Munakata šimai

Munekatovy sestry - rozdílné jak noc a den. Starší, konzervativní a zdrženlivá Setsuko se halí do kimona a zastává hodnoty tradiční japonské kultury. Prostořeká Mariko, zastupující mladou, moderní, liberální generaci, se obléká, smýšlí i jedná v západním stylu. Obě milují Hiroshiho, dobrotivého a šarmantního obchodníka se starožitnostmi. Setsuko na něj v hloubi duši stále nemůže zapomenout, protože byl její první velkou láskou. A ani on ji nepřestal milovat. Jenže Setsuko je provdaná za nezaměstnaného alkoholika a hrubiána Mimuru a se svým osudem se smířila. Mariko si chce Hiroshiho vzít ze soucitu ke své sestře, aby alespoň takto jim pomohla se přiblížit... Film vznikl podle tehdy populární novely, byl obsazen samými hvězdami a spolkl ve své době obrovský budget. Ozu byl vybrán jako externista (nebylo to jeho domovské studio), aby jako prvotřídní režisér zaručil kasovní trhák. Připadalo mi však, že on do tohoto prestižního projektu nevložil své pověstné vřelé zanícení. Což mohlo být zapříčiněno tím, že dával přednost vlastním scénářům, ušitým na míru hercům, které si sám předem vybral a tady měl svázanější ruce. Výsledek se mi proto jeví trošku rozplizlejší a jakoby se vytratilo proslulé kouzlo dřívějších snímků. Také se mi zdál na Ozua až příliš melodramatický. Nicméně jeho jedinečný rukopis je samozřejmě znát a fanoušci tohoto „nejjaponštějšího“ japonského režiséra si ho náležitě vychutnají. (21.06.2011)