Hráč

"Dobrý úspěšný film potřebuje mít napětí, smích, srdce a šťastný konec." Něco podobného řekne hlavní postava ke konci filmu. Tvůrci jakoby se do něj snažili dostat všechno, ale jen napůl. Komedie to rozhodně není a o napětí se taky mluvit nedá. Jako satirický pohled do zákulisí Hollywoodu s filmovými odkazy a se spoustou cameo roliček (ten film s Brucem chci vidět!) obstojí, ale do povedené pointy se táhne zatraceně dlouho. 60% (27.03.2012)

„Tady bych žít nemohl, mám alergii na štěstí“ Údajně až osmiminutový (hodinky jsem nesledoval) úvodní záběr v sobě shrnuje, co je třeba znát pro snazší orientaci během následujících dvou hodin. Shrnuje v sobě Hollywood, který nám Robert Altman představuje „full frontal“. Pravdy infikované lží, totiž faktem, že je nám sdělována skrze filmové médium, se dobírá za pomoci mnohovrstvého příběhu, jenž využívá pomrkávání na diváka stejně často jako nečekaných, až podlých kliček. Zpočátku mě film moc nebavil, přistupoval jsem k něm spíše coby k relaxační hře „poznej hvězdu“ (Robertsová s Willisem jsou stejně nejlepší), ale když začínalo být čím dál zřejmější, jak dobře promyšlenou partii s námi režisér rozehrává, řekl jsem si, že ho nenechám vyhrát tak snadno. Nemá valného významu rozplývat se zde nad jednotlivostmi (nájezd na Hitchcockovu fotku během thrillerově laděné scény, pan M…), když film zasází tu nejtvrdší podpásovku teprve jako celek. Vždyť i množství známých tváří svolných k účasti v něčem tak nepříjemně upřímném vypovídá cosi o hollywoodském pokrytectví. Bráno z opačné strany, Altman mohl spoléhat, že film s tak vysokým „stars ratingem“ nikdy nebude naprostou mizérií. Je to prostě film plný paradoxů, jehož obsah bych ani po zaangažování veškerých mluvnických schopností nedokázal shrnout do 25 slov a méně. Pátou hvězdičku si schovávám pro druhé zhlédnutí, kdy doufám objevím i toho Jacka Lemmona. :-) 85% Zajímavé komentáře: Tetsuo, lupuscanis (02.10.2010)

OMG. Robert Altman, bouřlivák z Továrny na sny, dokázal, že Oliver Stone není jedinou černou ovcí - Altman před dvaceti lety dokázal tak elegantně vyfuckovat celý Hollywood (obzvláště všechny ty naivní scénáristy), že se o tom mnoha dalším "hráčům" a rádoby buřičům bude zdát ještě dlouho. Atmosféru má Altmanův Hráč ne nepodobnou filmům Davida Lynche, ale funkční a v tradiční zápletkovém schématu nemusí zbytečně masturbovat nad tajemnem. Nemluvě o tom, jak krásně film vypadá - inspirace pro PT Andersona? 85 % (24.12.2012)

Hráč je asi nejzajímavější v tom, že zde hraje spousta hollywoodských hvězd, které hrají sami sebe. Vedle toho se postavy (producenti, režiséři,herci, scenáristé) baví o různých, většinou skutečných filmech a různě na ně narážejí. Což, když jste filmový fanoušek a zajímáte se o filmy, tak je to čistá radost se na Hráče koukat. Příběh není zrovna dvakrát nejrychlejší a spíše si plyne vlastním trochu pomalejším tempem. Nechci tím říct, že bych se nudil. Zápletka mi přišla celkem zajímavá, jen to možná někdy až moc brzdily některé dialogy postav, když se bavili o něčem ně zcela důležitém. Hlavní hrdina se do situace v jaké je dostane trochu omylem. Ale pak se obrátí v podstatě v jeho prospěch a chvílemi jsem si říkal, že má z pekla štěstí. Což tak asi mělo být. Konec filmu mi přišel rovněž zajímavý a byla to příjemná třešnička na dortu. Škoda, že ten dort byl tak malý a už jsem jedl lepší. 7/10 (26.01.2021)

Hráč je příjemná satira, jen jsem na ni přišel bohužel v době, kdy mi klasický hollywood začal jít na nervy a já se dal do objevování jiných kinematografií, tedy mě ve výsledku to prostředí a camea více štvaly, než těšily. Ale je to chytrý film. Líbí se mi ta nejistota jak žánrová (chvíli tíhne k thrilleru, chvíli k satiře a parodii, chvíli k neo-noiru, což jsou pro mě asi nejlepší momenty), tak nejistota hlavního hrdiny. Navíc film pozornému divákovi dost napovídá (M., nájezdy na plakáty, které jako by komentují právě proběhnutou scénu, úvodní dlouhý záběr), a když je divák znalý a pozorný, může to být vícevrstvý zážitek. A jinak je to můj první R. Altman. (05.02.2016)