Příliš pozdní hrdina

Ze začátku se vše zdá jako solidní válečná žánrovka typická pro minulé století, která sice má s válkou společného jen ty uniformy, ale dá se na ni s vypnutým mozkem celkem zábavně dívat. No, nebudu zbytečně spoilerovat pro ty, kteří ještě neviděli 42 let starý film, ale ten konec naprosto pochcává veškerou logiku a předchozí děj. Nedokážu si vůbec představit, jaké kardinální hovado muselo psát scénář, protože desetikilometrové vzdálenosti, které vojáci zdolávali po celou noc a potili při nich doslova krev, se během jedné sekundy smrsknou na deset metrů a nakouknutí do nejbližšího křoví, aby se celý problém vyřešil jedním fádním výstřelem z ruční bambitky. Směšný konec, který nedovolí logicky myslícímu sedlákovi s fyzikálně-chemickým mozkem, vůbec poslat tento film nad průměr tří hvězd. 60% (31.05.2012)

Michael Caine byl v sedmdesátých letech skutečně ve formě, filmové trháky jako Poslední údolí a Příliš pozdní hrdina ho navždy zanesly do světového filmu. Caine po boku Robertsona ve filipínské džungli likvidují sebevědomé Japonce, které vede vychytralý důstojník, jenž sehrává se zbytkem přeživších ze skupiny podivnou psychologickou hru za účelem zbylé přesvědčit o správnosti vzdát se mu a navždy tak pohřbít nabytou strategickou informaci. Skvěle zakončený snímek s děsivým úprkem o život. (03.10.2009)

Spolu komentátori sú sklamaní z nelogickostí v deji a zlého dabingu. Zrejme som jednoduchšie vybavený. Pretože mne nevadilo ani jedno ani druhé. Dabing som si užil. Vojnu považujem za nelogickú vždy. Vrátane jej príčin. Tak akú logiku hľadať v priebehu bojových operácií? Vždy je to vec náhody. Aj prežitie. Naopak, užil som si vskutku skvostné charaktery vojakov. Američan je bufeťák s nechuťou k boju a priamej akcii. Má moje sympatie! Prišiel užiť tichomorského slnka, cigariet a pohody k piesočným plážam. Ešte lepšie! Len vďaka znalosti japončiny. Nebola by k zahodeniu. Namiesto toho je svojim nadriadeným a zároveň kamarátom, vďaka znalosti japončiny, povolaný k náročnej bojovej úlohe. Pôjde pri nej o kejhák. Nadriadený, v podaní Henryho Fondu, sa šmahom ruky mení z podlizovačného kamoša na odpudivo nadradenú a kokotsky prísnu vojenskú gumu. Angličania, ku ktorým je bufeťácky Amík priradený, na tom nie sú s vojenskou cťou a morálkou lepšie. Veliteľom jednotky je nafúkaný obmedzenec. Príliš žerie vojnu. Takýto sú úplne najhorší, viem z vlastnej vojenskej skúsenosti. Vďaka nemu sa v úvode misie takmer tretina jednotky postrieľa navzájom (pri útoku ich veliteľ nevhodne rozostaví oproti sebe). Iný zmrd z jednotky neváha useknúť nepriateľovi ruku, aby získal jeho zlatý prsteň. Neskôr sa v rámci jednotky vraždí. Odopierajú sa príkazy a tak. Z druhej strany spoznáme japonského dôstojníka - sadistu. Vyžíva sa v psychickom i fyzickom mučení protivníkov. Niet si veľmi medzi kým vybrať. Jediným sympaťákom ostáva vojak v podaní Michaela Caina, ktorý nemá zlé nápady ako so všetkým vydrbať a nezničiť si život. No i on sa v závere, žiaľ, zmení na patetického úbožiaka. Hláška filmu: "Pobežíme cik-cak. Ja pobežím cik a Ty cak." (11.01.2021)

O co je blbější začátek, o to lépe finišujem. Těžko si v postavách vybrat favofita, pokud tedy nejste míšenec anarchisty, nihilisty a pacifisty, aby vám Robert Aldrich podstrčil nosatého Ronalda Frasera (jeho roli jsem mu nezáviděl). Jestli to obranné pole před táborem mělo nějaký hlubší význam než ukázat, že všichni se bojí o svůj nos a tak ani krok navíc pro kamaráda neobětují, nepovedlo se ho doručit divákovi. Ztotožňuji se s komentářem kolegy DaViD´82, dabing ač plný výborných dabérů, je opravdu hrozný. Velmi slabých čtyři, spíš tři a jeden výstřel. (09.07.2016)

Průměrný válečný film obsahující až příliš velké množství neakceptovatelných wtf momentů. Děj se odehrává v roce 1942 na největším ostrově Vnějších Hebrid, kam je kvůli své znalosti japonštiny převelen americký poručík Sam Lawson (Cliff Robertson). Angličani mají svou základnu úplně na jihu, Japonci ovládají sever. A tady už nastávají první problémy. Japonci ve filmu ovládají celý ostrov, přičemž Angličani drží pouze malou pevnůstku, ani to ne, jen několik budov hájených asi čtyřmi kulometnými hnízdy. Skupina asi 15 vojáků spolu s Lawsonem a lékařem Toshem (Michael Caine) se vypraví hluboko do nepřátelského území zničit nepřátelskou vysílačku. Jsou mezi nimi schematicky vykreslené figurky jako vojín-zbabělý nováček, obtloustlý zbabělý hajzl, nebo velitel, kterého ale vojáci nerespektují. Je jasné, že ne všichni se vrátí zpět. Hned v prvních minutách filmu je scéna, kdy se tým několika vojáků vrací zpět do tábora přes obří planinu, která se před základnou angličanů rozkládá, a z okolní džungle po nich střílí japonští vojáci. Hádejte, jak film končí... A to jsem ještě nezmínil, jak důmyslně mají Japonci v džungli nataženou audio aparaturu... Někdo tady Příliš pozdního hrdinu přirovnává k Četě, ale horší přirovnání bych nevymyslel. Tohle je prostě až příliš obyčejně natočený válečný film, bez jakéhokoliv výraznějšího momentu. O válce celkově nejde moc dobře točit filmy nějak originálně, aniž by člověk opakoval a napodoboval díla jiných režisérů. Pokud člověk zrovna nenatáčí Apokalypsu. (11.05.2010)