Hráč

Hollywood = "mekka andělská." Nikdo se neodváží zlomit vaz tohoto oslnivého, mytického místa. Kde smrt není překážkou, přívažkem na noze. Pod perským kobercem se krev rozlitá ihned zamaskuje. Pohár s elixírem - "talent bez poskvrnky" je mocná figura. Nenahraditelné jsou party triků a fíglů, párty a partie všeho druhu. Havran černý sic mává, roztahuje křídla, ale tvrdě naráží na mramorová podlaží, když lišákovi z úst peříčka nečouhají, jen modrá nebesa se zpod růžového pozlátka provokativně uculují. (30.12.2018)

Za prvé si myslím, že je tenhle film hodně nadhodnocený. Za druhé, ten film je suchý jako když do něho měsíc pere slunce, nepřišlo žádné osvěžení, ani nic, co by mě začalo bavit. Celkem nudný film s nikým kdo by tu nudu dokázal protrhnout, ale tím nemyslím jen herce, ale i scénáristy, režiséra, takhle se mně to prostě nelíbí. Tim Robbins byl ten nejsušší. Tenhle film u mě získal snad jen minusové body. Nevidím osobně jediný klad, který by mě přesvědčil o dobré průměrnosti filmu. Už nechci, děkuji. (31.05.2013)

Vedle Truffautovy Americké noci nejhezčí film o filmu. Zatímco Truffaut ale ukazuje období, kdy se klasická žánrová kinematografie přerodila v moderní, a svým autotematickým dílem to přímo dokládá, tak Altman ukazuje éru "Nového (nového) Hollywoodu", kde producenti opět vládnou příběhům. Hráč velmi vtipnou formou vypráví o tom, jak je producent pohlcen do typizovaného příběhu, jaké sám produkuje. Je to zlý, ale báječný film. (25.02.2003)

Hráč je příjemná satira, jen jsem na ni přišel bohužel v době, kdy mi klasický hollywood začal jít na nervy a já se dal do objevování jiných kinematografií, tedy mě ve výsledku to prostředí a camea více štvaly, než těšily. Ale je to chytrý film. Líbí se mi ta nejistota jak žánrová (chvíli tíhne k thrilleru, chvíli k satiře a parodii, chvíli k neo-noiru, což jsou pro mě asi nejlepší momenty), tak nejistota hlavního hrdiny. Navíc film pozornému divákovi dost napovídá (M., nájezdy na plakáty, které jako by komentují právě proběhnutou scénu, úvodní dlouhý záběr), a když je divák znalý a pozorný, může to být vícevrstvý zážitek. A jinak je to můj první R. Altman. (05.02.2016)

Filmy z hollywoodského prostředí nijak zvlášť nemusím. Je to svět, kterým tak trochu opovrhuju, takže i když se někdo pokusí do toho vosího hnízda dloubnout, stejně za tím vidím kalkul producentů. A v případě Hráče, je to dovedené do extrému. Jako komedii to mohou vnímat nejspíš jen filmaři a jejich obdivovatelé, pro mě je to exkurze mezi samolibé snoby, egomaniaky a lidskou spodinu v příběhu, který vyznívá ne zábavně, ale značně cynicky. Umím si totiž představit, že je to taková matrjoška. Že je to skutečný příběh, zabalený do vyprávění o tom jak někdo napsal příběh o ... . I když to nebylo hloupé, po obsahové stránce mi takový film vůbec nesedí. Vysloveně z toho na mě řve, jak se ti hvězdami poprášení pasáci, smějí do ksichtu nejen zákonu, ale i nám obyčejným lidem. Cítím v tom potměšilost. Mohl bych to brát s nadhledem, je to přece jen film... ale instinktivně, na základě mnoha indícií...nejspíš to jen film není...resp. nebyl. (08.05.2022)