Blacker Than the Night
Režie:
Carlos Enrique TaboadaScénář:
Carlos Enrique TaboadaKamera:
Daniel LópezHudba:
Raúl LavistaHrají:
Susana Dosamantes, Helena Rojo, Lucía Méndez, Pedro Armendáriz Jr., Enrique Pontón, Julián Pastor, Claudia Islas, Tamara Garina, Alicia PalaciosObsahy(1)
Jeden z typických Tabaodových mysteriózních filmů, zaměřených na zjevování duchů zemřelých. Slečna Ofélie zdědí po své tetě Susan starobylý dům. Jediným přáním zesnulé je, aby bylo dobře zacházeno s jejím černým kocourem. Ofélie se nastěhuje se svými třemi kamarádkami do domu, jenž obývá pouze starší služebná. A záhy se tu začínají dít podivné a děsivé věci... (Mariin)
(více)Recenze (14)
Starší mexická haunted-house duchařina bez infarktových momentů, zato s pečlivě budovanou atmosférou. Příběh je velice jednoduchý, prostou pointu není problém odhalit hned, když si pro ni film začne připravovat půdu. Hasta el viento tiene miedo na mne zapůsobilo víc, ale zhlédnutí nelituji. ()
U Más negro que la noche jsem se vrátil zpět do doby, kdy jsem na německých satelitních stanicích sledoval vystříhané verze obskurních horrorů. Ne snad, že bych měl nekompletní film, jen mi u tohohle mexického kousku trochu chyběly anglické titulky a tak jsem rozuměl jen asi každé pětisté slovo. Naštěstí je příběh jednoduchý, v zásadě celou dobu sledujeme pouze čtyři dívky, které po své tetě zdědí starobylé sídlo. Brzo se ukáže, že tetka je i po smrti značně neposedná a zřejmě má s děvčaty nějaké nepěkné plány. Ze tří filmů Carlose Enrique Taboada, které jsem viděl je tento rozhodně nejhorrorovější a nejodvážnější. Pravděpodobně své dělá rok vzniku, který přeci jen už dovoloval ukázat tu jednu bradavku a předvést trochu explicitnější strašidla než v předchozích filmech. Cit pro atmosféru si však režisér zachovává a tak má divák v Más negro que la noche skoro dokonalý horror, který by si určitě zasloužil větší propagaci a nějakého šikovného překladatele. ()
Taboada si za svou kariéru sice párkrát odskočil k akčnímu žánru, ale za svou domovinu považoval horor. Právě u něj si byl jistý v kramflecích. Převážně to byly duchařiny, které měly minimální nároky na rozpočet, a přece se z nich vytřískala kvalitní filmařina. Tenhle snímek s lehkými náznaky gothiky se opět zaměřuje na skupinku krásných děvčat, která rozplétají předivo rodinného tajemství, přičemž záhy zjišťují, že duch minulosti jim neustále dýchá na záda. Žádné infarktové momenty, spíše hodně zvolna budovaná nejistota a v závěrečných minutách i slušné napětí. Doporučení z mé strany tedy míří především milovníkům nebo sběratelům starých zapadlých hororů. ()
Drama s mysteriozním nádechem se celé odehrává ve starém domě, který hlavní hrdinka, Ofélie, zdědila po své přísné tetě. A pak je tu ještě kocour. Černý kocour, o něhož by se měla Ofélie postarat. Její tři kamarádky si s kocourem, černějším než noc, příliš nerozumí. Zcela logicky se vynoří povídka E.A.Poa, jež tvůrce jistě inspirovala. Snímek není příliš strašidelný, i když zahrada tone ve tmě, za okny se zjevují děsivé siluety, domem se nese nářek a zlověstný šepot a smrt se začne ohánět kosou. Výborná hudba, slušná kamera a příjemné obsazení. Výtvarné pojetí vily připomene estetiku italských filmů. Pro mne ale zatím nejslabší film od Taboada. Současného diváka zřejmě moc nenadchne.... ()
Výborný mexický kousek, který stejně jako předešlý Taboadův snímek Hasta el viento tiene miedo není příliš hororový (o něco přece, ale co si budeme nalhávat, Italové byli v tomto lepší), ale zakládá si na perfektní atmosféře... Příběh je klasicky velmi jednoduchý a pointa brzy odhadnutelná, ale co už.... Docela by mě zajímalo, proč je Taboada prakticky neznámý a přitom je to velmi šikovný režisér... ()
