosto každý člověk může získat krásný vztah k hudbě. A taky že není dobře škatulkovat hudbu na tu klasickou a ostatní (populární), ale jedině (pokud už vůbec chceme škatulkovat) na hudbu dobrou a špatnou. To hlavní, co však chce tento film říct, je, že i když život mnohdy nejde podle našich představ, může být i přesto nakonec krásný. Stejně tak krásný jako je krásný tento film. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Vůbec jsem nečekal, že film o učiteli hudby by mě moh nějak zaujmout. Navíc stopáž 143 minut je docela ukrutná. Ale výsledek neni rozhodně vůbec špatnej. Richard Dreyfuss v roli učitele, kterej jde učit v podstatě z nouze, předvádí hodně dobrej výkon a já ho začínám mít pomalu docela v oblibě (i když dřív jsem ho moc rád neměl). Řek bych, že jeho výkon celej film dost pozvednul. Jinak mně se líbila hlavně první polovina filmu, která se odehrávala v 60. letech. Pak už tam bylo moc těch školních představení a u toho jsem se občas nudil. Ale celkově je to docela dobrej film, na kterej bych se klidně podíval znovu. 65% ()

Reklama

markotter 

všechny recenze uživatele

Přeslazená patetická americká slátanina, kde nebyl jedinej krizovej moment, všechno klouzalo po povrchu a všichni (až na pár vzácnejch vyjímek) se chovali, jak v nějaký červený knihovně. a korunu tomu nasadil naprosto neskutečnej, dlouho neviděnej happyend. Hvězdy dávám jen proto, že Richard Dreyfuss opravdu hrál dobře a jedině on mě udržel u filmu až do konce. ()

RHK 

všechny recenze uživatele

Krásný fim o tom, že důležité je v životě dávat a ne jenom brát. Středoškolský učitel hudby pan Holland na to přišel při rozdávání svého života nevděčným studentům. Celý film má stoupající napětí, jsou tam vděčné okamžiky jako výcvik pochodového bandu nebo představení podle Gerschwina, ale emociálně strhující je až závěrečné představení opusu pana Hollanda. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=OO5Ov4GttsQ ()

berg.12 

všechny recenze uživatele

Jedna velká hudební pohádka. Snad proto, že mám s hudbou hodně společného jsem opravdu rád, že je vyprávěna s nadsázkou a odstupem a nesnaží se za každou cenu být realistická. Mohu si ji tak v čele s výborným Richardem Drayfusem opravdu užít, i když je plná spousty klišé a zjednodušení. Velmi osobní hodnocení. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (9)

  • V scéne s pochodovou kapelou z obdobia 60.rokov môžeme vidieť bubon značky Yamaha. Bubny tejto značky sa však v Spojených štátoch amerických objavili až v 80. rokoch. (GTS_PUNK)
  • V scéne zo školy pre deti so sluchovým postihnutím má učiteľka naslúchadlo. To sa však v období, v ktorom je vo filme zobrazené, ešte nepoužívalo. (GTS_PUNK)

Reklama

Reklama