Dlouhý souboj

Dlouhý souboj s divákovou trpělivostí postavenou před papundeklové kulisy, podivuhodné chování indického Jánošíka, trapné výkony většiny herců (pomiňme jejich neumětelské masky) a naprosto nulový vývoj všech postav. Brynner se snaží, seč může. Jeho charisma jede na plné obrátky, aby v tomhle nepovedeném filmu bylo alespoň na co koukat. I když se po umělecké stránce film nevyvedl, nenápadně jím probleskují střípky hodné zamyšlení. No jo, ale filozofujte u Gothaje s cibulí o hnusotě kolonizování. A na víc, než na Gothaj na stojáka, tenhle film nemá. (24.09.2012)

Režisér Ken ANNAKIN skutečně umí natočit vojenský film. Samozřejmě, že se lépe točí válečné filmy 2.světové války (jeho díla : Bitva v Ardenách nebo Nejdelší den), ale nutno přiznat, že i filmu s dějem z koloniální Indie 20.let minulého století nezůstal nic dlužen. Zde vidíme různé charaktery dvou Britských velitelů, charakter indického vůdce kmene Sultana (Yul Brynner) a celou koloniální misérii, která nic nevyřešila, ikdyž notně a neústupně pro královnu a Anglii zabíjela. Napadlo mě, že s takovou přírodní horskou scenérií jakou má Indie, Jugoslávie, Afghanistán a j. země horských masívů, nemá nepřítel absolutně žádnou šanci. Vždyť tam střílí každá skála. Dobrý film, nepostrádá akce. (03.01.2009)

Indický klon mayovek. Ušlechtilý vůdce indického kmene (Brynner), který byl nespravedlivě uzavřen se svými lidmi do pevnosti a po útěku se rozhodne bojovat za svobodu, se střetne s ušlechtilým Britem - bývalým antropologem, který se snaží spojit vydělávání na živobytí s pobytem v milované Indii (Howard), přičemž se oba v drsné době snaží hrát fair play. Jenže proti předsudkům o Indech - banditech, kterým se musí vnutit řád a civilizace, není obrany. Proti Mayovi je zde daleko více reality (masakr u vlaku, mučení krásné tanečnice). Velice solidní propojení klasického syžetu dobrodružného příběhu pro kluky všeho věku s drsnou koloniální skutečností. (12.12.2008)

Angličané internují příslušníky jednoho indického kočovného kmene a hodlají je zcivilizovat, protože mají pocit, že dělají až moc velký bordel. Indové - ký to div - o zcivilizování nijak zvlášť nestojí. Máme tu western odehrávající se v Indii, kde místo bledých tváří vystupují sáhibové a místo Indiánů Indové. Yul Brynner má místo klobouku turban a setsakramentsky mu to sluší... (12.12.2008)

Nebylo to vyloženě špatné. V prvních minutách jsem pocit, že koukám na obdobu Žuta, jen z Indie. Prvotní souboje povstalců s policií byly hodně úsměvné a já byl lehce zklamán. Čekal jsem něco jako povstání Zulů a těšil jsem se na to jak se s hadráři v turbanech utká bristká armáda. V druhé polovině už dojde na solidnější bitky, film si ale nese takový ten feeling šedesátek, kde i když tekla krev, byla taková neuvěřitelná... Téma dvou mužů, kdy každý je na jiné straně, vzájemně se sice respektujících ale jdoucích si po krku tu už bylo mockrát. Brynner si zde střihl hlavního ,,banditu'' Sultána, který nechce nic jiného než svobodu pro svůj kmen a policistu kapitána Younga jdoucím mu po krku skvěle zahrál Trewor Howard. Ten kdo mu v tom následně pomáhá i nepomáhá je další skvělý herec Harry Andrews. Ačkoliv by se mohlo díky primitivnosti prostředí zdát, že se film odehrává někdy na začátku dvacátého století, není to tak. Je to někdy jen pár let před druhou světovou válkou. Koukat se na to dalo, ale jednou stačilo. Dnes by asi kapitán Young divil kam až došla britská vstřícnost vůči místním a jejich kulturním odlišnostem. Sultány už není třeba honit v dalekém Džalabádu. Stačí si počkat na nějaký teroristický útok na Picadilly v Londýně... Tři ukradené kozy. * * * (23.09.2017)