Oněgin

Skoro dokonalý film... kdyby tam bylo trochu víc prostoru pro kontinuitu děje a možná nějak víc emocí... ale možná je to jenom tím, že já jsem tyto emoce nikdy neprožila, tak ty skvěle jemně a komorně zahrané city ve mě tolik nezarezonovaly. Každopádně Ralphova jemná, ale čitelná mimika mě dostávala v každém okamžiku do úžasu i nadšení. Poetika filmu je silná a určitě ve mě tenhle film zanechal víc, než se mi teď zdá, ono se to bude myslím pomaličku rozležívat. A jistě se podívám brzy zase...PS..ten Tánin dopis ale dost odflákli, to je pravda... nebo žeby překlad? Taky dost vadila psaná angličtina, ale s tím se nedá nic dělat... (13.01.2022)

Nevěřila jsem vlastním očím, ruská klasika Made in USA. A jímala mě hrůza stejně jako Barta. Alexandr Sergejevič Puškin, můj druhý nejoblíbenější klasik Ruska ( Michail Jurjevič Lermontov je neotřesitelně první). A nevěřila jsem vlastním očím podruhé, překvapivě výborné zpracování. Navíc, jako bonus, mě velmi potěšil nádherný hlas Jitky Ježkové propůjčený krásné Liv. Dokonce jsem ve svém nadšení, ochotna odpustit i hodně nepřesný překlad dopisu, který znám dodnes nazpaměť, a to jak v češtině tak v ruštině. (14.09.2005)

Perfektní zpracování Puškinova románu "Eugen Oněgin". Stále dokola říkám, že je to na režisérech a na hercích. V tomto případě hvězdné obsazení filmu (Ralph FIENNES a Liv TYLER). Režisérkou filmu Martha FIENNES (sestra charismatického herce). Proč charismatického ? Vzpomeňte na "Anglického pacienta" a na velitele koncentračního tábora ve filmu "Schindlerův seznam" a zvláště na scénu z nádraží, kdy Liam Neeson (O.Schindler) nechával z hadic lít do vagónů na vězně studenou vodu,aby je v nepředstavitelném vedru ochladil, a kdy najednou velitel tábora pochopil, že jim Schindler neškodí, ale pomáhá. Promítněte si v duchu jeho pohled, kdy beze slov vyjádřil pochopení i překvapení ! Tehdy jsem poznala, že je to "pan herec". A v "Oněginovi" je takových situací mnoho... Je to nádherný film, který ukázal "ruskou duši" v tehdejší společnosti i "lišnovo čelověka" (zbytečného člověka), na kterého čekalo jenom zoufalství a samota. Povedlo se, moc se to povedlo ! Díky ! (29.12.2009)

Fiennesovic rodinný podnik dal vzniknout Oněginovi polomagickému, zasněnému, s kouzelnými záběry, a naštěstí tak výpravnému jak si jen může tahle výkladní skříň světové literatury zasloužit. Mně osobně to ale příliš nesedlo, knihu jsem prožíval poněkud jinak a o opeře raději ani nemluvím;) Navíc mi příliš nevyhovovala ani Liv Tyler, které jinak mladé naivky nemám problém věřit. Faktem nicméně je, že Fiennesův Oněgin sklánějící se nad Lenským byl zdrcující, a kontrast té emocionální hloubky s následným vlečením mrtvého těla na kabátu svědčí o tom, že Ralphova drahá sestřička věděla velmi dobře, co chce s Puškinovou předlohou provádět. Vzato kolem a kolem je to fascinující, ale zkrátka mi to moc nevyhovovalo. Červenou vlajku ale rozhodně vyvěsit musím. 70% (14.07.2013)

".... proč jenom, proč jste přišel k nám? Já v žalu opuštěné vsi té, bych neznala vás, jak vás znám, ba ani žal, jejž pochopíte." Tenhle příběh pohříchu je tak jednoduchý - dvě poněkud nesesynchronizované lásky, okořeněné smrtí jednoho naivního idealisty. Pro film, který nemá nádherné Puškinovy verše a nemá ani snad ještě nádhernější hudbu Čajkovského je to značně limitující. Ale film má jinou zbraň - obraz a s tím je tady kouzleno dostatečně, aby se divák nenudil. Kupodivu herecké výkony bych až tak nevyzdvihla, Liv byla krásná a Ralph charizmatický jako vždy, ostatní postavy kromě Lenského nevýrazné. (20.04.2011)