Reklama

Reklama

Antonio Gaudí

  • Velká Británie Antonio Gaudí
Japonsko, 1984, 72 min

Obsahy(1)

Kamera Hiroshi Teshigahara nás zavedie nad, pod, okolo a do budov i parkov, ktoré navrhol Antonio Gaudí (1852 - 1926), katalánsky architekt, keramik a sochár.
Teshigahara predpokladá vplyv Románskych kostolov a kláštorov na Gaudího a vplyv pri jaskyniach pri Montserrate, blízko Barcelony. Každá Gaudího línia sa zdá zakrivená a žiaden povrch nie je bez štruktúry.
Film nás, s veľmi skromnou naráciou zavedie cez Casa Vicens, cez projekty individualistu Güella (krypta Colònia Güell a park Güell), Casa Batlló, Casa Milà, iné Barcelónske pamiatky a nedokončený chrám La Sagrada Familia. (Flipper)

(více)

Recenze (13)

Pete 

všechny recenze uživatele

Neskutečný dokumentární poklad, nejen tím, že dává nahlédnout, jak vypadala Gaudího architektura v 80.letech velmi zanedbaně oproti dnešku (např. zrezlá zamečničina, zčernalé omítky, vypadaná mozaika, atd.). Především však se jedná o originální a unikátní pohled japonského oka na evropské umění (s maorskými vlivy), a společenské či náboženské reálie na starém kontinentu vůbec. Ukazuje také motivy z katalánské přírody a koloritu obyčejného života, jež byly mistrovou inspirací. Zde platí, že čím víc divák ví nejen o Gaudím, ale také o Japoncích, Španelech, a vzájemných historických vztazích, užije si sledování tím lépe. Anebo se také nechá prostě unášet magickými obrazy a hypnotickou hudbou, bez jakéhokoliv komentáře. Zbývá jen dořešit co k tomu zážitku servírovat - zda kalíšek Sake při pokojové teplotě, nebo sklenku vychlazené Cavy. ()

JFL 

všechny recenze uživatele

Zdánlivě prostý dokument, ale právě v oné umírněnosti se skrývá nejen hlavní síla snímku, ale také projev respektu a pochopení Gaudího práce. Tešigahara nemá potřebu vysvětlovat, obhajovat či osazovat dílo historickými daty a fakty. Nechává stavby promlouvat samy za sebe. Zásadní vklad režiséra pak spočívá v nasnímání záběrů, což opět vykazuje mnohem větší estetický cit než by se na první pohled mohlo zdát. Tešigahara každé stavbě, každému elementu věnuje unikátní přístup, někdy převládají statické záběry, jindy švenky či vyloženě plovoucí jízdy. Každý záběr pak vyzdvihuje členitost, organičnost, pestrost a strukturu Gaudího staveb, respektive jejich jednotlivých prvků, které se právě odhalují vždy podle toho, na co se pohled kamery zaměří. Jen mistr dokáže nejlépe vystihnout mistrovská díla. ()

Reklama

zette 

všechny recenze uživatele

Je obdivuhodne a dojemne zaroven, jak kdesi v Japonsku umi vzdat hold evropskym umelcum, jako treba Karel Zeman nebo zde, Antonio Gaudi. Minimalismus ve sve nahote umeni a krasy. Spanelsko nikdy mezi me turisticke cile nepatrilo... Ale tri duvody pro navstevu jsou zaruceny..., jidlo, marocky hasis a Gaudi.-). Ten je neuveritelny narodni klenot! Dokumentu nelze nic vytknout. ()

jedna_vrana 

všechny recenze uživatele

Žiadne odpútavanie oka diváka od nádherných záberov. Len hudba a obraz. A obraz unikátny. Väčšina diel sa nachádza v Barcelone a ak ste ich na vlastné oči videli, dušu vám omýva pocit blaha. O samotnom Gaudím sa takmer nič nedozvieme, ale ak sa rozhodnete pre tento dokument, je takmer zaručené, že si dodatočne o ňom budete chcieť prečítať. A jeho životopis stojí za to. Keď dokončia Sagrada Familiu (vraj v r. 2026), myslím, že to bude presne čas na opätovnú návštevu a oživenie spomienok. Vďaka Gaudímu som kedysi objavila nádheru secesie a začala sa zaujímať aj o ďalších jej predstaviteľov. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Antonio Gaudí, nejobdivovanější modernistický architekt. Rok 1984, Sagrada Familia byla zapsána do seznamu kulturního dědictví lidstva UNESCO. Hiroši Tešigahara, multifunkční japonský umělec v údivu nad neobyčejnou krásou křivek a tvarů architektury katalánského modernisty. Isidre Puig Boada, katalánský architekt, sám spolupracující s Gaudím od roku 1914 na stavbě Sagrady Familie a ředitel této stavby od roku 1950. A také Rjú Segawa, kameraman té poetické ódy nadpozemsky ohromujících Gaudího děl. Tešigahara nechává promlouvat tvorbu světoznámého katalánského architekta, a jeho zkušené umělecké oko si nedokáže nepovšimnout Gaudího zdrojů inspirace: v ulicích tak nachází temperament a pestrobarevnost živoucího života, na horách a venkově majestát a zbožnost románského a gotického křesťanství, a také tu samotnou Matku přírody v neopakovatelné rozmanitosti podob. Nezapomíná ani na Eusebi Güellho, Gaudího mecenáše a uskutečňovatele jeho stavebních i sociálních projektů Barcelony. Síla argumentu je podpořena pohybem, který se s organickými tvary laská a souzní s nimi ve výkřicích ohromení, že nemožné se stalo skutkem. Tešigahara rozehrál intimní uměleckou rezonanci! ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama