Gonggongui jeok

Je to dosť dobrý akčný kriminálny film. Má veľmi dobrý príbeh o drsnom detektívovi, ktorý sa v práci správa úplne nezodpovedne, miesto rozumu radšej používa násilie a tak sa dostáva do neustálych problémov s nadriadenými. A keď je spáchaná dvojnásobná vražda staršieho manželského páru, je jediným, kto verí, že vrahom je ich syn z vyššej spoločnosti a keďže u nadriadených pre to nemá pochopenie, urobí všetko preto, aby ho dostal. Ale vrah sa tiež len tak nenechá. Spracovanie sa mi páči, síce samotná kriminálna línia nie je výraznejšie prepracovaná, ani nápaditá a navyše kvôli tomu, že divák pozná vraha už od prvého momentu, ako sa dá tu nemôže nič výraznejšie prekvapiť, ale v tomto prípade mi to plne vyhovuje. Film je postavený práve na dvoch hlavných postavách stojacich na opačnej strane, hlavný hrdina je perfektný, detektív, ktorému sú nejaké predpisy a nadriadení úplne ukradnutí, príchod ľudí z vnútorného ho tiež nevydesí a k zločincom a podozrivým sa správa vždy len násilne, o moc nezaostáva ani jeho protivník, úspešný muž z vyšších kruhov, ktorý je pre väčšinu ľudí nedotknuteľní, zdanlivo slušný otec a manžel, ale aj maličkosť proti jeho osobe je schopný riešiť tými najradikálnejšími spôsobmi. Obaja tu majú plno priestoru a situácií, ktoré ich dobre prezentujú, bavili ma samostatne, ale aj v spoločných scénach, takže aj napriek tejto dĺžke to pôsobí väčšinu času svižne a hlavne v druhej polovici, ktorá je už dosť dynamická. Jedine to finále mohlo byť trochu inak podané, ale aj tak si nemôžem moc sťažovať, nenašiel som tu žiadne výraznejšie slabé miesto a bavil som sa dobre od začiatku až do konca. Samotnej akcie tu očakávane nie je až tak moc, ale aj tak občas poteší nejaký ten súboj, prípadne rôzne situácie, v ktorých stojí hlavný hrdina proti nejakému zločincovi a nájde sa aj pár surovejších likvidácií. Herecké obsadenie je výborné, Sol Kyung-Gu v úlohe detektíva a Lee Sung-Jae ako vrah, obom nechýba charizma, bavil ma ich výkon a úplne mi sadli aj charakterovo, ale poteší aj viacero vedľajších postáv, hlavne z policajnej stanice. Réžia a technická stránka sú slušným žánrovým štandardom, pre potreby filmu mi prišli úplne ideálne. Po celý čas som sa bavil výrazne nadpriemerne, takže nemám dôvod pre horšie hodnotenie. 77% (06.08.2013)

Akční krimi s komediálními prvky o detektivovi, který svou práci dělá víceméně jen proto, aby si mohl nelegálně přivydělávat a sem tam někomu namlátit, a který se do případu o vrahovi, jímž je sobecký pološílený businessman, dostane jen náhodou kvůli tomu, že mu šlapou na paty lidi z vnitřního. Velmi pohodový a zábavný snímek. (7/10) (09.09.2009)

Žánrovo balansujúci príbeh medzi drsnejším humorom a vážnym thrillerom o vyšetrovaní vrážd postaršieho manželského páru. Film nie je ani tak primárne zameraný na úspešné dopadnutie vraha (ktorého aj tak ako diváci poznáme v štýle odvíjania príbehu a la Colombo od začiatku), ale oveľa viac sa sústreďuje na vykreslenie postavy ústredného detektíva a jeho spôsob práce. Aj keď osobne mi práve tie spomínané žánrové prechody miestami pripadali šité trocha hrubou ihlou (hlavne zo začiatku), v konečnom dôsledku ide o kompaktne uzavretý film, ktorý vie "čo" chce povedať a rovnako presvedčivý je aj v spôsobe "ako" to povedať. Čerešničkou na dorte bola pre mňa epilógová scéna s obľúbeným drevorubačským nástrojom, detektívovým vlastným "Ezekiel 25:17" a chytľavou muzičkou jemne variujúcou skladbu Misirlou z Pulp Fiction :-) (29.01.2005)

Tak nějak konstatuji, že kdysi byly filmy z Koreje lepší. Public Enemy má typické znaky dospěleji koncipovaného snímku, zhruba na úrovni amerického Heat. Alespoň v tom důrazu na postavy. Všichni herci vypadají přesvědčivě, jejich charaktery hýří vážným zájmem o to, co jako figurky v příběhu představují. To vše mi zde velmi sedlo. A já prostě zbožňuji vážněji pojaté podívané, co nedělají v triviálních věcech žádnou ostudu. Primárně jde o poctu policejním složkám, po infantilnosti a nesmyslném chování ani památky. Jen se tu neustále všichni pohlavkují, což by někdo mohl brát jako regulérní mlácení či týrání. Je to zřejmě pro tento národ poznávací znamení. Důležité je, jak svědomitě svou práci berou, záleží jim na výsledcích a kázni, byť ne každý se tím řídí. Vesměs trnitá cesta mezi respektované vyšetřovatele, jak s ní daný příslušník sboru naloží, to už je čistě na něm. Odbor vnitřních záležitostí, kam spadá dohled nad dodržováním předpisů a postupování dle všeobecného předpokladu, co by měl každý policista ctít. Samozřejmě, nechová-li se tak, zadělává si na možné potíže a své degradování. Děj je tudíž sledem toho, co jsem už popsal. Klasická kriminálka, kde se vše postupně podělá, hlavní hrdina má důvod ke své naštvanosti. Jednou v noci si potřebuje ulevit, ale přimotá se neuvěřitelně bizarním způsobem k hrdelnímu zločinu, co se později rozpomene na onu osudnou noc. Tím je rázem jeho hnací motor existence jasný, dostat toho, kdo se nezastaví před ničím a policistům tím jen přidělává práci. Jde zároveň i o hodně vygradovanou hru na kočku s myší, jak si oni dva dokáží vzájemně strkat klacky pod nohy. Jsou ve svém počínání velice dobří. Zkrátka podívaná, co strhne. Radost vidět! (19.01.2022)

Detektiv Kang je takový svérázný samorost. Jeho vyšetřování není zrovna dle příruček a tradičně jihokorejsky osciluje mezi dvěma zdánlivě neslučitelnými žánry. Obvykle to Korejcům vyjde, tentokrát také, ale poněkud rozpačitě. Navíc je to stopáží zbytečně dlouhé, obvzláště zpočátku, ovšem jak je u snímků z této provincie zvykem, tak čím blíže konci, tím lepší to je. Public Enemy je výtečný film, jen o půl hodiny delší než by se bývalo slušelo. (11.11.2007)