Blue in the Face
Blue in the Face
Kamera:
Adam HolenderHrají:
Harvey Keitel, Lou Reed, Roseanne Barr, Mel Gorham, Michael J. Fox, Jim Jarmusch, Lily Tomlin, Jared Harris, Giancarlo Esposito, Malik Yoba, Victor Argo (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Vítejte na planetě Brooklyn, průvodce vám budou dělat trafikant Auggie a jeho zákazníci z filmu Smoke... Scenárista Paul Auster a režisér Wayne Wang si při improvizovaných zkouškách na natáčení svého filmu Smoke uvědomili, že řada vedlejších postav v sobě skrývá potenciální náměty, jež se do jednoho filmu nevejdou. Proto se rozhodli (s finančním požehnáním společnosti Miramax) souběžně natočit další snímek Vztek, který velmi volnou, improvizační formou představuje situace a lidská setkání, spojená prostředím nárožní trafiky (a také jejího blízkého okolí). Jednotícím tématem tentokrát nejsou lidské interakce, ale vztahy obyvatel Brooklynu k jejich svérázné čtvrti. Velmi úsporně realizovaný snímek, natočený během pěti dnů, vychází ze „zbytkové metody“ průkopníka laciných filmů, producenta Rogera Cormana, který často používal dekorace a stavby z jednoho filmu do svých dalších děl. Na režii se tentokrát společně podíleli Wang i Auster a nezanedbatelným tvůrčím vkladem přispěli i herci. Vedle hlavní postavy trafikanta Auggieho Wrena (Harvey Keitel) se v drobných úlohách objevuje celá řada známých představitelů – Michael J. Fox (sociologický průzkumník Peter), Madonna (zpívající doručovatelka telegramů), Mira Sorvinová (okradená blondýnka) či Lily Tomlinová (bezdomovkyně). I když Vzteku schází dramaturgická ucelenost předchozího snímku, je bezesporu zajímavým dokladem o tvůrčích možnostech nezávislé tvorby a herecké improvizace. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (66)
. . . Protože tahle trafika je jen jedna, tam kousek od parku na rohu třetí a sedmé v Brooklynu... Auggie v ní vede řeči a žije život, ten nenapodobitelný život v kousku země zvané Brooklyn. A snad je i Andělem, poslíčkem božím na téhle rozporuplné zemi, kde o pár bloků dál vás zastřelí kluk kvůli teniskám... Ale Auggie si vede dobře, protože žije ve vší své svobodě dobrý a poctivý život. Bohudíky. "Bůh žehnej Brooklynu"... A když tak si taky klidně v klidu někdy zapalte. A nemusíte přitom ani šlukovat... :-) ()
Hravý mix místopisného dokumentu s improvizovanými náznaky příběhu (v titulcích ostatně není „režírovali“, ale „situace připravili“) a Reedovým a Jarmuschovým klábosením – docela neortodoxní kombinace, ale jako celek je to ohromně chytlavé. Na konci budete mít chuť odstěhovat se do Brooklynu (a do devadesátých let, nebo možná do padesátých, když ještě hráli Brooklyn Dodgers, i když vás baseball normálně vůbec nezajímá). — Opravdu rád bych věděl, jakým hnutím mysli vznikl patafyzický český titul Vztek: žádná emoce snad s tímhle filmem nesouvisí míň. Vzteky člověk sice zmodrat může, ale v originálním názvu jde o idiom použitý v jedné scénce: „to talk until I'm blue in the face“ – mluvit, dokud nezmodrám, ve smyslu marně o něčem přesvědčovat někoho, kdo si stejně myslí svoje. Což tedy k Brooklynu a brooklynským sedí o něco líp. ()
Nevím, jak Smoke, ale při sledování Vzteku jsem měl skutečně Vztek. A to proto, že jsem 80 minut strávil úplně zbytečně. Dialogy o hovně, žádný děj, žádný posun, jen ubohé žvatlání, které kdyby alespoň bylo vtipné, tak by to bylo něco jiného (viď Kevine Smithe), takhle šaškárna, kterou nevytáhne z hlubiny ani Harvey Keitel. ()
Hoci mi Smoke nepripadal byť príliš zaujímavý, tento jeho sequel, postrádajúci už akýkoľvek súdržný dej, ma prekvapivo pobavil viacej. Funguje totiž nielen ako pohľadnicový portrét Brooklynu čoby mesta v meste, ale je aj výživnejším leporelom vtipných a sympatických konverzačiek, povievajúcich niekde medzi Smokeom a Jarmuschovými Coffee and Cigarettes. Suchým humorom okorenené kuriózne radosti a strasti komických figúrok… Kto rád načúva, príde si na svoje. Mňa najviac pobavilo Lou Reedovo vykreslenie Švédska. ()
Natočit Vztek za pět dní je kumšt a já si myslím, že se jim to celkem povedlo. Očekávala jsem sice trochu víc komediálnosti, ale zklamaná určitě nejsem. Měla jsem pocit, že tam v tom obchůdku v Brooklynu sedím někde nenápadně v koutku a tiše se pro sebe usmívám. Jejich filozofování, dialogy a hádky byly jak vystřižené ze života. Statistické údaje mohli sice vynechat, ale jinak jsem byla spokojená. Nicméně budu v hodnocení zdrženlivá a podívám se ještě na Smoke, pak se možná ještě vrátím. ()
Galerie (12)
Zajímavosti (14)
- Film vznikl naprosto neplánovaně, režiséři Wayne Wang a Paul Auster byli nadšeni při sledování improvizace mezi Harveyem Keitelem a dalšími herci. Rozhodli se, že improvizace jsou tak zábavné, že po natáčení filmu Smoke (1995) stráví několik dní natáčením filmu, který je téměř úplně improvizovaný. (sator)
- Mystická scéna, kdy se objeví již zesnulý basebalový hráč s číslem 42, je věnována Jackie Robinsonovi, který byl první černoch v historii, který hrál nejvyšší americkou baseballovou soutěž a tím hodně otupil americký rasismus. Číslo 42 bylo k uctění jeho památky vyřazeno a nikdo ho už nesmí nosit. (sator)
- Auggie (Harvey Keitel) se omlouvá, že se nemůže jít bavit, protože mu umřel kamarád, se kterým byl u námořnictva. Herec ve skutečnosti sloužil u námořní pěchoty USA tři roky. (sator)
Reklama