Kozure Ôkami: Meifumando

Toto pokračovanie má zaujímavý rozjazd, kde si netradičným spôsobom najme rodina Kuroda, osamelého vlka Itto Ogamiho. Priestor dostane aj malý syn Daigoro ( Akihiro Tomikawa ) a jeho scéna patrí k vrcholom celej série. Páčilo sa mi, že príde aj na zvyklosti a tradičnú japonskú filozofiu. Piaty diel patrí určite k tám lepším. (18.07.2012)

Film začíná poměrně zajímavě, jelikož si Itto Ogamiho najme pět mužů, kteří nejprve zkoušejí jeho schopnosti, a až ve smrtelné křeči mu sdělují své tajemství. Litry krve, samurajská čest, skvělá hudbaO tomto filmu se dá říci v podstatě to samé jako o ostatních dílech série. Kdo to má tento žánr rád, bude se rochnit blahem, ten kdo ne, bude nechápavě kroutit hlavou. Já radostně přikyvuji a usmívám se od ucha k uchu. (07.02.2006)

Tento díl je asi dopsud nejméně akční. Ogami Ittó v něm prvděpodobně i rozseká nejméně lidí, i když v závěru se mu daří slabší bilanci poměrně dohánět. Jestli si to dobře vybavuji, tak po dobu 60 minut zabije Osamělý vlk pohé 4 lidi. Každopádně o co méně se zde seká o to více je zde příběhu. A tak je zde poprvé kladne větší důraz i na mládě Daigoró. Ten zde snad poprvé promluví a stojí to za to, hned prokáže, že je dítětem a následníkem svého otce. Díky těmto událostem se tak může divák s postavami lépe obeznámit. No a pak přijde hlavní úkol a hráze zabraňující průtoku krve jsou deinitivně strženy a je to zfilmovaný manga komiks se vším všudy. Akční scény jsou zde pojaty trošku jinak než bylo zvykem. Souboje nejsou nasnímány přímočaře, ale z různých nezvyklých úhlů a také jsou dynamičtěji sestříhány. Výsledkem je, že je vidět sice méně, ale zde je to rozhodně více, protože to působí lépe a méně toporně. (07.05.2010)

Predposledná časť mi prišla ako predohra k záverečnému kúsku... Bolo tu pomenej bojov (nepočítam samozrejme už štandardne finále kde sa sekalo jedna radosť) viac kecov a obšírnejší príbeh hoci nudil. Opakujúce sa miesta už po piatom dieli tak nebavia. Tvorcovia však dali väčší priestor pre mláďa ako v minulích častiach ale ani to mi nesadlo. Avšak nech sa na to pozerám s akéhokoľvek uhlu ide stále skvelé samurajské chanbara ktoré kvalitou neklesá v žiadnom prípade a už vonkoncom nenudí. Sekanie nepriateľov vždy posúva hranice brutality, v tejto časti môžeme vidieť už aj črevá ktoré vyliezajú s odseknutého tela. (15.09.2014)

Úprimne, ten istý koncept tomu začína trošku škodiť. Aj napriek tomu, že nedokážem filmu uprieť jeho kvality ( a že ich má), recipročný spôsob rozprávania je v tomto prípade na škodu. Itto a Daigoro stále putujú feudálnym Japonskom. Stále berú zákazky a stále sekajú nepriateľov zľava zprava. Len tomu chýba tá ľahkosť prvých troch dielov. V zásade ale pozerateľná záležitosť, ktorá je zábavnejšia práve v scénach, kde sa nebojuje a nerieši nejaké to zavraždenie vysokopostaveného panovníka- teda keď je tam Daigoro a zlodejka. Finále pekne krvavé a s premyslenou choreografiou. Poteší množstvo nápadov. Ale dejová línia je priamočiara, viac menej bez prekvapení. A to zamrzí. Rovnako, ako že sa úvod tohto dielu nevenuje Ittovým zraneniam z konca štvrtej časti, hoci hlavný zlosyn tu kupodivu nemá oko. Takže kauzalita funguje. Som zvedavý na finále. Toto je ale pre mňa zatiaľ najslabšia časť. (13.02.2022)