Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Setkání s Matthiasem zasáhne Philippa jako blesk z čistého nebe. V ten okamžik mu dojde, co tušil a na co celý svůj život podvědomě čekal. Je tu ale Tanja, která Matthiase miluje a čeká s ním dítě. A jsou tu také společenské předsudky vůči homosexuálům. Philipp se neodvažuje říci Tanje ani Matthiasovi pravdu a ocitne se tak v hluboké krizi. I přes pocity osamělosti a zmatenosti si stále zřetelněji uvědomuje, že pro něj neexistuje žádná jiná možnost než ztotožnit se sám se sebou a svými vášnivými představami. Přes protest studia DEFA se Heinerovi Carowovi, režisérovi slavné Legendy o Paule a Paulovi, povedlo natočit citlivý milostný příběh jako obhajobu tolerance. (Das Filmfest)

(více)

Recenze (20)

petrsv 

všechny recenze uživatele

"Hlavním hrdinou filmu je kultivovaný mladý učitel, který se snaží vzdorovat svému zaměření, ale nerozhodností vyvolává žárlivost a nejistotu na obou stranách. Současně s pátráním po ztraceném příteli se snaží znovu najít i svou duševní rovnováhu a osobnostní integritu." Celkem dobrý film na tehdejší dobu, jen tomu chybí konec. ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Malý zázrak, dalo by se říct. První a zároveň jediný film s homosexuální tematikou natočený v bývalé Německé demokratické republice těsně před pádem berlínské zdi ani po 25 letech neztratil nic ze své nadčasovosti. Je paradoxní, že zatímco v západní - hlavně v anglosaské - tvorbě v 80. letech jsou homosexuálové spojováni hlavně s nemocí AIDS a virem HIV, tak ve východoněmeckém Coming Outu nic takového nenajdeme. Proto by příběh středoškolského učitele Phillippa mohl s jistými výhradami fungovat i dnes (nesouhlasit by se dalo s tvrzením Matthiase, že homosexuálové nechtějí mít rodinu - dnes je žít v páru a vychovávat děti poměrně běžné). Kdo by zde hledal nějakou senzaci, tak má smůlu; Coming Out je jen prostý milostný příběh s přesvědčivými hereckými výkony, skromným režijním přístupem (zapomeňte na jakékoli exhibice, ať už si pod tímto slovem představíte cokoli) a z dnešního pohledu je výtečnou dokumentární výpovědí té doby. Film měl premiéru přesně v době zmíněného pádu berlínské zdi (9. října 1989) a v následujícím roce získal na Berlinale cenu Teddy pro nejlepší queer film. Mohl bych vytknout snad jen trudný hudební doprovod, který naštěstí nemá vliv na celkové vyznění filmu a objevuje se jen v několika pasážích. ()

Reklama

fredisek 

všechny recenze uživatele

Ona ho má ráda, ale on zjišťuje, že by radši někoho jiného než jí. Pak se samozřejmě ten milostný trojúhelník potká a je z toho scéna s velkými gesty a ještě většími emocemi. Klasické drama s klasickou zápletkou, s klasickou sérií pouček o toleranci a s klasickým zobrazením gay baru (jedna transka vedle druhý). Kdyby to nenatočili ve Východním Německu, pochopitelně. Nevěřil bych, že v komunistickém bloku může vzniknout tak otevřený film! Rok '89 byl už patrně volnější (i když jsem moc rád, že jsem nezažil ani ten, zvonit klíčema můžu i tak). Moje hodnocení je hlavně za odvahu a invenci, které autoři museli mít. Patří jim můj obdiv. ()

kikuka 

všechny recenze uživatele

Film, ktorý borí mýtus, že gayovia sú pekní ;-).. Najmä však, keď si odmyslíme škaredý vizuál filmu, treba mu uznať, že je to odvážny plagátový queer film (v zmysle pioniersky v danej kineatografii). Pokrýva pomerne širokú paletu problémov, s ktoými sa homosexuáli potýkali nielen v súdobom NDR, ale prostredníctvom postaršieho gaya nahliadol aj do obdobia 3.ríše. Film vychádza z vďačného klišé closeted homosexuála, ktorý sa ožení a pak mu to docvakne a navyše je učiteľ. Carow zjavne rád "nekorektné" vzťahy. ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

(NNF) COMING OUT je považován za průkopnický, protože jde o jediný film s otevřeně homosexuální tematikou, který vzniknul ve Východním Německu před pádem zdi. Na kultovnosti přidávají ještě historky o tom, že se jednalo o státem podpořený projekt, který financovalo studio Defa, jež se později od filmu distancovalo, a konání premiéry přesně v ten den, kdy došlo k pádu Berlínské zdi. Obstojí ale režijní počin Heinera Carowa, když se odhlédne produkčně-recepčních historek, které ho provázejí? Na to je obtížné odpovědět, protože atmosféra ve společnosti měla nepochybně vliv na výslednou podobu. Nabízí se srovnání s o devět let "starším" TAXI ZUM KLO, které vzniklo v Západním Německu: v obou případech se zápletka točí kolem hlavní mužské postavy, která učí ve škole a je "closed homosexual", oba sdílejí snahu pojmout dané téma co nejkomplexněji, takže nechybí otázka homosexuality a nacismu, akce skinheadů proti homosexuálům a spojení homosexuality a pedofilie, zatímco je nám představen život dané komunity/subkultury (a je jedno, jestli jsme na drag plese či v gay baru). Výrazně se ale liší v pojetí, protože pionýrské dílo NDR tíhne k většímu realismu a výrazně se v závěru odklání ze zavedených vypravěčských norem, kdy si drze dovolí nezodpovědět všechny otázky, a tak je na divákovi, jestli konec bude považovat za šťastný (přijal svou identitu), či ne (přijal svou identitu, ale ví, co ho čeká - ztráta místa). Zatímco v NSR mohlo být již na počátku osmdesátých let zpracována homosexuální tematika, která sklidila úspěchy u diváků a kritiků, teprve na konci osmdesátých let se němečtí homosexuálové v NDR dívali nejistě do budoucnosti. ()

Galerie (11)

Zajímavosti (4)

  • Na festivalu Berlinale v roce 1990 byl film uveden v hlavní soutěži a obdržel Stříbrného medvěda za mimořádný umělecký přínos a také cenu za nejlepší gay a lesbický celovečerní film Teddy Award. Mimo soutěž byl na Berlinale uveden i v letech 1997, 2001 a 2006. V roce 2005 byl uveden i na Torontském LGBT filmovém festivalu. V roce 2011 byl Coming Out uveden na losangelském gay a lesbickém festivalu OutFest, a to u příležitosti 25. výročí ceny Teddy Award ve výběrové sekci filmů ověnčených touto cenou. Pořadatel festivalu přitom uvedl jako příznačné, že byl film premiérován v den pádu Berlínské zdi. (SeanBean)
  • V rámci kinematografií střední Evropy se jedná o přelomový queer film s velmi zajímavou produkční historií. Jedná se o poslední snímek z produkce legendárního východoněmeckého studia DEFA a zároveň o jediný film východoněmecké kinematografie otevřeně tematizující homosexualitu. (Zdroj: Mezipatra)
  • Režisér Heiner Carow projekt prosazoval přes protesty filmového studie Defa jen obtížně, nakonec však úspěšně. (Rugero)

Reklama

Reklama