Alfie

Výborná romantická komedie, která dokáže pobavit, ale nechybí i vážnější momenty. Netradiční režijní zpracování zaslouží velkou pochvalu, stejně jako mladý Michael Caine, za titulní roli byl právem nominován na Oscara. Scénář filmu je zajímavý a vše se odehrává v přiměřeném tempu. Za zmínku také stojí výborný stejnojmenný remake (v češtině přejmenovaný na "Zlatíčko") s Judem Lawem. Lewis Gilbert a Michael Caine spolu natočili v roce 1983 další neméně povedenou komedii "Rita se vzdělává". (16.08.2010)

Trochu méně okázalá verze svůdníka Alfieho. Staré filmy a vůbec celý ten způsob zfilmování je zajímavý, ale asi to pro mě není to pravé ořechové. Ani by mi nevadila kratší stopáž. Nelíbilo se mi neustálé mluvení na kameru, které Alfie praktikoval...stejně tak jako to nemám ráda v jiných filmech tak i v tomhle mě tato forma pojetí dosti otravovala. Stejně tak jak to je ve filmu tak i ve skutečnosti takový proutník jednoho dne "ostrouhá" a ani hlavní postavě se takový osud nevyhnul. Závěrečná myšlenka s osamělým psem byla naprosto výmluvná. (09.04.2013)

"O čem, že to je, Alfie? Jen užít si to, co máš rád? O čem, že to je, kdo tohle vyhraje? Máme brát víc, nežli dát? Nebo být laskavý, snad........." . Ach, ten sebestředný chlap, který nenechal žádnou švitorku na pokoji a trhal si je jako květiny do vázy, aby je za čas vyhodil a natrhal jiné. Alfie si to představoval jednoduše, všechno mu bylo jasné, ale jeho život byl jak život přelétavého ptáka, který neví, na jakou větev z košatého stromu žen se má usadit. Michael Caine tady zazářil svým hereckým umem, celou dobu to táhnul a přitom se mu ani pusa nezastavila. Šaramantní fešák, že jsem se ani švitorkám nedivila a těm nominacím už vůbec ne. (04.01.2016)

Celou dobu při sledování se mi tam vkrádalo srovnání s o 3 roky mladším filmem Já, truchlivý Bůh, jehož hlavní postava (v úžasném hereckém ztvárnění Miloše Kopeckého) vykazuje s Alfiem celou řadu podobností. Kromě společné záliby v ženách je tou nejnápadnější jejich mluvení do kamery k divákům (na stejný zcizující prvek jsem ještě narazil ve filmu Annie Hallová). Na rozdíl od svého českého protějšku (který se k oslovování diváka uchyluje vcelku střídmě) však Michael Caine mluví do kamery k divákům skoro neustále, což v kombinaci s téměř dvouhodinovou stopáží začne působit téměř až otravně (v duchu čeho je moc, toho je příliš). A celkově mi ten film přišel slabší, citelně méně zábavný, a mnohem více poznamenaný dobou svého vzniku, než Já, truchlivý Bůh (Alfie musí svou neuvěřitelnou cudností dnešního diváka až zarazit - v tom filmu se neukáže naprosto nic, a i dialogy jsou velice krotké). Zajímavé mi přišlo, že jak mi byl Alfie celou dobu extrémně nesympatický (v podstatě mi přišel jako lidský odpad), v samotném závěru jsem pro něj nakonec našel pochopení, a byl jsem rád, že film končí právě tak, jak končí, protože jsem si přesně takový závěr přál, a protože jen z něj mám dojem, že takto je svět v pořádku. (Mimochodem zmíněný závěr by sám o sobě byl na 4 *, ale kvůli slabšímu zbytku filmu se přidržím jen 3 *. Za zmínku stojí i výtvarně nápadité závěrečné titulky se skvělou písní "Alfie" od Cher / Cilly Black). Jedním z dobrých důvodů, proč tento film stojí za vidění i po těch letech, je herecký představitel titulní postavy - pro všechny, kdo mají Michaela Caina zafixovaného jako Batmanova asistenta z Nolanových filmů (případně jako starce nad hrobem ze Sorrentinova Mládí), by mělo být zajímavé vidět, že byly časy, kdy byl obsazován i do rolí suverénnních playboyů - až by tomu nemusel jeden věřit. (28.02.2016)

Tragikomedie o tvářeměnícím Casanovovi, jemuž život postupně uštědří nejeden pohlavek a kopanec. On vůbec celý film má hodně co říci i dnes, a i proto ho lze jedině doporučit. I Michael se zde opravdu předvedl v tom nejlepším možném světle (samozřejmě jako herec, ne jako postava Alfieho, která rozhodně není prototypem Mirka Dušína) a způsob, jakým se vždycky podívá do kamery a promluví k divákům je nezapomenutelný. Snímkem se navíc nese příjemná atmosféra 60s, která jakoby ještě umocňovala celkový, téměř dokonalý dojem. (13.05.2009)