Namida o šiši no tategami ni
A Flame at the Pier
Obsahy(1)
Raný Šinodův film, který prozrazuje obeznámenost se zápletkami amerických společenských dramat z padesátých let, by mohl nést podtitul „Rebel bez příčiny v přístavu". Zápletka není originální, ale způsob snímání a jízdy kamery už jsou zřetelně inspirovány francouzskou novou vlnou a dávají tušit autorovy schopnosti, jež se naplno rozvinou už v jeho následujících snímcích. Dělník v docích Murakami stojí v konfliktu dělníků s majitelem firmy na straně svého zaměstnavatele, navíc je jeho osobním chráněncem. Bouřlivák Murakami ovšem pod vlivem svého mravně zkaženého dobrodince degraduje v jeho osobního kápa. Nechá se vmanipulovat do role toho, kdo má zastrašit předáka formujícího se odborářského hnutí, ten však při napadení přijde o život. Jak se ukáže, šlo o otce dívky, již si Murakami namlouvá. Na své provinění nedokáže zapomenout ani v náruči manželky svého šéfa... Nad schematickým příběhem a hereckými výkony vyniká barvitý popis prostředí doků a přístavu v Jokohamě. (MFF Karlovy Vary)
(více)Recenze (5)
Neviděl jsem konec, takže ty dvě hvězdičky jsou spíš výrazem utrpení z toho, co jsem bohužel viděl, než hodnocením celého snímku. Levičácká agitka se všemi klišé "novovlnných" filmů - "přirozené" zachycení vztahu dvou mladých lidí, důraz na autenticitu a zřejmě pokus o niterné herectví na způsob Actor's studia (i přesto, že japonské herectví je i normálně hodně fyzické). Jenže vztah dvou mladých lidí je obludně banální a jeho komplikace vysloveně pitomá a zcela proti "přirozenosti" běhu událostí. Autenticitu posoudit nemohu, ale ve své lásce k Japonsku pevně doufám, že je to jen další "realistická stylizace", která byla navíc silně ve vleku přímočaře zdůrazňovaného levicového myšlení (jako apolitického člověka mě ta do očí bijící politická proklamace v každém druhém záběru ničila - a to miluji otevřeně levicový film Sůl země). A herec v hlavní roli - neznám další podrobnosti, např. zda byl profesionál, nebo naturščik - působí spíš jako parodie na Jamese Deana než jako jeho japonská "variace". A když se v prvních padesáti minutách kromě stávek dělníků a rádobypřirozeného novopartnerského plkání o ničem nestane nebo neposune vůbec nic, přes všechnu úctu k japonské kinematografii a dílům nové vlny prostě a jednoduše trpím. Ale možná si na ten konec zajdu při druhé projekci... Zázraky se sice nedějí, ale aspoň budu mít čisté svědomí a třeba to ještě o hvězdičku snížím. :) ()
Pravdou je ze, zajem lidi videt japonske novovlnni filmy na Mff.KV me opravdu fascinuje. Fakt nerozumim vasnive se do salu hrnoucim davum, kteri pak maji z tech snimku spis legraci, nebo naopak jsou proste rozcarovani. Ja si myslim, ze pokavad si tyhle filmy chcete alespon trosku uzit, nemuzete se na ne koukat podle klasicke euro-americke mentality. Urcite se mi na tomhle filmu neco nelibilo. Snad prilis infantilne-naivni pro mnohe divaky. Ano. Ale to bych byl slepy a hluchy k samemu duchu filmu ktery pro me rozhodne davkou autenticity spise prekypoval. Ohledne Presley-Deanovkeho herce v hlavni roly. Ano jeho vystupy bezesporu budi usmev a clovek nevi jestli tohle je mysleno vazne ci jako parodie. Me, ale hodne bavil a jeho vystup na party dekadentni smetanky byl proste strhujici bomba. ()
42nd KVIFF 2007 - SHOCHIKU NOUVELLE VAGUE - Shochiku Nouvelle Vague ()
Zajímavé dílo, které je točeno nečekaně dost po americku, ale s takovým zvláštním asijským nadhledem. K tomuhle filmu se hodí označení "Totální brak", fakt klasika, která se nemůže a nesmí brát vážně. Když na tohle přistoupíte, budete se bavit. ()
Pracovník z doků v Jokohamě zjišťuje, že loayalita, jíž se celý život řídil, má nepevné základy. Věří, že jeho šéf mu zachránil život v dětství, a stane se vykonavatelem jeho vůle a pak obětí cyklu zrady a pomsty. ()