Přání smrti II

Podobně jako u prvního dílu se mi asi nejvíc líbil samotný začátek. Ona banda násilníků neměla chybu, opět nechyběla jistá dávka drsnosti a mrazivosti, takže i po atmosférické stránce šlapalo všechno jako na drátkách. Jenže potom přišla na řadu béčková nelogičnost a já se místy začal trochu nudit. To co ještě alespoň částečně fungovalo v jedničce, tak tady už moc ne. Sledovat architekta kterak si v pohodě chodí uličkami LA a noc co noc sejme jednoho z násilníků (kteří si ho nevšimnou ani když je asi půlhodiny opravdu nenápadně sleduje) mi přišlo už poněkud k smíchu (ostatně stejně jako policejní akce ke konci filmu). (10.05.2013)

Natočit druhý díl si mohli rozhodně odpustit. V podstatě vše běží v zaběhlých kolejích prvního dílu. Opět tady máme přepadení rodiny,smrt dcery a po ní následující nemilosrdnou spravedlnost, která je tentokrát, co se do kvantity zlikvidovaných týče , mnohem krutější. Obsahově mi však připadá pouze jednoduchým schématem, ve kterém nevidím žádnou „hlubší“ myšlenku, jak tomu bylo v prvním díle. Víc mrtvol nedělá lepší film. (26.06.2007)

"TY VĚŘÍŠ V JEŽÍŠE KRISTA? TAK SE S NÍM SEJDEŠ." Jestliže v prvním díle jsme byli svědky dramatického a uvěřitelného přerodu pacifistického liberála v chladnokrevného vigilanta, druhý díl na psychologii a sociální komentář rezignuje a rovnou vysílá Kerseyho znovu do akce, tentokrát ne nahodile čistit ulice (New York vystřídalo neméně zločinné Los Angeles), ale vystopovat a zlikvidovat konkrétní pachatele. Narozdíl od jedničky tak Kersey činí zcela automaticky (nepočítáme-li jeho krátké rozjímání při štípání dříví), systematicky (najme si byt, kde se převléká do "pracovního") a bez byť jen náznaku pochyb či zábran, přičemž si opět najde své sympatizanty. Druhé PŘÁNÍ SMRTI vzniklo dlouhých osm let po prvním filmu a v jiné dekádě a trpí obvyklými neduhy pokračování - nulová návaznost a rozvíjení původní zápletky, pouze tupá vybíjená s vyšším bodycountem a rapecountem. Není divu - jde o první spolupráci Bronsona s fabrikou na levná akční béčka Cannon Films Menahema Golana a Yorama Globuse, pro kterou pak točil po celá 80. léta. Mimochodem, po mladičkém Jeffu Goldblumovi v jedničce, si ve dvojce odbývá své těžké začátky ještě neznámý Laurence Fishburne a objeví se tu i Bronsonova manželka a častá filmová partnerka Jill Ireland. Třetí hvězdičku dávám čistě z nostalgie a dodnes nepřekonaného traumatu, které mi ten film způsobil v pubertě. (16.01.2007)

Tak přesně nějak takhle jsem si představoval, že bude vypadat první díl. Atmosféra, špína, bezmoc a do toho Charles Bronson. Death Wish II je rozhodně nejlepší z této série, hlavně kvůli tempu a faktu, že tady jsem tu bezmoc (policie nedělá nic) skoro až cítil přes plátno, kdežto u prvního dílu se mi nic takového nestalo. Navíc mi přišlo, že Charlesovo herectví šlo hodně nahoru, v porovnání s minulým dílem. Zkrátka a dobře - v jedničce nefungovalo skoro nic, tady funguje skoro vše. Nebýt toho závěru (SPOILER! který se vlastně stal takovým "trademarkem" pro tuto sérii, že někdo hodný Paula prostě pustí), tak jdu možná i o něco výše. 70 %. (24.02.2013)

Je škoda, že je tu návaznost na konec prvního filmu celkem slabá, navíc se s postavami zachází trochu nešetrně, ale musím uznat, že Charles Bronson se mi tentokrát jako mstitel líbil o něco více než v prvním filmu. Také je fajn, že si to zachovalo svou explicitnost, i když se jede v podstatě jen podle jedné šablony. (25.03.2018)