Reklama

Reklama

Sluneční jas

  • Česko Sluneční svit (více)
Rakousko / Kanada / Německo / Maďarsko, 1999, 181 min

Režie:

István Szabó

Kamera:

Lajos Koltai

Hudba:

Maurice Jarre

Hrají:

Ralph Fiennes, Rosemary Harris, Rachel Weisz, Jennifer Ehle, Deborah Kara Unger, Molly Parker, James Frain, John Neville, Miriam Margolyes, Rüdiger Vogler (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Film nás postupně provází třemi generacemi maďarských Židů, vedle nichž se jakoby v "kostce" odkrývá složitá a rozporuplná historie Evropy dvacátého století. Hlavními hrdiny strhujícího příběhu jsou členové rodiny Sonnenscheinů-Sorsů, kteří nějakým způsobem poznamenají tři politické režimy: Rakousko-uherská monarchie a krátké demokracie, doba nacismu a období poválečného komunismu. Osudy soudce Ignatze Sonnenscheina, jeho syna - olympijského mistra v šermu Adama Sorse a posléze vnuka Ivana Sorse přitom ovlivňují jejich politická a náboženská příslušnost, ale také milostné vášně a vztahy... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (70)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Opravdu monumentální a ambiciózní film, který má dobrou atmosféru a charisma. Ale také je snad až příliš dlouhý a navíc je snad až trochu vlezlé to neustálé zdůrazňování hendikepu židovského původu v jakékoliv době a za jakéhokoliv režimu. Ne že by to měli lehké, ale hlavní postavy si v té mučednické roli až libují, aby pak mohli jednodušeji odůvodnit všechna svá počínání, především sobě samotným. A tak trvá celé tři generace, kdy se rodinný původ snaží členové rodiny utajit, aby se nejmladší člen rodiny hrdě přihlásil ke svým kořenům a ke své podstatě života. Vynikající herecký výkon předvádí Ralph Fiennes v hlavní trojroli Ignatze Sonnenscheina, později Sorse, Adama Sorse a Ivana Sorse, později opět Sonnenscheina. Monitoruje maďarské dějiny v kontextu celé střední Evropy od doby rakouské monarchie přes demokratické a nacionalistické tápání, fašismus a definitivní nástup komunismu. A snad největší chybou života byl židovský původ. Kdykoliv, kdekoliv, za jakéhokoli zřízení. A nic na tom nezměnilo ani to, že jste byli ctihodní soudci ve zkostnatělé monarchii, nebo veleúspěšným šermířem a reprezentantem země, či komunistickým policejním vyšetřovatelem. Hlavní provinění bylo židovství, pro které se trpělo všude, jako trest za ukřižování Ježíše Krista, jako trest za úspěch a prosperitu, jako jednoduchý cíl nenávisti, do které se promítal osobní strach, frustrace, závistivost a nenávist pramenící z vlastní malosti a tuposti. Z dalších rolí: nespoutaný živel Valerie Sonnenschein, později Sors (šarmantní Jennifer Ehle, jako stará Jenniferiina matka Rosemary Harris), nevlastní sestra, milenka a manželka ctihodného soudce Ignatze, temperamentní Greta (Rachel Weisz), milenka Adama a současně manželka jeho bratra, komunistická majorka Carole Kovács (Deborah Kara Unger), Ivanova milenka zaštiťující se silnými muži, tolerantní Hannah (Molly Parker), Adamova manželka, Gustave Sonnenschein, později Sors (James Frain, jako starý John Neville), Ignatzův bratr a lékař, který se již od mládí zasazoval o komunistické zřízení, moudrý Emmanuel Sonnenschein (David de Keyser), pracovitý otec Ignatze a Gustava, jeho starostlivá žena Rose (Miriam Margolyes), István Sors (Mark Strong), Adamův méně úspěšný bratr, muži ze šermířského prostředí generál Jakofalvy (Rüdiger Vogler), baron Margitta (Hanns Zischler) a Anselmi (Péter Andorai), rodinná služka Kato (Katja Studt, jako stará Mari Töröcsik), Andor Knorr (William Hurt), komunista, vyšetřovatel a Ivanův kamarád, a spousta dalších a dalších. Velkolepé ambiciózní dílo, kterému se dá mnohé vytknout. A přesto je především úchvatné ve svém rozsahu bolestivé historie a hledání životního místa člověka. ()

gabin(a) 

všechny recenze uživatele

Nemůžu jinak: István Szabó je bůh! A Ralph Fiennes taky! Tohle je TAK krásný film! Nádherně natočený, velkolepý a přitom komorní. Kvalitní scénář, výprava, kamera, herci, prostě všechno. Jak jsem tak uchvácená koukala, napadlo mě, že kdyby dal můj milovaný García Márquez svolení k natočení Sto roků samoty, tak by to pan Szabó zvládl dokonale! Proč ten Márquez? Protože 100 roků samoty taky mapuje historii jednoho rodu, a jednoho města (země, světadílu) a protože je tam postava babičky, silné svobodné ženy, která se prostě drží a zůstává rovná, ať se děje cokoli...A proč Szabó?Protože by uměl vytvořit dokonalou atmosféru hodnou knihy, barevnou, krásnou i mrazivou a uměl by vybrat ty správné herce, jako se mu to daří ve všech jeho filmech (nejradši mám Mefista). ()

Reklama

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Narvat tolik zásadních témat do tří hodin - očekávám povážlivý skřípot. Naložit tolik herecké odpovědnosti na jedna herecká záda, z toho bude ale rozbitých pověstí! A navíc příběh, jenž se odhodlal dost primitivním způsobem demaskovat všeobecný antisemitismus ve všech vrstvách maďarské společnosti a k tomu si přibalil plná ústa protisoudružské údernosti? Má to kupu chyb, stále se mi to však líbí, a to i na podruhé! ()

Vojcl 

všechny recenze uživatele

Jeden den hrdinou, druhý den zrádcem... Tenhle film dokonale vystihuje zrůdnost a absurditu všech totalitních režimů. I přes malý rozpočet autentické zobrazení utrpení z dob fašismu a komunismu. Ralph Fiennes exceluje v trojroli (jaktože tenhle chlap ještě nemá Oscara?) a zdatně mu sekundují i další (třeba William Hurt). ()

k212 

všechny recenze uživatele

Historické fresky mapující osudy několika generací jedné rodiny asi nejsou divácky moc vstřícné a obzvlášt ne, když se jedná o takouvou zastrčenou zemi jako je Maďarsko (a leží ono vlastně v Evropě???, nebo je to stát v Asii, každopádně je malý). Právě proto ho natočil režisér s výrazně zahraniční obsazením, aby ukázal osud své země i za mořem, aby vykřičel, že takto to tehdy bylo (ale stejně zasáhne jen evropany a možná Americkou židovskou obec). Nemusel to dělat (s vyjímkou Ralpha Fiennese a Williama Hurta), mě by film nadchnul i s domovským hereckým ansámblem. Nicméně to vůbec nesnižuje jeho kvality, jeho výtečnou dějovost a realističnost, jeho poselství. ()

Galerie (24)

Zajímavosti (6)

  • Sídlo, ktoré vo filme patrí rodine Sonnenscheinových, vrátane nádvoria, bolo miestom, kde vyrastal režisér snímky - István Szabó. (MikaelSVK)
  • Celosvětová premiéra proběhla 13. září 1999 na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. (BMW12)
  • Pracovným názvom filmu bolo označenie The Taste of Sunshine. (MikaelSVK)

Reklama

Reklama