Coming Out

"Hlavním hrdinou filmu je kultivovaný mladý učitel, který se snaží vzdorovat svému zaměření, ale nerozhodností vyvolává žárlivost a nejistotu na obou stranách. Současně s pátráním po ztraceném příteli se snaží znovu najít i svou duševní rovnováhu a osobnostní integritu." Celkem dobrý film na tehdejší dobu, jen tomu chybí konec. (13.09.2007)

Malý zázrak, dalo by se říct. První a zároveň jediný film s homosexuální tematikou natočený v bývalé Německé demokratické republice těsně před pádem berlínské zdi ani po 25 letech neztratil nic ze své nadčasovosti. Je paradoxní, že zatímco v západní - hlavně v anglosaské - tvorbě v 80. letech jsou homosexuálové spojováni hlavně s nemocí AIDS a virem HIV, tak ve východoněmeckém Coming Outu nic takového nenajdeme. Proto by příběh středoškolského učitele Phillippa mohl s jistými výhradami fungovat i dnes (nesouhlasit by se dalo s tvrzením Matthiase, že homosexuálové nechtějí mít rodinu - dnes je žít v páru a vychovávat děti poměrně běžné). Kdo by zde hledal nějakou senzaci, tak má smůlu; Coming Out je jen prostý milostný příběh s přesvědčivými hereckými výkony, skromným režijním přístupem (zapomeňte na jakékoli exhibice, ať už si pod tímto slovem představíte cokoli) a z dnešního pohledu je výtečnou dokumentární výpovědí té doby. Film měl premiéru přesně v době zmíněného pádu berlínské zdi (9. října 1989) a v následujícím roce získal na Berlinale cenu Teddy pro nejlepší queer film. Mohl bych vytknout snad jen trudný hudební doprovod, který naštěstí nemá vliv na celkové vyznění filmu a objevuje se jen v několika pasážích. (18.04.2014)

Ona ho má ráda, ale on zjišťuje, že by radši někoho jiného než jí. Pak se samozřejmě ten milostný trojúhelník potká a je z toho scéna s velkými gesty a ještě většími emocemi. Klasické drama s klasickou zápletkou, s klasickou sérií pouček o toleranci a s klasickým zobrazením gay baru (jedna transka vedle druhý). Kdyby to nenatočili ve Východním Německu, pochopitelně. Nevěřil bych, že v komunistickém bloku může vzniknout tak otevřený film! Rok '89 byl už patrně volnější (i když jsem moc rád, že jsem nezažil ani ten, zvonit klíčema můžu i tak). Moje hodnocení je hlavně za odvahu a invenci, které autoři museli mít. Patří jim můj obdiv. (24.01.2013)

Film, ktorý borí mýtus, že gayovia sú pekní ;-).. Najmä však, keď si odmyslíme škaredý vizuál filmu, treba mu uznať, že je to odvážny plagátový queer film (v zmysle pioniersky v danej kineatografii). Pokrýva pomerne širokú paletu problémov, s ktoými sa homosexuáli potýkali nielen v súdobom NDR, ale prostredníctvom postaršieho gaya nahliadol aj do obdobia 3.ríše. Film vychádza z vďačného klišé closeted homosexuála, ktorý sa ožení a pak mu to docvakne a navyše je učiteľ. Carow zjavne rád "nekorektné" vzťahy. (29.05.2009)

(NNF) COMING OUT je považován za průkopnický, protože jde o jediný film s otevřeně homosexuální tematikou, který vzniknul ve Východním Německu před pádem zdi. Na kultovnosti přidávají ještě historky o tom, že se jednalo o státem podpořený projekt, který financovalo studio Defa, jež se později od filmu distancovalo, a konání premiéry přesně v ten den, kdy došlo k pádu Berlínské zdi. Obstojí ale režijní počin Heinera Carowa, když se odhlédne produkčně-recepčních historek, které ho provázejí? Na to je obtížné odpovědět, protože atmosféra ve společnosti měla nepochybně vliv na výslednou podobu. Nabízí se srovnání s o devět let "starším" TAXI ZUM KLO, které vzniklo v Západním Německu: v obou případech se zápletka točí kolem hlavní mužské postavy, která učí ve škole a je "closed homosexual", oba sdílejí snahu pojmout dané téma co nejkomplexněji, takže nechybí otázka homosexuality a nacismu, akce skinheadů proti homosexuálům a spojení homosexuality a pedofilie, zatímco je nám představen život dané komunity/subkultury (a je jedno, jestli jsme na drag plese či v gay baru). Výrazně se ale liší v pojetí, protože pionýrské dílo NDR tíhne k většímu realismu a výrazně se v závěru odklání ze zavedených vypravěčských norem, kdy si drze dovolí nezodpovědět všechny otázky, a tak je na divákovi, jestli konec bude považovat za šťastný (přijal svou identitu), či ne (přijal svou identitu, ale ví, co ho čeká - ztráta místa). Zatímco v NSR mohlo být již na počátku osmdesátých let zpracována homosexuální tematika, která sklidila úspěchy u diváků a kritiků, teprve na konci osmdesátých let se němečtí homosexuálové v NDR dívali nejistě do budoucnosti. (02.01.2011)