Más negro que la noche je velice pěkný starý zapomenutý atmosferický horrorový kousek, který připomene italskou školu horroru 60. let. Příběh v něm sleduje čtyři mladé slečny, které se nastěhují do starého sídla, která zdědila jedna z nich. Dům ovšem obývá ještě služebná a černý kocour a poté, co se kocourovi stane nehoda se začínají dít podivné věci. Dívky vidí mrtvou tetu jedné z nich, slyší kočičí mňoukání a bude hůř......Režisér Taboada si tak připravil půdu pro goticko-duchařský horror, který jakoby vypadl z dílny Maria Bavy. Nejen hudba, která je na vysoké úrovni, mi asociovala jeho Operazione paura. S hodnocením jsem na vážkách, ale díky předvídatelné pointě pouze za 3 *, ale jinak palec nahoru. ()
Česky "Temnější než noc", odehrávající se většinou v noci a navíc s černým kocourem. Typický Taboada, pohrávající si s vizuální estetikou: hezké ženy evropského typu, rafinované nasvětlení postav i tváří, střídání oděvů, dokonalá kompozice obrazů s jednoduchým, velmi pomalu plynoucím příběhem. To vše dohromady opět dává poměrně kvalitní mysteriózní film s duchařským pozadím. ()
Režisér Taboada zopakoval základ ze svého "Hasta el viento tiene miedo" - několik mladých dívek v rozlehlé staré budově, hustohustá atmosféra, naštvaný duch a nepříjemná stařena navrch. A podobně jako v roce 1968 mu to vyšlo téměř dokonale. S tím, že "Černější než noc" má o chlup propracovanější příběh a dost dlouho se zdá, že vše může být i úplně jinak (a tedy ještě víc odhalené atraktivní mexičanky). Z jakého důvodu je takový hororový talent jako C.E.Taboada téměř neznámý, je mi záhadou. Pro milovníky duchařin s "patinou" slast. __ 4,5* __Titulky ZDE. ()
Neskutečně mizerný a nudný horor. Jestli to tedy byl vůbec horor. ()
Tie mačičky ( s výnimkou kocúra, ktorý je tu na strašenie ), po príchode do zdedeného domu ( jednou z nich ) začnú po ňom podnikať dievčenské túry, hľadajúc čo sa hodí do šatníku a čo do peňaženiek. Ach, tie ženy! Netušiac, že v dome má nárok na majetok aj pôvodný obyvateľ. A čo je horšie, netreba sa mu sr@ť do kocúra. Ináč máte problém. V dobách dávnych, sa ( väčšinou ) európska hororová kinematografia sústreďovala na príbehy, kde sa najkrajšie ženy sveta potýkali s hrubou, neznámou silou. V tomto prípade určite nejde o výnimku, ženy sú nádherné, sila je strašidelná ( aj keď iba tušená ) a ten kocúr, určite nebol kvôli svojmu zjavu obľúbeným medzi svojimi rovesníkmi. ()
Film vie to čo o budovaný atmosféry. Búrka,neprijemne zvuky,hlasy v záhrade,ktorá je ponorená do tmy a iné atmosferické vychytávky,ktoré mam rád na starých hororoch.Len to je asi tak jediné čo môže film ponúknuť,lebo film sa sústreďuje na veľa zbytočností okolo mačky a jej rivaliek v podobe práve nasťahovaných mladých žien.A častosťou filmu je aj častá nuda a nezáživnosť.Hudba bola vynikajúca.U Taboadu som videl 4 filmy a videl som aj lepšie od neho.Do hororu to zabŕda len sporadicky a je aj predvídateľný. ()
Vyborna mexicka Taboadova ducharina, kde sa zjavuju duchovia umretych. Strasidelna atmosfera stoji za to, budovana je pekne od zaciatku, napatie nechyba. herci boli mne dost neznami, ale hrali na urovni. Axte hororovy funda a samozvany hororovy guru, toto je treba poznat : 80 % ()
Horory obsahujuce prekliate domy mam v oblube a este ked pochadza z Mexika, tak som to skusil, co z toho vylezie. Film zaradujem medzi priemerne filmy, takze je to solidny horor na urovni, aj ked to mohlo byt lepsie. Dej filmu sa niesol v spravnom smere a ani hororova atmosfera, ako sa to vyvijalo dalej tam nechybala. Skoda len bolo tych akcii, ktorych aj mohlo byt viacej, co by to len film spravne ozivil. Celkom slusna praca a preto film hodnotim kladne. ()
Más negro que la noche má kvůli svým starším filmovým sourozencům ztíženou startovní pozici. Očekává se od něj, že bude zase tak dobré, zase tak nesmírně působivé a oplývat zase tou neobyčejnou atmosférou (jakkoli se mi pro nadužívanost výraz "atmosférický" již delší dobu příčí, Taboada by z něj mohl mít ušitý kabát a neřeknu ani popel). A na to také příběh o kocouru černějším než noc dojíždí. Čtyři krásky v honosně zařízené vile, mlčenlivá služebná a sem tam stín či zanaříkání staré dámy sice může nadělat velkou parádu, ovšem těžit z toho celý film prostě nejde. 60% ()