The Savage Eye
Obsahy(1)
Divoké oko trojice scenáristů, režisérů a zároveň i producentů – Bena Maddowa, Sidneyho Meyerse a Josepha Stricka. Fiktivní příběh rozvedené ženy se prolíná s mozaikou dokumentárních záběrů a k tomu zaznívá hlas komentátora, který klade oné ženě otázky, rozmlouvá s ní a pomáhá jí nalézt nový kontakt se životem. Divoké oko dospívá postupy, které v roce 1960 byly opravdu v mnohém novátorské, k poetické studii o lidské samotě a zároveň provádí impresionistickou sondu do světa moderní velkoměstské civilizace. Metoda, které autoři tohoto filmu a po nich mnoho dalších použili, umožňuje nahodilé seskupení útržků reality a jejich nahodilý výklad. I když v Divokém oku občas probleskne záměr po efektu, přece jen vysoce převažuje hodnota filmu jako uměleckého svědectví o životě jedince i celé společnosti. (Filmový přehled)
(více)Recenze (4)
vemte levnou kameru, najmete herecku (anebo premluvte kamaradku, stoji to min penez), vyjedte s ni za mesto a natocte neco nudnych zaberu, do kterych pozdeji (ale nejlip hned) muzete namluvit nekolik nudnych monologu a mate film. experimentalni film. takovy, kteremu je nejlepsi vyhnout se sirokym obloukem. ()
Vcelku podarený pokus zachytiť akýsi fiktívny rozhovor životom zničeného ega a životom nezničiteľného superega, ktorý sa odohráva v hlave priemernej Američanky. Čo sa týka materiálneho, má v živote všetko. Nie je ale v živote najdôležitejšia láska? ()
Je pravda, že chvílemi byl film zdlouhavý, ale zaujal mne. Nejspíše proto, že byl snímán z pohledu anděla, který zdá se, rozumí lidskému světu ještě méně než lidé samotní a který se povětšinou marně pokouší lidi napravit a přesvědčit, že život má smysl, který se však musí umět hledat. ()
Je to skvost kinematografie. Na svou dobu určitě experiment, hra s vnitřním monologem, hraný film na hraně dokumentu. Vlastně to už ani není film. je to pro mě otisk něčeho vyššího. Pro někoho možná krapet moralita, ale můj světonázor se v tom zrcadlí. ()